Schillerová prosadila v prvním čtení daň 50 % z vyšší marže rafinerií, zaplatí ji jen Orlen Unipetrol

Nafta zlevnila o 2,35 koruny na litr, úlevu platí státní rozpočet

Od 1. do 31. října 2026 platí u českých pump znovu dvě státní brzdy. Vláda obnovila regulaci cen pohonných hmot s regulovanou marží 2,50 koruny za litr a zároveň na měsíc odpustila část spotřební daně z nafty ve výši 1,939 koruny na litr. S DPH to podle ministerstva financí znamená zlevnění o 2,35 koruny na litr. Sazba spotřební daně klesla z 9,95 na 8,011 koruny za litr, tedy na evropské minimum.

Důvodem je eskalace konfliktu na Blízkém východě a omezení dodávek saúdské ropy evropským rafineriím. Jen říjnová sleva na dani má podle ministerstva stát veřejné rozpočty asi 1,1 miliardy korun, podobná úleva už platila na jaře 2026.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce tyto peníze aspoň zčásti získat zpět. Ne od řidičů, ale od firmy, která z drahých paliv podle vlády nejvíc vydělává.

Sněmovna 13. října: polovina z nárůstu marže, 5,5 miliardy za rok 2026

Sněmovna 13. října 2026 v prvním čtení podpořila vládní návrh mimořádné daně na rafinerie. Opozice neprosadila ani zamítnutí, ani vrácení vládě. Zákon teď míří do rozpočtového výboru.

Jak se daň počítá:

• platí za roky 2026 a 2027, a to zpětně od 1. ledna 2026,

• základem je hrubá marže, tedy tržby z prodeje vlastních výrobků minus náklady na spotřebovanou ropu,

• zdaní se 50 % z toho, o kolik je tato marže vyšší než v roce 2025,

• týká se jen firem s příjmy od 2 miliard korun ročně a rafinérskými příjmy od 50 milionů korun.

V Česku to splňují jen dvě rafinerie, v Kralupech nad Vltavou a Litvínově. Obě patří skupině Orlen Unipetrol, stoprocentní dceři polského koncernu ORLEN ($PKN), jehož největším akcionářem je polský stát. Za rok 2026 má daň podle ministerstva vynést asi 5,5 miliardy korun, odhad za rok 2027 bude možné zpřesnit až podle vývoje cen. Výnos půjde výhradně do státního rozpočtu, kraje a obce z něj na rozdíl od jiných daní nedostanou nic.

Předseda klubu ODS Marek Benda navrhl, aby se zákonem zabýval i zahraniční výbor, protože vlastníkem rafinerií je polský stát. Ani to neprošlo. Schillerová před poslanci odmítla, že by šlo o daň pro jednu firmu, a označila ji za „mimořádně potřebný a zodpovědný" krok.

„Nezdaňujeme běžné podnikání a nevytváříme ani tlak na nárůst cen pohonných hmot. Zdaňujeme pouze část mimořádné marže, která nevznikla díky vyšší efektivitě nebo investicím, ale v důsledku bezprecedentní situace na světových trzích."

Alena Schillerová, ministryně financí (tisková zpráva Ministerstva financí, září 2026)

Orlen Unipetrol: protiústavní zákon, který bere peníze na rafinerie

Jediný plátce se brání od 30. září 2026, kdy vydal prohlášení o „vážných ústavněprávních pochybnostech". Vadí mu dvě věci: daň působí zpětně od ledna 2026, ačkoli zákon ještě ani neprošel Sněmovnou, a dopadá na jedinou společnost v zemi. Firma také připomíná, že si v posledních dvou letech prošla obdobím opakovaných miliardových ztrát a rafinérský byznys je cyklický, takže vysoké marže střídají hubená léta.

„Podle naší analýzy návrh v současné podobě vyvolává vážné pochybnosti o svém souladu s ústavním pořádkem České republiky. Vytváří tím precedent, který může v budoucnu dopadnout i na další podniky, které se dostanou do podobné situace."

Mariusz Wnuk, generální ředitel a předseda představenstva Orlen Unipetrol (prohlášení firmy, 30. září 2026)

Česko už jednu mimořádnou daň zažilo. Daň z neočekávaných zisků (windfall tax) platily v letech 2023 až 2025 energetické, petrolejářské a těžební firmy i banky, celkem odvedly zhruba 114 miliard korun, zdaleka nejvíc ČEZ. Tehdy šlo o desítky firem a několik odvětví. Nová daň míří na jediný podnik, proto se v Sněmovně ujalo označení „lex Unipetrol" nebo „lex Orlen", jak jí říká předseda ODS Martin Kupka.

Opozice: nezlevní ani litr nafty, daň se vrátí k pumpě

Pro řidiče je podstatná jediná otázka: kdo těch 5,5 miliardy nakonec zaplatí. Lidovec Benjamin Činčila to ve Sněmovně shrnul větou, že „tato daň nezlevní ani jeden litr nafty". ODS v čele s Janem Skopečkem navrhovala zákon rovnou zamítnout. Pirát Jan Papajanovský požadoval, aby daň dopadla i na dovážená paliva, jinak podle něj jde skutečně o zákon na míru jedné firmě, a místo roku 2025 by jako srovnávací základ bral průměr více let.

Svaz průmyslu a dopravy 12. října 2026 vyzval vládu, aby od daně ustoupila nebo ji aspoň zmírnila. Snížení spotřební daně vítá, sektorové daně ale podle něj narušují férové tržní prostředí. Premiér Andrej Babiš (ANO) hned v pondělí odpověděl, že daň je správný krok.

Ministerstvo financí má protiargument postavený na konstrukci daně. Zdaní se jen polovina nárůstu marže proti roku 2025, druhá polovina firmě zůstane a daň si navíc odečte z nákladů. A protože vláda daň schválila souběžně se stropem marží 2,50 koruny za litr, firma podle ministerstva nemá kam daň u pumpy promítnout. Inspirací je Polsko, kde se připravuje ještě tvrdší varianta: 60 % z mimořádné rafinérské marže, a to na domácím trhu Orlenu.

Konečné slovo ale zatím nepadlo. Zákon čeká rozpočtový výbor, druhé a třetí čtení, Senát a podpis prezidenta. A pokud projde v současné podobě, Orlen Unipetrol dal už 30. září najevo, že bude zpětnou účinnost napadat. O tom, jestli první zdaňovací období skutečně začne 1. ledna 2026, tak může nakonec rozhodnout Ústavní soud.