EU a USA mají obchodní dohodu. Evropské zboží zdraží o 15 %, americké projde zadarmo

Když Trump v červenci 2025 pozval von der Leyenovou na své golfové hřiště ve Skotsku, výsledkem nebyla partnerská dohoda o volném obchodu. EU souhlasila s odstraněním cel na americké průmyslové zboží a otevřením trhu pro americké zemědělské produkty výměnou za zastropování amerických cel na evropské zboží na 15 %. To je sice výrazně lepší než hrozící 30 %, ale pořád je to základ, ze kterého EU v předtrumpovské éře startovala s nulovými nebo minimálními tarify na většinu produktů.

Evropský parlament dohodu schválil 26. března 2026 poměrem 417 ku 154 hlasů, přičemž poslanci připojili sadu podmínek, které mají chránit EU před případnými dalšími kroky Washingtonu. Cesta k hlasování nebyla přímočará. Parlament schválení dvakrát pozastavil, nejprve kvůli Trumpovým hrozbám ohledně Grónska, poté co americký Nejvyšší soud v únoru zrušil část Trumpovy celní agendy.

Podmínky dohody

Podmínky jsou asymetrické, a to výrazně. Na straně EU jde o:

• odstranění cel na americké průmyslové zboží (přibližně 34 % průmyslového dovozu z USA v roce 2024)

• preferenční přístup pro americké mořské plody a zemědělské produkty formou celních kvót

• závazek snížit regulační zátěž pro americké firmy v rámci CBAM a dalších předpisů

Na straně USA je hlavní závazek jediný: zastropování cel na drtivou většinu evropského zboží na 15 %, včetně automobilů, automobilových součástí a možných cel na léčiva a polovodiče.

Německý kancléř Friedrich Merz označil podmínky za škodlivé pro německou ekonomiku. Von der Leyenová ji hájila jako „stabilní a předvídatelné" řešení, což je diplomatická formulace pro situaci, kdy lepší možnost nebyla na stole.

Pojistky, které si parlament vybojoval

Klíčový rozdíl oproti původnímu návrhu Komise spočívá v sérii ochranných mechanismů, které parlament přidal jako podmínku svého souhlasu. Poslanci posílili doložku o pozastavení, která Komisi umožňuje navrhnout pozastavení celních preferencí, pokud USA uvalí další cla nad dohodnutý strop 15 %, zavedou nová cla na evropské zboží, podkopají cíle dohody nebo diskriminují evropské ekonomické subjekty.

Parlament také zavedl doložku o vypršení, podle které dohoda vyprší na konci roku 2029, pokud obě strany nesouhlasí s jejím prodloužením. Dohoda tedy není trvalá - musí být aktivně obnovena. V praxi to znamená, že EU má za dva roky páku k přejednání podmínek, pokud se geopolitický kontext změní.

Automobilový sektor: kdo to odnese víc

Automobilový sektor tvoří 8 % veškerého obchodu mezi USA a EU. Právě zde se asymetrie dohody projevuje nejkonkrétněji. Volkswagen $VOW.DE, Mercedes-Benz $MBG.DE a BMW $BMW.DE provozují montážní závody v USA, a proto jsou částečně chráněni před potenciálním zvýšením cel na dovoz. Trumpova hrozba 25% cla na auta se netýká vozidel sestavených na americké půdě. Stellantis $STLA americkou montážní kapacitu téměř postrádá a je v horší pozici.

BMW Group vykázalo v Q1 2026 zisk před zdaněním 2,35 miliardy eur, což je pokles o 24,6 % meziročně. Volkswagen zaznamenal tržby 75,7 miliardy eur, tedy pokles o 2 % oproti Q1 2025. Tarify nejsou jediným důvodem. Čínská konkurence v segmentu elektromobilů hraje stejně velkou roli - ale celní nejistota z předchozích měsíců se do čísel promítla.

Průlom v noci na středu

Dnes ráno, 20. května 2026, Parlament a Rada EU dosáhly shody na finální podobě dohody. Kyperské předsednictví oznámilo průlom v časných ranních hodinách. Brusel tak reálně míří ke splnění Trumpova ultimáta do 4. července. Finální hlasování v plénu se očekává v červnu. V rámci kompromisu byla posunuta i doložka o vypršení. Dohoda nově platí do konce roku 2029, tedy symbolicky do příštích amerických prezidentských voleb.

Kritici přesto varují, že EU dělá stále větší ústupky bez záruky, že Washington přestane využívat cla jako geopolitickou páku. Washington mezitím stále uplatňuje 50% clo na ocel a zahájil nová vyšetřování, která mohou vést k dalším tarifům - tedy přesně to, co by ochranné mechanismy dohody měly řešit.