Altman nabízí Trumpovi podíl v OpenAI za 42 miliard dolarů. Co za tím je?

Představte si, že firma s hodnotou přes 850 miliard dolarů nabídne státu kus sebe zadarmo. Přesně to se teď děje kolem OpenAI, tvůrce ChatGPT. Podle zprávy Financial Times firma jedná s americkou vládou o předání pětiprocentního podílu - v přepočtu zhruba 42,6 miliardy dolarů - tedy přibližně desetina celého ročního hrubého domácího produktu České republiky.

Sam Altman, šéf OpenAI, to zdůvodňuje tím, že jde o způsob, jak dát americké veřejnosti přímý finanční podíl na růstu umělé inteligence. FT uvádí, že s myšlenkou přišel jako první krok širší dohody, do které by se měly zapojit i další velké AI firmy - Google $GOOGL, Meta $META a Anthropic. Jestli by na to skutečně přistoupily, zatím nikdo neví.

Odkud se vzal nápad na "americkou Aljašku"

Návrh není náhodný nápad z rukávu. Podle serveru Tom's Hardware má být podíl vložen do fondu inspirovaného Aljašským permanentním fondem - tím, který už desítky let vyplácí obyvatelům státu roční dividendy z těžby ropy.

Altman s podobnou myšlenkou přišel už na jaře, kdy OpenAI zveřejnila dokument o takzvaném "veřejném fondu bohatství" (Public Wealth Fund). Ten měl AI firmám ukládat, aby část svého majetku odváděly ve prospěch občanů - i těch, kteří nemají žádné akcie ani investice.

Podobnou logiku sdílí i konkurence. Šéf Anthropicu Dario Amodei dlouhodobě mluví o univerzálním základním příjmu financovaném z daní na AI firmy. Rozdíl je hlavně v míře:

• Altmanův návrh: 5 % podílu, žádná místa v představenstvu

• Návrh senátora Bernieho Sanderse: 50 % podílu, přímý vliv na vedení firmy

Sanders v posledních týdnech skutečně přišel s návrhem zákona na částečnou nacionalizaci celého odvětví AI a výplatu tisícidolarových dividend občanům. Podle Fortune by měl jeho fond vzniknout jednorázovou padesátiprocentní daní z akcií největších AI firem a dávat občanům hlasovací práva i místa v představenstvech.

Altman se Sandersem o tématu podle FT mluvil osobně, výsledek ale rozhodně nebyl shoda. Podle serveru Times Leader senátor Altmanovu nabídku otevřeně zesměšnil jako snahu "koupit si veřejnost" symbolickým gestem, které se zásadně liší od jeho vlastního návrhu.

Kdo už u stolu sedí

Nový hráč by navíc nevstupoval do prázdné kapitálové struktury. OpenAI už totiž jednoho velkého akcionáře má - Microsoft $MSFT po loňské přeměně firmy na běžnou obchodní společnost drží zhruba čtvrtinový podíl, jak popisuje The Motley Fool. Jakýkoli vládní podíl by se musel do tohoto uspořádání nějak vměstnat, a zatím není jasné ani to, jestli by šlo o podíl s hlasovacími právy, nebo jen o čistě ekonomický nárok na zisk bez vlivu na řízení firmy.

Vládní podíl v AI firmách je krásná věc. Udělá z Američanů partnery v téhle revoluci.

Donald Trump, prezident USA

Proč zrovna teď

Zajímavé je i to, kdy návrh přichází - jen pár dní poté, co OpenAI na žádost vlády odložila plné spuštění modelu GPT-5.6. Ministr obchodu Howard Lutnick měl Altmana varovat, ať model nepouští do světa bez předchozího schválení, píše Tom's Hardware.

Washington se přitom čím dál víc zajímá o kybernetická rizika velkých AI modelů a o rostoucí konkurenci levnějších čínských open-source systémů. Podobný tlak nedávno pocítil i konkurenční Anthropic, který musel kvůli americkým exportním kontrolám dočasně vypnout přístup ke svým nejpokročilejším modelům - přístup mu byl obnoven až začátkem tohoto týdne.

Nabídnout státu podíl ve firmě může být způsob, jak si podobné zásahy do budoucna pojistit. Otázka, jestli dokáže být stát zároveň regulátorem i akcionářem bez střetu zájmů, přitom zůstává otevřená.

Precedens tu ostatně už existuje. Vláda loni v srpnu konvertovala granty z programu CHIPS Act na akciový podíl a získala tak necelých 10 % ve firmě Intel $INTC za cenu 20,47 dolaru za akcii. Podobně Nvidia $NVDA a AMD $AMD souhlasily s odvodem 15 % tržeb z prodeje čipů do Číny výměnou za exportní licence.

Nejde o to, jestli číslo pět procent přežije vyjednávání. Jde o vzorec - stát si postupně bere podíly ve firmách, které sám reguluje.

Analytik citovaný serverem Let's Data Science

Co může celý plán zabrzdit

Rozhovory jsou podle FT zatím jen "konceptuální" a v rané fázi. Realizace by navíc pravděpodobně vyžadovala schválení Kongresu, což z jednoduchého gesta dobré vůle dělá měsíce až roky trvající legislativní proces.

Do hry vstupuje i časování kolem chystaného vstupu OpenAI na burzu. Firma podle dřívějších zpráv důvěrně podala žádost o IPO s cílovým oceněním kolem jednoho bilionu dolarů. Vyjednaný vládní podíl ještě před samotným úpisem akcií by Washingtonu zajistil pozici dřív, než se vlastnická struktura firmy rozředí mezi nové veřejné investory.

OpenAI navíc aktuálně čelí i vyšetřování ze strany koalice 42 státních generálních prokurátorů. Nabídka podílu tak může sloužit i jako gesto směrem k politikům v době, kdy se kolem firmy stahují mračna z více stran najednou.

Jestli se z konceptu stane skutečná dohoda a jestli se k ní přidají i Google, Meta nebo Anthropic, ukážou spíš měsíce než týdny. Jedno je ale jasné už teď - vztah mezi Washingtonem a předními AI laboratořemi se posouvá od regulace k něčemu, co začíná víc připomínat partnerství s podílem na zisku.