Svět má prvního bilionáře. Jeho firma ale prodělává miliardy a do jejích akcií teď musí naskočit i indexové fondy

Pátek 12. června 2026 se zapíše do učebnic financí. Raketová, satelitní a nově i umělou inteligencí prošpikovaná firma SpaceX $SPCX vstoupila na burzu Nasdaq a během pár hodin udělala z Elona Muska prvního bilionáře v dějinách lidstva. Akcie se upsaly za 135 dolarů, otevřely na 150 a v průběhu dne vyšplhaly až k 168 dolarům. Při té ceně se hodnota celé firmy přiblížila ke dvěma a čtvrt bilionu dolarů, tedy víc, než kolik dnes platí trh za Muskovu automobilku Teslu $TSLA .

Samotné upsání akcií bylo největší v historii. SpaceX při něm získala kolem 75 miliard dolarů (zhruba 1,6 bilionu korun) a jak připomíná NPR, tím s přehledem překonala dosavadní rekord, saúdský ropný gigant Aramco a jeho 29 miliard z roku 2019.

Jenže pod tím ohňostrojem čísel se skrývá příběh, který je mnohem zajímavější než samotný titulek o prvním bilionáři.

Nejbohatší člověk planety. Aspoň dokud drží cena akcie

Musk drží ve SpaceX zhruba 42 procent kapitálu. Při páteční ceně to znamená podíl za odhadovaných 866 miliard dolarů. Když k tomu přičteme jeho balík akcií Tesly v hodnotě kolem 278 miliard, jeho jmění přesáhlo 1,1 bilionu dolarů, v přepočtu přes 23 bilionů korun.

Tady se ale vyplatí zpozornět. Skoro celé to bohatství je takzvaně na papíře. Nejde o peníze na účtu, ale o hodnotu akcií, které Musk drží. Kdyby je chtěl ve větším objemu prodat, zaplavil by jimi trh a cenu by sám stlačil dolů. Washington Post proto svůj titulek doplnil střízlivou poznámkou „na papíře" a má k tomu dobrý důvod. Status bilionáře platí jen do chvíle, dokud se akcie drží nad upisovací cenou. Kdyby spadly, milník zmizí stejně rychle, jak se objevil.

Jeden ziskový byznys drží celou raketu nad vodou

Teď to nejpodstatnější. Firma, která právě udělala z Muska nejbohatšího člověka světa, vydělávat neumí. SpaceX za rok 2025 vykázala čistou ztrátu 4,94 miliardy dolarů při tržbách 18,67 miliardy. A v prvním čtvrtletí 2026 prodělala dalších 4,28 miliardy.

Celý byznys přitom stojí na jediné ziskové noze, kterou je Starlink, satelitní internet. Ten loni přinesl 11,4 miliardy dolarů tržeb a provozní zisk 4,42 miliardy, což je marže blížící se softwarovým firmám. Počet uživatelů vyletěl z 2,3 milionu v roce 2023 na 10,3 milionu na začátku letošního roku.

Co Starlink vydělá, to ovšem spolehlivě spálí jiná část firmy. V únoru 2026 Musk do SpaceX vtáhl svůj startup na umělou inteligenci xAI, a ten loni podle dat z prospektu prodělal na provozní úrovni 6,36 miliardy dolarů. Jinými slovy: zisk z internetu z vesmíru mizí v datacentrech pro AI.

Investoři se zatím dívají jinam. Místo na čísla sázejí na vizi jednoho muže.

„Stejně jako u Tesly je i SpaceX především sázkou na Elona Muska."

Matt Kennedy, hlavní stratég Renaissance Capital

Vlastní 42 procent, rozhoduje o 82 procentech

A teď k tomu, co nový retailový investor často přehlédne. SpaceX vstoupila na burzu se strukturou dvou tříd akcií. Veřejnost dostává akcie třídy A s jedním hlasem, zatímco Musk a vybraní zasvěcenci drží akcie třídy B, z nichž každá má hlasů deset. Výsledek? Musk ovládá 82,4 procenta všech hlasů, přestože mu patří jen 42 procent firmy.

V praxi to znamená, že Musk si může jmenovat celé představenstvo a že odvolat Muska z čela firmy může v podstatě jen sám Musk. Drobní akcionáři nesou riziko, ale do řízení firmy jim skoro nic nepřísluší.

Některé velké instituce to odradilo. Jeden dánský penzijní fond SpaceX kvůli téhle struktuře úplně zařadil na černou listinu a její správu označil za katastrofální. Senátorka Elizabeth Warren poslala 10. června dopis šéfovi americké komise pro cenné papíry s výzvou, ať vstup na burzu odloží. Mimo jiné v něm Muska popsala jako „prakticky neodvolatelného". Komise nezasáhla a debut proběhl podle plánu.

Pravidlo, díky kterému se SpaceX možná dostane i do vašeho portfolia

Tohle je možná nejpikantnější část celého příběhu. Od 1. května 2026 Nasdaq změnil pravidla pro zařazování firem do svého prestižního indexu Nasdaq-100. Nově se do něj může nová firma dostat už po patnácti dnech obchodování, pokud patří mezi čtyřicet nejhodnotnějších titulů. Minimální požadavek na objem volně obchodovaných akcií zmizel úplně.

SpaceX tyhle podmínky splní prakticky obratem. A jakmile do indexu vstoupí, každý fond, který index kopíruje, včetně populárního ETF s tickerem QQQ, musí akcie nakoupit. Bez ohledu na to, jestli si jeho správce myslí, že jde o dobrou investici. Analytici odhadují, že do SpaceX takto automaticky nateče 22 až 27 miliard dolarů.

Pro evropského i českého investora to není jen americká kuriozita. Indexové a pasivní fondy navázané na Nasdaq-100 dnes drží spousta lidí napříč světem, často aniž by tušili, co přesně v nich mají. Ztrátovou firmu s jediným šéfem, který rozhoduje o všem, tak může mít v portfoliu i ten, kdo o Muskovi nikdy nepřemýšlel jako o své investici.

Mimochodem, do amerického indexu S&P 500 se SpaceX zatím nedostane. Ten podobnou výjimku počátkem června odmítl a vyžaduje čtyři po sobě jdoucí ziskové kvartály. Při současných číslech firmy je to běh na hodně dlouhou trať.

„Je to náš Einstein."

Jamie Dimon, generální ředitel JPMorgan Chase

Sázka na jednoho člověka

Trh si pro tenhle jev našel vlastní slovník. Mluví se o „Muskonomy" a o „Elon premium", tedy přirážce v ceně akcií, která neodráží účetní výsledky, ale víru v Muskovu vizi. Z dřívějšího soudního protivníka se stal obdivovatel i šéf největší americké banky Jamie Dimon, který Muska označil za Einsteina naší doby.

Jenže Einstein neřídil firmu, která za pět čtvrtletí prodělala přes devět miliard dolarů a do které teď přes indexová pravidla povinně teče cizí kapitál. První bilionář v dějinách tu nevznikl díky rekordním ziskům. Vznikl díky rekordnímu nadšení. A to je veličina, která se mění mnohem rychleji než cena rakety.