ČEZ se rozdělí. Včerejší valná hromada odstartovala cestu k zestátnění největší české energetické firmy

Včerejší valná hromada společnosti ČEZ v pražském Kongresovém centru nebyla rutinní záležitostí. Akcionáři odsouhlasili zahájení procesu, který změní tvář největší české energetické firmy - a s ní i situaci pro více než 150 000 drobných investorů, kteří akcie drží.

ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že nová firma by měla vzniknout v řádu týdnů a v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Analytici to označují za první konkrétní krok na cestě k zestátnění, které si vláda Andreje Babiše (ANO) dala jako jeden z cílů volebního období.

Co se vlastně rozděluje

Ze současné struktury ČEZ se do nové společnosti - prozatím označované pracovní zkratkou DSZS - vyčlení vše, co nesouvisí přímo s výrobou elektřiny: prodej a distribuce energií, obchodování, energetické služby. Konkrétně půjde o ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO a firmy z tradingové části skupiny.

Výrobní jádro - tedy uhelné a jaderné elektrárny - zůstane v mateřské společnosti ČEZ. Energetická skupina si v nové dceřiné firmě ponechá 51% podíl, zbylou část výhledově nabídne investorům.

„Realita návrhu je taková, že stát si ponechá stoprocentní kontrolu nad strategickou výrobou v mateřské společnosti, zatímco do dceřiné firmy odkloní čistá a stabilní aktiva.“ A k výkupu dodal: „Ocenění nové firmy bude stěžejní, protože získané peníze poslouží k výkupu akcií nad 90procentní podíl a zbylí akcionáři se následně vytěsní.“

Analytik XTB Jiří Tyleček

Proč takové rozdělení? Místopředseda představenstva Pavel Cyrani to vysvětlil přímo na valné hromadě: vyčleněná společnost může lépe dosáhnout na jiné zdroje financování, protože nebude svázaná s uhelnými a jadernými elektrárnami. Část institucionálních investorů se totiž firmám s takovými aktivy z důvodů ESG politik vyhýbá. Podle Cyraniho by to mohlo zlepšit finanční flexibilitu celé skupiny - a výnos z prodeje minoritního podílu v nové firmě by pak mohl zajistit peníze pro eventuální výkup drobných akcionářů ze skupiny.

Kolik dostanou minoritní akcionáři

Tady leží klíčová otázka pro každého, kdo akcie ČEZ drží. Zestátnění výrobní části je deklarovaným cílem vlády - premiér Babiš chce celý proces dokončit do roku 2029. To znamená, že stát bude potřebovat získat alespoň 90 % podílu v ČEZ, aby mohl uplatnit právo vytěsnění zbývajících minoritních akcionářů.

Výkup akcií od minoritních akcionářů skupiny ČEZ by podle ministra Havlíčka trval asi rok až rok a půl. Cena by se měla pohybovat kolem 250 miliard korun. Aktuální tržní cena akcie se pohybuje kolem 1 300 korun, přičemž analytici odhadují, že stát nabídne prémii k tržní ceně.

Při tzv. francouzském scénáři - tedy odkupu za průměrnou cenu za posledních šest měsíců s prémií - by stát mohl nabídnout přibližně 1 803 korun za akcii. Nejviditelnější zástupci minoritních akcionářů přitom očekávají prémii v rozsahu 30-50 %.

Dividenda schválena, trh nereagoval

Valná hromada rozhodla i o dividendě. Celkově mezi akcionáře rozdělí 23 miliard korun, dividenda odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku - tedy horní hranici výplatního poměru společnosti ČEZ. Na akcii to vychází na 42 korun, splatných od 3. srpna.

„S dividendou na akcii ve výši 42 korun trh počítal, proto její schválení nevyvolalo žádné pohyby na akciích. S ohledem na aktuální tržní cenu dosahuje dividendový výnos asi 3,3 procenta, a není tak nijak oslnivý.“

Portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler

Dlouhodobě aktivní minoritní akcionář Michal Šnobr před hlasováním na síti X napsal: „Nelze vyloučit, že letošní valná hromada ČEZ může být pro akcionáře tou poslední, které se budou moci osobně účastnit.“ Narážel tím na schválenou změnu stanov, která nově umožňuje rozhodovat prostou většinou i korespondenčně - bez fyzické přítomnosti akcionářů.

Loni ČEZ vyplatil 47 korun na akcii. Letošní pokles o pět korun odpovídá nižšímu čistému zisku - ČEZ loni vydělal před zdaněním 66,9 miliardy korun, po zaplacení daní včetně windfall tax zůstalo jen 27,4 miliardy.

Co to znamená pro akcionáře

Na straně pozitiv stojí solidní dividendový výnos, stabilní cash flow, zlepšený výhled pro rok 2026 i potenciál dalšího růstu spojený s restrukturalizací a výkupem minorit. Pro investory, kteří věří ve férovou prémii při případném odkupu, zůstává ČEZ zajímavým spekulativním příběhem.

Na druhé straně politické riziko je u akcií ČEZ nadstandardní - stát jako majoritní vlastník může prosadit rozhodnutí nevýhodná pro minoritní akcionáře, od speciálních daní po nucený odkup. A jak ukázal leden letošního roku, kdy akcie během dvou dnů ztratily přes 15 %, stačí jedno nejasné vyjádření politika a tržní hodnota se propadne o stovky miliard korun.

Případné zestátnění společnosti ČEZ by zasáhlo nejen jeho akcionáře, ale i samotnou pražskou burzu. Z trhu by zmizel jeden z klíčových titulů, který dlouhodobě patří mezi hlavní opory domácího kapitálového trhu. Jak se celý příběh vyvine, záleží teď především na tom, zda vláda dodá to, co slibuje: férovou cenu a jasný harmonogram. Bez toho zůstane nejistota - a nejistota se v kurzu akcií vždy nějak projeví.