V roce 2015 muselo Řecko zavřít banky a omezit výběry na 60 eur denně. Čeká něco podobného Francii?

Sobota 27. června 2015: hotovost došla ve více než třetině bankomatů

Krátce po půlnoci na sobotu 27. června 2015 vystoupil řecký premiér Alexis Tsipras v televizi a oznámil, že o podmínkách věřitelů rozhodnou Řekové v referendu. Návrh věřitelů označil za vydírání a ponižující úspory bez konce. Jednání v Bruselu tím skončila a země se ocitla týden před splátkou Mezinárodnímu měnovému fondu bez peněz.

Během soboty se podle PBS NewsHour tvořily fronty u bankomatů po celé zemi a ve více než třetině z nich aspoň na čas došly bankovky. Lidé vybrali zhruba půl miliardy eur za jediný den; fronta stála i u bankomatu uvnitř budovy parlamentu. Podle odhadu Citi, který citovala CNBC, odtékala z řeckých bank v posledním týdnu před uzavřením víc než miliarda eur denně.

V neděli 28. června večer se Tsipras objevil v televizi podruhé. Evropská centrální banka ten den odmítla navýšit nouzovou likviditu pro řecké banky, a bez ní neměly z čeho vyplácet. Premiér oznámil, že banky i athénská burza zůstanou v pondělí zavřené a výběry z bankomatů dostanou strop.

60 eur denně, důchody výjimkou, hotely chtějí hotovost

V pondělí 29. června 2015 ráno chodili zaměstnanci největší řecké banky National Bank of Greece normálně do práce na náměstí Syntagma. Jen pobočky zůstaly pro klienty zamčené. Podle dobové zprávy CNBC směl každý majitel účtu vybrat 60 eur na kartu a den. Důchody a elektronické platby byly z omezení vyňaté, převody do zahraničí ale zamrzly.

Hotely a restaurace začaly žádat hotovost místo karet a britská vláda radila turistům vzít si s sebou dost eur na nepředvídané výdaje. Zahraniční karty měly vyšší limit, ale jen pokud v bankomatu ještě něco zbylo.

Banka v takové chvíli nemůže vyplatit všem najednou, protože vklady má půjčené dál: firmám, hypotékám, státu. Hotovost na přepážce jí dodává centrální banka, a ta řecká ji směla vydávat jen v mezích, které schválil Frankfurt. O tom, kolik si kdo vybere, tedy nerozhodovaly urny, ale likvidita bank. Banky se znovu otevřely až 20. července, po třech týdnech, a limit 60 eur na den se jen pozvolna rozvolňoval. Athénská burza zůstala zavřená ještě déle, do 3. srpna, a první den po otevření ztratila přes 16 %.

„Banky jsou zavřené. Všechno je zavřené. Nic tam není. Mám v kapse jedno euro šedesát. Šel jsem do banky vybrat peníze a nebylo tam nic než čerstvý vzduch."

Barba Sotiris, obyvatel Athén, pro PBS NewsHour 29. června 2015

Referendum 5. července: 61,31 % řeklo ne, za osm dní vláda podepsala 86 miliard eur

V neděli 5. července 2015 přišlo k urnám 62,5 % voličů a 3 558 450 z nich, tedy 61,31 %, odmítlo podmínky věřitelů. Tsipras slavil s tím, že Řecko získalo silnější vyjednávací pozici. Ministr financí Janis Varufakis, nejhlasitější odpůrce úspor, hned v pondělí 6. července rezignoval, aby nebyl překážkou v dalším jednání.

Jenže banky zůstávaly zavřené a hotovost docházela i firmám, které potřebovaly platit dodavatelům v zahraničí. O týden později, v noci z 12. na 13. července, seděl Tsipras v Bruselu 17 hodin s lídry eurozóny. Ráno podepsal podmínky tvrdší než ty, které voliči odmítli: vyšší DPH, důchodovou reformu, privatizační fond. Výměnou dostalo Řecko třetí záchranný program ze stabilizačního mechanismu ESM až do výše 86 miliard eur, jak stojí v prohlášení eurosummitu z 12. července 2015.

Za osm dní tak Řecko prošlo cestou od drtivého „ne" k podpisu. Lidé hlasovali, ale o jejich úsporách rozhodovalo to, jestli bankomaty mají z čeho vydávat.

Francie dnes platí za desetiletý dluh 5 %, Řecko 4,4 %

Ve středu 21. října 2026 překročil výnos francouzského desetiletého dluhopisu hranici 5 %, poprvé od roku 2002. Ve stejný den si Řecko půjčovalo na deset let za zhruba 4,4 %. Země, která před jedenácti lety zavírala banky, je dnes pro investory bezpečnější dlužník než druhá největší ekonomika eurozóny.

Francouzský dluh dosahuje zhruba 3,6 bilionu eur, kolem 120 % HDP, zatímco limit EU je 60 %. Premiér Sébastien Lecornu se snaží bez většiny v parlamentu prosadit rozpočet na rok 2027 se škrty za 43 miliard eur, a i kdyby prošel, deficit by klesl jen na 5 % HDP. Agentury S&P a Fitch srazily v roce 2025 rating Francie na A+ a v pátek 23. října 2026 rozhoduje o ratingu Moody's. Rozdíl mezi výnosem francouzského a německého dluhopisu se podle Axios rozšířil na 1,55 procentního bodu, nejvíc od dluhové krize eurozóny, a banky jako Evercore varují před přenosem nervozity do Itálie.

K tomu přibývá politika. Před prezidentskými volbami v roce 2027 vede průzkumy Marine Le Penová a levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon navrhuje, aby centrální banka zhruba 18 % francouzského dluhu, které drží, jednoduše zrušila.

„Výnosy francouzských státních dluhopisů se vymykají kontrole. Nákaza do zbytku zadlužené Evropy se šíří rychle."

Robin Brooks, ekonom Brookings Institution, citováno Axios 5. října 2026

Francie dluží desetkrát víc než Řecko v roce 2011, a právě proto se scénář opakovat nemusí

Paralela má hranice. Řecko bylo dost malé na to, aby ho eurozóna zachránila z jednoho fondu. Francouzský dluh tvoří zhruba čtvrtinu všech státních dluhů eurozóny a francouzské dluhopisy patří k nejobchodovanějším v Evropě. Když v roce 2012 soukromí věřitelé Řecka odepsali 53,5 % nominální hodnoty, tedy asi 107 miliard eur, byla to největší restrukturalizace státního dluhu v historii. Stejný řez u Francie by znamenal zhruba 1,8 bilionu eur, částku, kterou by neunesly evropské banky ani pojišťovny.

Francie navíc dál bez problémů prodává nové dluhopisy, jen za vyšší úrok. Řecko v červnu 2015 na trhu nedostalo nic a jeho banky žily jen z nouzové likvidity ECB. ECB má dnes nástroj na nákup dluhopisů země pod tlakem trhů, ale podmínkou je, že země dodržuje rozpočtová pravidla EU. Francie je porušuje od roku 2024.

Limit 60 eur denně v roce 2015 nebyl rozhodnutím voličů ani vlády. Byl výsledkem toho, že bankám došly peníze. A stát, který ho zavedl, si dnes půjčuje levněji než Francie.