Státní dluh stoupl na 3,88 bilionu, na každého Čecha připadá 356 tisíc korun

356 046 korun na hlavu: od ledna přibylo každému 19 tisíc

Státní dluh České republiky dosáhl na konci září 3 882,2 miliardy korun. Je to nejvíc v historii země a za prvních devět měsíců roku 2026 přibylo 204,6 miliardy, jak uvádí čtvrtletní zpráva Ministerstva financí zveřejněná 16. října.

Rozpočítáno na obyvatele to dělá 356 046 korun na každého, včetně dětí a důchodců. Na začátku roku 2026 to bylo zhruba o 18 800 korun méně.

Zadlužení vzrostlo ze 42,9 % HDP na začátku roku na 43,9 % HDP. A to není konec: podle odhadu ministerstva má dluh do konce roku 2026 stoupnout na 3 991 miliard, tedy prakticky na čtyři biliony korun, a na 44,4 % HDP.

Důvod je prostý. Stát prodává dluhopisy, aby zaplatil staré dluhy a průběžně kryl schodek rozpočtu, který na konci září činil 194,5 miliardy korun.

Kdo státu půjčuje: banky, cizina a 92 tisíc Čechů s Dluhopisem Republiky

Dluh není abstraktní číslo, někdo ty peníze státu skutečně půjčil. Podle údajů ministerstva, které shrnula ČTK a iROZHLAS, drží zhruba dvě pětiny českých státních dluhopisů domácí banky a asi 28 % zahraniční investoři.

Nově se mezi věřitele státu zařadily ve větším i české domácnosti. Jejich podíl stoupl na 5 % z 3,1 % na konci června. Postaral se o to obnovený Dluhopis Republiky: v červenci 2026 si ho koupilo téměř 92 tisíc lidí za celkem 74 miliard korun, největší zájem byl o pětiletý papír s pevným výnosem 4,544 % ročně. Celkem drželo v polovině července dluhopisy pro občany přes 124 tisíc lidí za 130,7 miliardy.

Za nově prodané dluhopisy s pevným úrokem platil stát v roce 2026 v průměru 4,7 % ročně. Pro člověka, který si Dluhopis Republiky koupil, je to spořicí účet s garancí státu a bez daně z výnosu. Háček je v tom, odkud se ten úrok bere: z daní. Tedy i z těch, které platí sám majitel dluhopisu.

Úroky 110 miliard za rok: přes 10 tisíc korun na každého Čecha

Čisté výdaje na obsluhu dluhu, zjednodušeně úroky, dosáhly za tři čtvrtletí 74 miliard korun. Za celý rok 2026 ministerstvo počítá se 110 miliardami po 98,1 miliardy v roce 2025. To je nárůst o 12 % za jediný rok.

V přepočtu na obyvatele platí každý Čech za úroky státu přes 10 tisíc korun ročně, aniž by se tím dluh o korunu snížil. Pro představu: na rok 2026 schválila Sněmovna schodek 310 miliard, úroky tak spolknou přibližně třetinu částky, kterou si stát v roce 2026 plánoval půjčit.

Náklady rostou ze dvou důvodů. Dluhu je čím dál víc a investoři po celém světě chtějí za půjčky vládám vyšší výnos než před několika lety. A úleva nepřichází: na rok 2027 navrhla vláda schodek 389 miliard korun, druhý nejvyšší v historii Česka.

Schillerová: „Zvýšení některých daní se nevyhneme", ač vláda slíbila nezvyšovat žádné

V programovém prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů stojí věta „Zavazujeme se nezvyšovat žádné daně". Premiér Andrej Babiš ji opakoval 13. ledna 2026, když Sněmovnu žádal o důvěru. Od září 2026 ale ministryně financí Alena Schillerová (ANO) mluví jinak. V Nedělní debatě České televize 27. září připustila, že zvýšení některých daní se vláda nevyhne.

Vláda už schválila 50% sektorovou daň pro rafinerie z nárůstu hrubé marže proti roku 2025 a chce ji vybrat už za rok 2026. Podle ČT24 ministerstvo uvažuje také o spotřební dani z kratomu a HHC, vyšší dani z hazardu a o zdanění investičních bytů. A ANO zvažuje vyšší zdanění bank, zbrojařů a energetik.

Já myslím, že to jsou úvahy zcela legitimní, protože tyto sektory mají opravdu v posledních letech brutální zisky, absolutně nepřiměřené a těžko se dá vyloučit, že by to v dohledné době bylo jinak.

Alena Schillerová, ministryně financí (ANO), ČT24, 4. října 2026

Podle Schillerové nejde o porušení slibu, protože se nezvyšují daně lidem a firmám plošně. Kombinací vyšších příjmů a úspor chce v rozpočtu najít přes 20 miliard korun, přibližně polovinu z toho na daních.

Opozice to vidí jinak. Předseda ODS Martin Kupka tvrdí, že sektorové daně státu nakonec nevynesou tolik, kolik vláda slibuje.

Sektorové daně nefungují. Rozhodně nefungují podle předpokladů vlády, že vyberou to, co by vybrat chtěli, a můžou skutečně způsobit odliv kapitálu, odliv firem.

Martin Kupka, předseda ODS, ČT24, 4. října 2026

Co se ještě může změnit: u zdanění investičních bytů jsou koaliční SPD i Motoristé zdrženliví a Schillerová zatím neřekla, od kolika bytů by se daň platila. Rafinérskou daň musí ještě schválit Sněmovna. Jisté je jen to, co ministerstvo napsalo do své zprávy: dluh do konce roku 2026 dosáhne čtyř bilionů a úroky z něj zaplatí daňoví poplatníci, včetně těch, kteří státu v červenci půjčili přes Dluhopis Republiky.