Schillerová prosadila Lepší penzijko do závěrečného čtení: dvacetiletý s tisícovkou dostane od státu 400 korun místo 200

Čtvrtý pokus vyšel: Sněmovna 6. listopadu poslala Lepší penzijko do finále

Třikrát poslanci druhé čtení novely doplňkového penzijního spoření nedokončili. Napočtvrté, v pátek 6. listopadu, to vyšlo: Sněmovna novelu propustila do závěrečného hlasování a poslanci k ní podle ČTK načetli téměř 50 pozměňovacích návrhů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už ve výboru odmítla všechno, co by novelu rozšiřovalo, protože chce, aby platila od 1. ledna 2027.

Před pár dny jsme psali o 606 lidech, kteří penzijko zrušili a Finanční správa po nich chce 6,7 milionu korun za nedodaněné odpočty. Tentokrát jde o opačnou stranu: o ty, kdo spoří dál.

A těch je hodně. Podle prezentace Ministerstva financí má penzijko 3,9 milionu klientů, kteří v něm mají 660 miliard korun. Stát na něj ročně posílá 18 miliard korun, z toho 5,8 miliardy jsou přímé příspěvky na účty střadatelů.

„Vláda dnes schválila návrh novely zákona o doplňkovém penzijním spoření, který jsme představili pod názvem Lepší penzijko. Jedná se o největší změnu v oblasti soukromého penzijního spoření v naší novodobé historii."

Alena Schillerová, ministryně financí (ANO), tisková konference po jednání vlády 24. srpna 2026

Dvacetiletý s tisícovkou měsíčně dostane od státu 400 korun místo 200

Státní příspěvek dnes funguje jednoduše: posíláte-li si měsíčně 500 až 1 700 korun, stát přidá 20 % z vkladu, nejvýš tedy 340 korun. Pod 500 korun nedostanete nic, nad 1 700 korun už příspěvek neroste. Tak to stanoví zákon č. 427/2011 Sb. od 1. července 2024.

Vládní verze novely nechává tahle pravidla všem od 30 let výš beze změny. Lidem do 29 let ale sazbu zdvojnásobuje na 40 % vkladu.

Zdroj: zákon č. 427/2011 Sb., § 14 (dnešní stav); prezentace MF Lepší penzijko z 3. června 2026 a sněmovní tisk 285 (navrhovaný stav).

Kdo si mezi 18. a 29. rokem posílá maximum, dostane od státu navíc 48 960 korun za 12 let. To je jen příspěvek, bez jakéhokoli zhodnocení ve fondu.

Druhá změna se týká dětí. Dnes vzniká nárok na příspěvek až od vkladu 500 korun. Po novele ho dětská smlouva dostane už od 100 korun měsíčně, tedy 40 korun od státu při nejnižším vkladu.

Poplatky z 1 % plus 15 % ze zisku na 0,5 %: u 300 tisíc v dynamickém fondu rozdíl až 5 100 korun ročně

Druhá polovina novely sahá na příjmy penzijních společností. Dnes si u dynamických a vyvážených fondů smějí účtovat až 1 % z majetku ročně a k tomu 15 % ze zhodnocení; u konzervativních fondů 0,4 % a 10 %. Novela podíl na zisku ruší a poplatek za správu stropuje na 0,5 %. Výjimku mají jen alternativní fondy.

Na konkrétním účtu to vypadá takhle. Kdo má v dynamickém fondu 300 000 korun a fond za rok vydělá 8 % (24 000 korun), zaplatí dnes až 3 000 korun za správu a 3 600 korun z výnosu, celkem 6 600 korun. Po novele to bude nejvýš 1 500 korun. Rozdíl 5 100 korun ročně zůstává ve spoření a dál se zhodnocuje.

Z téhle úspory ministerstvo odvozuje tvrzení, že si průměrný klient za 35 let naspoří o milion korun víc. Součástí balíku je i strategie životního cyklu: do 50 let věku peníze hlavně v akciích, pak postupný přesun do dluhopisů.

Penzijní společnosti: 0,5 % je pod náklady, hrozí odchod milionu klientů

Správci penzijních fondů se třemi body reformy souhlasí: vyšší příspěvek pro mladé, dětské smlouvy od stovky i životní cyklus. Strop 0,5 % ale Asociace penzijních společností ČR označuje za hodnotu pod náklady. Studie EY, kterou si nechala zpracovat, vyčíslila skutečné náklady správců na 0,82 %. Asociace varuje, že se při takovém stropu nevyplatí platit distribuci a během tří let může ze systému odejít až milion lidí.

„Chystaná reforma třetího pilíře může mít kvůli enormnímu snížení příjmů správcům systému zcela opačný efekt, než jaký stát plánuje."

Asociace penzijních společností ČR, prohlášení k poplatkovému stropu 0,5 %, září 2026

Ministerstvo financí odpovědělo, že úbytek klientů nehrozí a že zisky penzijních společností stát podporovat nebude. Schillerová 3. listopadu ve Sněmovně výslovně odmítla pozměňovací návrhy, které by poplatky zvyšovaly.

Odpočet hypotéky o 50 tisíc vyšší pro lidi do 36 let a bitcoin v DIP jsou zatím jen návrhy

Ve vládní verzi, o které se bude hlasovat, je jistých jen pár věcí: 40 % pro mladé do 29 let, dětský vklad od 100 korun, strop 0,5 % bez podílu na zisku a konec transformovaných fondů v roce 2036.

Zbytek jsou pozměňovací návrhy, které mohou, ale nemusejí projít:

• Hypotéka: koaliční návrh zvyšuje odpočet úroků z hypotéky o 50 000 korun nad dnešní limit 150 000 korun pro lidi do 36 let. ODS chce stejný bonus bez věkové hranice.

• Děti: lidovci navrhují 50 korun měsíčně navíc za každé vyživované dítě.

• Zaměstnavatel: Piráti chtějí povinný příspěvek zaměstnavatele až do 2 % hrubé mzdy a jednorázový bonus pro mladé do 40 let.

• Bitcoin: TOP 09 navrhuje pustit ho do dlouhodobého investičního produktu (DIP). Schillerová je k tomu zdrženlivá.

• Transformované fondy: STAN chce jejich konec už v roce 2030 místo 2036.

Závěrečné hlasování Sněmovny přijde na příští řádné schůzi. Pak novela putuje do Senátu a k prezidentovi; na cíl 1. ledna 2027 zbývá necelých osm týdnů.