Finanční správa obeslala 606 lidí, kteří zrušili penzijko. Za nedodaněné odpočty chce 6,7 milionu korun

V úterý 3. listopadu odešlo 606 upozornění, 468 do datových schránek

Finanční správa začala v úterý 3. listopadu 2026 rozesílat upozornění 606 lidem, u kterých našla možné nesrovnalosti v daňovém přiznání za rok 2025. Všechny případy mají stejný základ: předčasně ukončené penzijní spoření a daňové odpočty, které z něj člověk v minulosti čerpal.

Většina oslovených, 468 lidí, najde zprávu v datové schránce. Zbylých 138 dostane klasický dopis poštou. Stát od dobrovolných oprav čeká 6,7 milionu korun, jak uvádí E15 s odkazem na tiskovou zprávu Finanční správy.

Jde o další etapu projektu Daňové echo, který úřad spustil v prosinci 2024. Penzijko je v něm už potřetí: první vlna řešila předčasně zrušené smlouvy za rok 2022, třetí v říjnu 2025 oslovila 1 338 lidí kvůli rokům 2023 a 2024.

Odpočet až 48 000 korun ročně chce stát při zrušení smlouvy zpět

Penzijní spoření stát podporuje dvakrát. Jednak státním příspěvkem, jednak daňovým odpočtem: příspěvky nad 1 700 korun měsíčně si člověk odečítá od základu daně, od roku 2024 až do 48 000 korun ročně (dřív 24 000 korun). Při sazbě 15 % to dělá úsporu na dani až 7 200 korun za rok.

Háček je v podmínce, že úleva patří jen tomu, kdo vydrží do důchodového věku. Kdo smlouvu vypoví dřív a nechá si vyplatit odbytné, přijde o nárok na odpočty zpětně. Všechny částky, které si odečetl v posledních 10 letech, musí v přiznání za rok, kdy smlouvu zrušil, uvést jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů a zdanit je 15 %.

Nikdo to za něj neudělá. Penzijní společnost při výplatě odbytného strhne daň z výnosů a z příspěvků zaměstnavatele, ale dodanění odpočtů je věcí samotného člověka. Zaměstnanec, který jinak daně řeší přes roční zúčtování u mzdové účetní, si tak musí v roce zrušení smlouvy podat daňové přiznání sám. Právě tam se podle Finanční správy chyby hromadí.

Za každou chybou v daňovém přiznání nestojí úmysl. Někdy lidé o své povinnosti nevědí nebo ji přehlédnou. Daňové echo jim dává příležitost vše si zkontrolovat a případnou chybu napravit. Dosavadní výsledky ukazují, že řada lidí tuto možnost využije.

Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy ČR (tisková zpráva Finanční správy, 3. listopadu 2026)

6,7 milionu od 606 lidí dělá zhruba 11 tisíc korun na jednoho

Očekávaných 6,7 milionu korun vychází v průměru na 11 056 korun na jednoho osloveného. Při 15% dani to odpovídá dodanění odpočtů za zhruba 74 tisíc korun, tedy několika letům spoření s vyššími vklady.

Daňový dopis je přitom až třetí ztráta v řadě. Kdo si vybere odbytné, vrací nejdřív všechny státní příspěvky, které penzijní společnost odvede zpět státu. Z výnosů a z příspěvků zaměstnavatele pak platí 15% daň. Teprve potom přichází dodanění vlastních odpočtů, a to s odstupem, v daňovém přiznání za daný rok.

Týká se to velké skupiny lidí. Ve třetím pilíři bylo na konci června 2026 podle Asociace penzijních společností 3,873 milionu účastníků, přičemž od začátku roku 2026 jich ubylo 18 tisíc. Část z nich smlouvu převedla, část si nechala vyplatit peníze předčasně.

Dopis není kontrola, předchozí etapy vynesly 110 milionů korun

Upozornění vzniká z dat, která Finanční správa dostává o ukončených smlouvách, a z jejich porovnání s podanými přiznáními. Zpráva v datové schránce ani dopis neznamenají zahájení daňové kontroly. Je to výzva, aby si člověk přiznání za rok 2025 zkontroloval a případně podal dodatečné přiznání. Kdo chybu takto opraví sám, neplatí penále.

Úřad má s metodou dobré zkušenosti. V první etapě z prosince 2024 oslovil podle tiskové zprávy Finanční správy 575 lidí, 357 z nich podalo dodatečné přiznání a stát dostal 3,5 milionu korun. Čtyři ukončené etapy dohromady přinesly 68,3 milionu korun, s dalšími vlnami se součet dostal na 110 milionů.

Dosavadní výsledky ukazují, že i neformální upozornění může vést k nápravě daňových chyb. V předchozích etapách oslovení poplatníci dobrovolně přiznali daň ve výši 110 milionů korun. Díky jejich spolupráci bylo možné tyto případy vyřešit bez zahájení daňové kontroly.

Jiří Žežulka, ředitel sekce kontroly a analýzy rizik Generálního finančního ředitelství (tisková zpráva Finanční správy, 3. listopadu 2026)

Mezi penzijními vlnami prošly Daňovým echem i další chyby: nesprávně uplatněná sleva na manžela či manželku za roky 2022 a 2023, nezdaněné výhry z hazardu a nesplněné povinnosti identifikovaných osob u DPH. Kdo dopis odloží a chyba se později potvrdí, dostane daň doměřenou úředně, i s úrokem z prodlení a penále.

Převod smlouvy k jiné penzijní společnosti se nedodaňuje

Dodanění se netýká každého, kdo smlouvu uzavřenou kdysi dávno opouští. Převod úspor k jiné penzijní společnosti nárok na odpočty nezruší, smlouva prostě pokračuje jinde. Stejně tak nic nedodaňuje ten, kdo dočká řádné výplaty: u starého penzijního připojištění od 60 let, u doplňkového penzijního spoření po 60 letech a po 60 měsících spoření, u smluv uzavřených od roku 2024 po 120 měsících.

Bez dopadu zůstává i smlouva, na kterou si člověk odpočet nikdy neuplatnil, protože spořil méně než 1 700 korun měsíčně nebo si potvrzení od penzijní společnosti do přiznání nedával. V tom případě není co vracet.

Pro 606 oslovených běží lhůta pro opravu dál. Dodatečné přiznání za rok 2025 lze podat kdykoli do konce lhůty pro stanovení daně, tedy tři roky od původního termínu, a Finanční správa v upozornění žádný termín ani sankci neuvádí.