Tato milionářka si odmítá kupovat kávu, prý vás to připraví o miliony

„Radši padnu mrtvá, než abych si koupila kávu"

Suze Orman patří k nejznámějším finančním autorkám v USA. Bestsellery, televizní show, podcast, majetek v desítkách milionů dolarů. A jeden zvyk, který si za pětasedmdesát let nedovolila: kávu z kavárny.

Ve svém ranním rituálu má levnou kávu Cafe Bustelo, kterou si dělá doma. Kavárny nenavštěvuje z principu, ne z nutnosti. V rozhovoru pro The Wall Street Journal to popsala bez servítek.

„Každé ráno si dělám kávu Cafe Bustelo. Radši bych padla mrtvá, než abych si kávu koupila. Jeden hrnek denně a nic víc."

Suze Orman, finanční autorka a moderátorka, v rozhovoru pro The Wall Street Journal

Stejný postoj má k restauracím. Jídlo venku označuje za jedno z největších plýtvání penězi a doma si vaří i po letech, kdy si její domácnost může dovolit v podstatě cokoli. Když už s někým na večeři jde, platí za všechny. Prý proto, aby přátelé s nižšími příjmy neutráceli za něco, co se dá zvládnout doma.

Argument, kterým to všechno zaštiťuje, ale stojí na jednom konkrétním čísle. A to číslo je problém.

V tom milionu se skrývá výnos 12 procent ročně

Ormanová počítá takto: sto dolarů měsíčně, které by šly za kávu, dejte místo toho na investiční účet a po čtyřiceti letech tam bude přibližně milion dolarů. Její formulace pro CNBC obletěla svět: pijete kávu a spolu s ní pouštíte do kanálu milion.

Zkuste si ten výpočet obrátit. Aby ze sta dolarů měsíčně vznikl po čtyřiceti letech přesně milion, musí portfolio vydělávat průměrně kolem 12 % ročně, a to bez jediného slabšího období.

Americký akciový trh přitom dlouhodobě nedává dvanáct procent. Za posledních sto let vychází průměrný nominální výnos indexu S&P 500 s reinvestovanými dividendami přibližně na 10,5 % ročně. Rozdíl dvou procentních bodů zní jako drobnost, po čtyřiceti letech ale ne:

• při 12 % ročně ze sta dolarů měsíčně skutečně vyroste asi milion dolarů

• při 10 % ročně, tedy blíž historickému průměru, je to kolem 630 000 dolarů

• při 8 % ročně, což zní pesimisticky, ale několik desetiletí v historii tomu odpovídá, jste na necelých 350 000 dolarech

Milion se z toho výpočtu vytratí dřív, než dopijete první šálek.

Milion, ze kterého zůstane čtvrtina

Druhá a podstatnější věc: v tom čísle není inflace. Milion dolarů za čtyřicet let není milion dolarů dneska.

Po odečtení inflace se dlouhodobý reálný výnos amerických akcií pohybuje kolem 7 % ročně. Sto dolarů měsíčně po čtyřicet let při takovém výnosu vyjde na asi 260 000 dolarů v dnešní kupní síle. Tedy něco jako čtvrtina slibovaného milionu.

Přeloženo do korun: dvě tisícovky měsíčně, což odpovídá jedné kávě s sebou v pracovní dny, se při reálném výnosu 7 % změní za čtyřicet let na přibližně 5,2 milionu korun v dnešních cenách. Za dvacet let, což je horizont, který si dokáže představit víc lidí, jde o něco přes milion korun.

To je pořád obrovská částka. Jenom to není ten příběh, který Ormanová vypráví. A rozdíl mezi milionem dolarů a čtvrtmilionem není detail pro účetní, je to rozdíl mezi „nemusíš se o penzi starat" a „máš slušný polštář".

Proti Ormanové stojí druhá škola

Známý americký autor Ramit Sethi staví celou svou popularitu na tom, že rady typu „nekupuj si kávu" považuje za ztrátu času. Ne proto, že by matematika složeného úročení nefungovala, ale proto, že podle něj lidé řeší pět dolarů a přehlížejí rozhodnutí, která hýbou desetitisíci: výši nájmu, cenu auta, drahé pojištění, úrok na kreditní kartě a především vlastní plat.

„Když omezíte počet věcí, na které se soustředíte, a vyberete ty velké a důležité, nemusíte se starat o jedno latte nebo o dvacet dolarů, co jste dali za boty."

Ramit Sethi, autor knihy I Will Teach You to Be Rich, pro CNBC

Jeho oblíbený příklad: jedno vyjednání platu o pět tisíc dolarů nahoru ve dvaceti letech může za celý pracovní život vydat na víc než milion, pokud se ten rozdíl každý rok investuje. Sethiho pravidlo je odkládat 15 až 20 % čistého příjmu a se zbytkem si nelámat hlavu.

Slabé místo téhle školy je zřejmé. Vyjednat si vyšší plat je jednorázový a nejistý manévr, kdežto neutratit dvě tisícovky měsíčně zvládne kdokoli hned. Skutečná past malých výdajů ale není v kávě. Je v tom, že peníze, které na kávě ušetříte, obvykle skončí u něčeho jiného. Bez trvalého příkazu do fondu nebo na investiční účet je celý výpočet jen řečnické cvičení.

Dvě stovky za oběd a otázka, která rozhoduje

Ormanové argument má jednu nespornou výhodu: časování. Jídlo mimo domov zdražuje rychleji než skoro cokoli jiného. V USA vzrostly ceny v restauracích a rychlém občerstvení mezi prosincem 2024 a prosincem 2025 o 4,1 %, zatímco potraviny v obchodech o 2,4 % a celková inflace o 2,7 %, jak vyčíslil americký statistický úřad.

Česko na tom není jinak. Průměrná útrata za polední menu letos v květnu poprvé překonala hranici 200 korun a meziročně vyskočila o 3,1 %, tedy víc než inflace, vyplývá z Edenred Restaurant Indexu. Nad dvěma stovkami je Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice i Liberec.

Kdo z toho zdražování těží, není zdaleka jasné. Akcie Starbucksu $SBUX se obchodují kolem 106 dolarů, což je pod maximem z července 2021. Za pět let tedy prodejce nejdražší kávy na světě svým akcionářům nesložil skoro nic, i když ceny nápojů šly celou dobu vzhůru. Ormanové odříkání by v jeho akciích za tu dobu vyneslo míň než spořicí účet.

Takže ne, jedna káva denně z vás milionáře neudělá ani neokrade. Rozhodující číslo není cena šálku, ale kolik procent příjmu vám každý měsíc automaticky odteče na investiční účet, ještě než začnete přemýšlet, kde si dáte kafe.