Sekretářka kupovala 67 let stejné akcie jako její šéfové, na účtech měla přes 9 milionů dolarů

Tři brokeři, jedenáct bank a přes 9 milionů dolarů, o kterých neteř neměla tušení

Jane Lockshinová čekala obyčejné dědické papírování. Její teta Sylvia Bloomová zemřela v roce 2016 ve věku 96 let, celý život pracovala jako právní sekretářka a nikdy nevypadala jako někdo, kdo má peníze. Spořicí účet, pár drobností, hotovo.

Místo toho začaly chodit výpisy. Jeden brokerský dům, druhý, třetí. Pak banky, celkem jedenáct. Když Lockshinová jako vykonavatelka závěti všechno sečetla, měla před sebou přes 9 milionů dolarů, při kurzu kolem 21 korun za dolar zhruba 190 milionů korun.

Uvědomila jsem si, že měla miliony a nikdy se o tom ani slovem nezmínila.

Jane Lockshinová, neteř Sylvie Bloomové a vykonavatelka její závěti (The New York Times, 6. května 2018)

67 let v jedné kanceláři: nastoupila jako zaměstnanec číslo tři

Bloomová se narodila v Brooklynu rodičům, kteří přišli z východní Evropy, a dětství prožila za velké hospodářské krize. Školu si dodělávala po večerech na Hunter College, tehdy bezplatné veřejné škole, a ve dne pracovala.

Dne 24. února 1947 nastoupila do čerstvě založené advokátní kanceláře Cleary Gottlieb jako sekretářka zakládajícího partnera Fowlera Hamiltona. Podle rozhovoru, který neteř poskytla kanadské CBC, byla zaměstnancem číslo tři. Když v roce 2014 odcházela do důchodu, měla firma přes 1 200 právníků a Bloomová za sebou 67 let u jednoho zaměstnavatele.

Manžel Raymond Margolies byl newyorský hasič a později učitel, zemřel v roce 2002. Děti neměli. Bydleli v bytě s regulovaným nájmem v Brooklynu. Do seniorské rezidence se po odchodu z kanceláře stěhovala hlavně kvůli jedné věci: měli tam dobrou partii bridže.

Kupovala to, co šéfové, jen za méně, a desítky let neprodávala

Žádnou investiční strategii nevymyslela. V poválečných letech sekretářky řídily i soukromý život svých šéfů včetně osobních financí. Když chtěl právník koupit akcie, zavolala brokerovi ona. A jak popsala neteř deníku The New York Times, hned poté koupila tytéž akcie i sobě, jen v menším množství, protože měla plat sekretářky.

Pak přišla ta nejtěžší část: nedělala nic. Akcie držela od konce 40. let do roku 2016, tedy přes ropné krize 70. let, krach v říjnu 1987, splasknutí internetové bubliny v roce 2000 i finanční krizi 2008. Nikdy neprodala, nikdy nezvýšila životní úroveň a dividendy nechávala pracovat dál.

Jedno upozornění je na místě. Žádný zdroj nenaznačuje, že by Bloomová porušila zákon. Kopírovat obchody nadřízených v advokátní kanceláři, která má přístup k důvěrným informacím klientů, by ale dnes bylo právně velmi riskantní, protože se to může dotýkat pravidel o zneužití neveřejných informací. Začátečník má dnes bezpečnější cesty: nákupy velkých investorů se hlásí veřejně americké komisi SEC a koupit celý index přes ETF jde za pár desítek korun na poplatcích.

6,24 milionu dolarů pro Henry Street Settlement, největší dar jednotlivce za 125 let

Závěť nechala menší částky příbuzným a přátelům. Většinu majetku ale Bloomová určila na stipendia pro studenty z chudých rodin, s tím, že organizaci vybere neteř. Lockshinová, která sama sedí ve správní radě charity Henry Street Settlement na Dolním Manhattanu, dlouho mlčela a čekala, až bude známa konečná částka.

V květnu 2018 Henry Street Settlement oznámil dar 6,24 milionu dolarů, největší od jednotlivce za 125 let existence organizace. Peníze šly do fondu Bloom-Margolies v programu Expanded Horizons, který pomáhá studentům z chudších rodin dostat se na vysokou školu. Další 2 miliony dolarů zamířily na Hunter College a do dalšího stipendijního fondu, celkem tedy 8,2 milionu dolarů na studium pro lidi, které Bloomová nikdy nepotkala.

Všichni jsme zůstali stát s otevřenou pusou, úplně nás to omráčilo.

David Garza, výkonný ředitel Henry Street Settlement (The New York Times, 6. května 2018)

Regulovaný nájem a studium zdarma: co bylo v jejím příběhu všední a co dnes nejde zopakovat

Většina Bloomové života byla naprosto obyčejná. Jedno zaměstnání na celý život, žádné děti, metro místo auta, občas dovolená v Evropě nebo výlet do Las Vegas. Nic z toho by samo o sobě nikoho neudělalo milionářem.

Dvě věci jí ale pomohly a dnes už je nikdo nedostane. Byt s regulovaným nájmem v Brooklynu znamenal, že největší výdaj domácnosti zůstal desítky let téměř stejný. A večerní studium na Hunter College bylo zdarma. Takové náklady na bydlení a vzdělání nemá dnes nikdo v New Yorku ani v Praze.

Výjimečná byla v tom, co neudělala. Podle kolegy Paula Hyamse z Cleary Gottlieb mohla bydlet na Park Avenue, kdyby chtěla. Nikdy neprodala, nikdy nesáhla na jistinu a nikdy si nekoupila nic, co by prozradilo, kolik má. Co není doloženo, je příjem jejího manžela a celkový rozpočet domácnosti, takže nikdo přesně neví, kolik měsíčně do akcií posílala.

Výsledek ale známe. Sylvia Bloomová měla plat sekretářky a nechala své akcie pracovat. To stačilo na 9 milionů dolarů a na stipendia pro stovky studentů, kteří se o ní dozvěděli až z novin.