Češi mají úspory v bance úročené v průměru 1,54 %. Inflace jim přitom bere 2,5 %

Máte peníze na spořicím účtu a připadá vám, že se "aspoň něco děje"? Letošní podzim je dobrý moment podívat se na výpis znovu. Český statistický úřad v říjnu zveřejnil zářijová data: spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,5 %, o 0,6 procentního bodu víc než v srpnu. Inflace tím potřetí za sebou zrychlila a po třech měsících se vrátila nad dvouprocentní cíl centrální banky.

Na první pohled nic dramatického. Jenže pro každého, kdo má úspory v bance, je 2,5 % laťka, kterou musí jeho úrok přeskočit, jinak peníze každý rok tiše ztrácejí hodnotu. A jak uvidíte, většina českých vkladů tuhle laťku nepřeskočí ani zdaleka.

Jediné číslo, které u spořicího účtu rozhoduje

Banky v reklamách pracují s hrubým úrokem. Vy ale dostanete míň: z každé koruny úroku stát strhne 15 % srážkové daně. Z inzerovaných 4 % tak na účet přistane 3,4 %. A teprve tohle číslo má smysl porovnávat s inflací.

Z toho plyne jednoduchá rovnice. Aby si vaše úspory udržely kupní sílu při inflaci 2,5 %, potřebujete hrubý úrok alespoň 2,94 %. Cokoliv pod tím znamená, že si za rok koupíte za své peníze méně než dnes, i když na výpisu částka roste.

Tabulka má jeden háček: inflace se mění každý měsíc, úrok na spořicím účtu může banka změnit kdykoliv a vy to zjistíte až z výpisu. Proto dává smysl počítat s rezervou a ne s přesnou hodnotou z posledního měsíce.

Většina českých úspor tímhle testem neprojde

Kolik Češi na vkladech skutečně dostávají, ukazuje srpnová úroková statistika ČNB. Průměrná sazba z jednodenních vkladů domácností, tedy z peněz na běžných a spořicích účtech bez výpovědní lhůty, byla 1,54 %. Termínované vklady vynášely v průměru 3,38 %.

Převedeno na konkrétní peníze: kdo má na účtu 500 000 Kč s průměrným úrokem 1,54 %, dostane za rok 7 700 Kč hrubého, po zdanění 6 545 Kč. Inflace 2,5 % mu ale ze stejné částky ukrojí 12 500 Kč kupní síly. Výsledek je ztráta zhruba 6 000 Kč za rok, přestože zůstatek na výpisu vzrostl.

Stejných 500 000 Kč na účtu s úrokem 4,08 % vynese 20 400 Kč hrubého, 17 340 Kč čistého, a po odečtení inflace zůstane reálný zisk přes 4 800 Kč. Rozdíl mezi "průměrným" a "dobrým" účtem tedy u půl milionu dělá přes 10 000 Kč ročně.

Kdo dnes nad 3 % nabízí a za jakých podmínek

Účtů, které hranici 2,94 % přeskočí, je na trhu dost. Problém je, že nejvyšší sazby jsou čím dál častěji podmíněné. Říjnové srovnání nabídek ukazuje, že banky za plný úrok chtějí platby kartou, pravidelné investice do fondů, penzijní spoření nebo převod peněz od konkurence.

Nejvyšší číslo na trhu, 5,2 % u České spořitelny, dostane jen klient, který s bankou investuje, spoří na penzi a má u ní pojištění. Kdo splní jen základní úroveň, dostane 0,75 %. Podobně u UniCredit padá sazba bez splnění podmínek na 0,01 %. Jinými slovy: stejný účet může jednomu klientovi inflaci porazit a druhému prodělat.

Stojí za to si všimnout, že bezpodmínečné sazby, tedy ty, které dostanete bez hlídání počtu plateb kartou, se dnes pohybují mezi 2,6 a 4,1 %. Spodní část tohoto rozpětí už při inflaci 2,5 % reálně prodělává.

Začátkem roku se laťka zvedne nad 3 %

Nepříjemná zpráva je, že 2,94 % nebude platit dlouho. Na zářijovém jednání bankovní rady centrální bankéři shodně počítali s tím, že inflace na přelomu roku zrychlí. Důvody jsou tři: z meziročního srovnání vypadne letošní zlevnění elektřiny, přestane působit pokles cen potravin a do účtů domácností se promítnou dražší energie.

Pokud se tenhle scénář naplní, hranice pro spořicí účty se posune na 3,53 % hrubého. Účty s úrokem 3,2 nebo 3,5 %, které dnes inflaci těsně porážejí, by se tak během zimy dostaly do reálné ztráty. Při inflaci kolem 4 %, což je scénář pro případ dalšího zdražení energií, by nestačilo ani 4,5 %.

Letní prognóza ČNB počítá s průměrnou inflací 2,5 % pro celý rok 2027 a s inflací mírně nad cílem po celý prognostický horizont. Září přitom vyšlo nad odhadem ČNB, která pro něj čekala 2,2 %.

Proč banky úroky hned nezvednou

Jedna věc hraje střadatelům do karet. ČNB drží základní sazbu na 3,75 % od června, kdy ji o čtvrt bodu zvýšila, a v září v záznamu z jednání výslovně připustila, že dalším krokem může být ještě mírné zvýšení. Guvernér Aleš Michl podle téhož záznamu zdůraznil potřebu zachovat jestřábí postoj a v boji s inflací nepolevovat. Nejbližší rozhodnutí přijde 5. listopadu.

Vyšší sazby ČNB by bankám daly prostor přidat i na spořicích účtech. Jenže po červnovém zvýšení banky s úročením vkladů nespěchaly a dnes většina z nich raději sahá k podmíněným sazbám než k plošnému zvýšení. Zatímco repo sazba stojí na 3,75 %, průměrný vklad domácností nese 1,54 %. Ten rozdíl je zisk bank, ne střadatelů.

Spořicí účet tak zůstává tím, čím vždycky byl: místem pro rezervu, ke které potřebujete mít přístup hned, ne nástrojem, jak dlouhodobě porážet inflaci. Jen se teď mnohem víc než dřív vyplatí hlídat, jestli váš konkrétní účet leží nad hranicí 2,94 %, a počítat s tím, že ta hranice během pár měsíců povyroste.