Akcie vám možná dalších 15 až 20 let nic nevydělají, říká legendární Michael Burry

17. října: Burry na Substacku, S&P 500 tři týdny po rekordu

Michael Burry, zakladatel fondu Scion Asset Management a hrdina filmu Sázka na nejistotu, zveřejnil 17. října 2026 na svém placeném Substacku Cassandra Unchained text o tom, že americké akcie mohou dalších 15 až 20 let vydělávat po odečtení inflace málo nebo vůbec nic.

Načasování nebylo náhodné. Index S&P 500, do kterého přes ETF spoří i statisíce Čechů, uzavřel 6. října 2026 na rekordních 7 818,93 bodu. Burry rekord v textu popisuje jako nenápadný: žádný dramatický obchod, žádný velký objem, prostě další nový vrchol v řadě po 2. červnu a 13. srpnu.

Od té doby index couvá. V pátek 30. října 2026 skončil na 7 580 bodech, zhruba 3 % pod rekordem, a jednodenní propad o 1,8 % byl nejhlubší od června.

Tři propady o 53, 58 a 40 %: co znamená „ztráta po inflaci"

Burry svůj text otevírá vzpomínkou na rok 1980. Bylo mu devět, četl burzovní tabulky za sportovní rubrikou novin a sledoval, jak akcie automobilky American Motors, výrobce Jeepů, stouply z 2 5/8 na 4 1/4 dolaru. Otec mu opakovaně a přísně řekl, že „na akciích nikdy nikdo nevydělal".

A podle Burryho měl otec v tu chvíli pravdu. Od roku 1966 do roku 1982, tedy od otcových 18 do 34 let, klesla cena indexu S&P 500 po očištění o inflaci o 53 %.

Nebylo to poprvé. Burry ve svém článku uvádí ještě dvě období: v letech 1929 až 1949, kdy Spojené státy prošly velkou hospodářskou krizí i deflací, ztratil index reálně 58 %. A od vrcholu v roce 2000 do dna v roce 2011 zhruba 40 %. Čísla počítal z měsíčních dat ekonoma Roberta Shillera a z americké inflace podle statistického úřadu BLS, bez započtení dividend.

„Reálný výnos" znamená, kolik vám z výdělku zbude, když odečtete růst cen v obchodech. Pokud akcie za rok vydělají 3 % a inflace je 3,7 %, jako byla v USA v září 2026 podle BLS, koupíte si za peníze méně než před rokem. V Česku stoupaly ceny v září 2026 podle ČSÚ o 2,5 % meziročně. Každé procento inflace tiše ukrajuje z toho, co si za úspory pořídíte, i když číslo na výpisu z účtu roste.

Spekulace převálcovala investování, akciové indexy vypadají přepjatě a inflace znovu zvedá hlavu. Pokud se chystá další 15 až 20leté období záporných nebo nízkých reálných výnosů akcií, nebylo by dobré to vědět?

Michael Burry, zakladatel Scion Asset Management, Substack Cassandra Unchained, 17. října 2026

Rekord ze 6. října: rostlo jen 128 z 500 akcií

Proč Burry mluví o nové dlouhé pauze zrovna teď, rozvedl v navazujícím textu z 24. října 2026. Spočítal, že od roku 1980 uzavřel S&P 500 na rekordu 982krát, a 6. říjen 2026 podle něj patří spolu s březnem 2000, vrcholem technologické bubliny, k nejužším a nejslabším rekordům moderní historie.

Mezi rekordy z 13. srpna a 6. října rostlo jen 128 z 500 akcií v indexu. Zbývajících 372 firem ztrácelo nebo stálo na místě a celý index táhla hrstka jmen: Apple ($AAPL), Nvidia ($NVDA), Meta Platforms ($META), AMD a Microsoft ($MSFT).

Pro začátečníka je to důležitý detail. Kdo si kupuje ETF na S&P 500, nekupuje „americkou ekonomiku", ale index, ve kterém největší firmy mají největší váhu. Když vyrostou ony, roste index, i když většině ostatních firem se nedaří.

Je to nápadné. Téměř jakkoli to rozkrájím, napříč 982 rekordními závěry S&P 500 od roku 1980, včetně deseti rekordních vrcholů, které předcházely medvědím nebo téměř medvědím trhům, stojí 6. říjen 2026 bok po boku s březnem 2000 jako dva nejužší, nejtenčí a nejměkčí nové vrcholy moderní historie trhu.

Michael Burry, zakladatel Scion Asset Management, poznámka na Substacku, 24. října 2026

Burry se podle toho i chová. Prodává ztrátové pozice, aby si snížil daně, a mezi menšími firmami hledá „hrdiny medvědího trhu", tedy akcie, které podle něj přežijí případný propad lépe než současní tahouni.

„Dlouhé čekání, ne vymazání": reinvestované dividendy srazí ztrátu 53 % na 10 %

Nejzajímavější věta pro člověka, který si každý měsíc posílá peníze do ETF, stojí přímo v Burryho textu ze 17. října. Tři uvedené propady jsou totiž ztráty samotné ceny indexu. Dividendy, které firmy mezitím vyplácely, v nich nejsou.

Kdo dividendy znovu investoval, dopadl podle Burryho výrazně jinak: ztráta z let 1966 až 1982 se scvrkne na zhruba 10 %, z let 2000 až 2011 na zhruba 25 % a kdo reinvestoval od roku 1929, byl v roce 1949 reálně v plusu. Všechna tři reálná medvědí období byla podle něj pro trpělivého držitele „velmi dlouhé čekání, nikoli vymazání".

Burry hned dodává háček. Učebnicový efekt reinvestovaných dividend lidé v praxi často nezískají, protože nevydrží čekat šestnáct nebo dvacet let, nebo dividendy mezitím utratí. Záleží podle něj na tom, v jaké životní fázi člověk zrovna je. Dnešní trh přitom podle něj žije heslem „akcie jdou nahoru" a nákupem každého poklesu, a právě dlouhé čekání je dnes nedoceněné.

Index zatím odpověděl sám: od rekordu 6. října do 30. října 2026 ztratil 3 %, tedy zhruba tolik, kolik za celý rok sebere americká inflace.