Vaše akcie mohou vydělávat i brokerovi. Co se děje, když je půjčuje dál?

Proč broker vlastně chce vaše akcie

Když si koupíte akcii přes moderního brokera, většinou skončí u něj v depozitáři jako "fully paid" pozice - tedy plně zaplacená, bez marže. Logicky by se čekalo, že tam jen leží a čeká na váš pokyn k prodeji. U řady evropských i amerických brokerů to ale tak úplně neplatí.

Broker může takovou akcii půjčit dál - typicky jinému účastníkovi trhu, který ji potřebuje třeba na krátký prodej. Za půjčku platí úrok, broker si vezme svůj podíl a zbytek (obvykle polovinu) pošle vám. Tomuhle se říká securities lending nebo taky "stock lending" a v posledních letech se stal běžnou součástí byznys modelu levných brokerů.

Není to nic ilegálního ani skrytého - jde o legální praxi, kterou umožňuje evropská regulace MiFID II, jak popisuje veřejné stanovisko ESMA z roku 2023. Otázka je, kolik si o tom investor skutečně přečte, než tlačítko odsouhlasí.

Kdo to dělá a kolik z toho investor vidí

Půjčování cenných papírů dnes nabízí prakticky celá škála evropských neobrokerů. Trading 212 ho u Invest účtů nabízí jako dobrovolně zapínanou funkci a sám ho popisuje jako jeden z hlavních zdrojů svých příjmů - klient dostává 50 % úroku z půjčky a výnos se připisuje denně, jak popisuje Help Centre Trading 212. Dostupnost programu se ale liší podle konkrétní entity a země, pod kterou je účet veden - stojí za to si to u vlastního účtu ověřit přímo v nastavení.

DEGIRO funguje na podobném principu - je to volitelný, ve výchozím stavu vypnutý program s rozdělením čistého výnosu přibližně 50 na 50. Geograficky je ale zatím omezený jen na několik trhů: aktuálně ho DEGIRO nabízí v Nizozemsku, Španělsku, Švýcarsku a Itálii, zatímco v Německu, Francii, Irsku nebo Velké Británii ho klienti zatím nenajdou, jak uvádí aktuální přehled DEGIRO na Quantroutine.

U amerického Interactive Brokers $IBKR se program jmenuje Stock Yield Enhancement Program a od řady konkurentů se liší tím, že klientovi v přehledech ukazuje sazby a aktivitu jednotlivých půjčených pozic, jak plyne z popisu programu na webu Interactive Brokers.

Nízké obchodní poplatky samozřejmě neznamenají, že broker automaticky vydělává právě na půjčování akcií. Securities lending je ale jedním z několika vedlejších zdrojů příjmů, které mohou levným platformám pomáhat financovat nulové nebo minimální komise za obchodování.

• Trading 212: opt-in program u Invest účtů, dostupnost podle entity a země, 50 % úroku pro klienta, denní vyplácení, kolaterál minimálně 102 % hodnoty akcií

• DEGIRO: volitelný program dostupný zatím jen ve čtyřech zemích, přibližně 50 % čistého výnosu pro klienta, kolaterál minimálně 105 % hodnoty akcií

• Interactive Brokers: SYEP, přibližně 50 % tržní sazby, přehled sazeb a aktivity dostupný klientovi

• U tradičních bankovních brokerů bývá podobný retailový program méně častý

Co se s akcií skutečně stane, když je "na půjčce"

Tady je důležité si ujasnit, co lending mění a co ne. Při půjčení akcie se právní titul k cenným papírům dočasně převádí na vypůjčitele - investor si ale zachovává ekonomickou expozici vůči jejich ceně a smluvní nárok na vrácení stejného počtu ekvivalentních akcií. Proti půjčce je proto držen kolaterál, který má krýt riziko, že vypůjčitel cenné papíry nevrátí.

Broker za půjčenou akcii přijímá kolaterál - obvykle hotovost nebo státní dluhopisy - a to typicky ve vyšší hodnotě, než kolik samotné akcie stojí. Trading 212 uvádí minimálně 102 % hodnoty půjčených akcií, DEGIRO 105 %. Hodnota kolaterálu se navíc pravidelně přeceňuje podle aktuální ceny na trhu. Pokud by se protistrana dostala do potíží a nedokázala akcii vrátit, investor se spoléhá právě na tento kolaterál - a i s vyšším než stoprocentním krytím nejde o riziko úplně nulové.

Dalším detailem je hlasovací právo. Dokud je akcie půjčená, hlasovací práva na valné hromadě přechází na toho, kdo si ji vypůjčil, ne na původního vlastníka - to potvrzuje i dokumentace k programu Interactive Brokers.

Ani dividenda pak nemusí dorazit tak, jak by čekal běžný akcionář. Pokud je akcie v rozhodný den pro výplatu dividendy zrovna půjčená, investor místo standardní dividendy dostává takzvanou manufactured dividend payment od vypůjčitele. Ekonomicky by mu měla odpovídat, ale v některých zemích může mít odlišné daňové zacházení - na což ostatně sám upozorňuje i Trading 212 ve svých podmínkách.

ESMA ve svém stanovisku otevřeně popisuje securities lending jako komplexní a rizikovou praktiku, kterou má průměrný retailový klient problém plně pochopit, a proto na ni klade zvýšené požadavky - od výslovného souhlasu klienta až po povinnost, aby výnos z půjčování šel primárně jemu, ne brokerovi.

"Securities lending přináší dodatečné riziko protistrany a riziko nedostatečného kolaterálu, přičemž standardní ochrana majetku klienta se na půjčené cenné papíry nevztahuje."

ESMA, veřejné stanovisko k securities lending

Kde regulátor vidí problém

ESMA ve svém dokumentu jmenovitě popisuje dvě praktiky, které jí vadí. První je, když si broker nechá veškerý výnos z půjčování pro sebe a klientovi ho nezprostředkuje - někteří brokeři to obhajují tím, že díky tomu mohou nabízet nižší poplatky za obchodování. Podle ESMA to ale nestačí jako ospravedlnění, protože nepřímý benefit v podobě nižších poplatků nedopadá rovnoměrně na všechny klienty, jejichž akcie jsou půjčovány - těží z něj hlavně aktivní obchodníci.

Druhá věc, kterou regulátor kritizuje, je způsob, jakým brokeři získávají souhlas klienta. Podle stanoviska nestačí, aby souhlas se securities lending byl schovaný ve všeobecných obchodních podmínkách jako jedna z mnoha klauzulí. Musí jít o samostatný, jasně označený krok, kde klient aktivně a vědomě odsouhlasí, že jeho cenné papíry mohou být půjčovány - žádná předzaškrtnutá políčka.

"Souhlas s půjčováním cenných papírů, schovaný v obecných podmínkách vedle desítek dalších ustanovení, nelze považovat za skutečně informovaný a výslovný souhlas klienta."

ESMA, veřejné stanovisko k securities lending

Právě proto dnes u řady evropských brokerů securities lending funguje jako samostatně zapínatelná volba v nastavení účtu, ne jako automatická součást smlouvy - byť to tak nutně nebylo vždy a ne u všech brokerů to platí stejně důsledně, jak ukazují i novější srovnání jako přehled DEGIRO vs Trading 212 na Quantroutine.

Co si z toho vzít, než příště kliknete na "souhlasím"

Securities lending není podvod ani skrytá past - je to legitimní, regulovaná činnost, ze které může profitovat i běžný investor. Problém nastává tam, kde chybí transparentnost: nejasně vyplácený podíl na výnosu, neviditelná tržní sazba nebo souhlas zapadlý v podmínkách, které nikdo nečte.

Než investor takový program zapne, stojí za to ověřit tři věci: jestli jde skutečně o opt-in, jaký procentuální podíl na úroku dostane, a co přesně kryje kolaterál v případě, že by protistrana zkrachovala. U velkých licencovaných brokerů jde o riziko relativně malé, ale rozhodně ne nulové - a je to jedna z těch věcí, kde se vyplatí přečíst smlouvu celou, ne jen tlačítko, kterým se s ní souhlasí.