Babiš chystá sektorové daně pro banky, energetiku a zbrojaře, mají vynést nižší desítky miliard od roku 2028

Babiš 11. 11.: „Někdo extrémně vydělává", Havlíček týž den: vláda o tom neuvažuje

Středa 11. listopadu 2026 přinesla z vlády dvě zprávy, které se navzájem vylučují. Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Blesk.cz potvrdil, že s ministryní financí Alenou Schillerovou už několik týdnů pracuje na sektorových daních. Odvětví jmenovat odmítl, protože koalice nemá dohodu. Podle ČT24 jde o banky, zbrojaře a energetické firmy a daň má vynést nižší desítky miliard korun, hlavně v roce 2028.

Ve stejný den vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) novinářům řekl, že vláda o sektorových daních nyní neuvažuje a že je v pondělí 9. listopadu neprojednala ani koaliční rada. Podle Echo24 se jednání odložilo kvůli nepřítomnosti Schillerové.

K 12. listopadu 2026 tedy platí: žádný návrh zákona, žádné paragrafy, žádná koaliční dohoda. Jen záměr premiéra a ministryně financí.

„Lidé chtějí mít nízké deficity a samozřejmě to někdo musí zaplatit. My tady máme instituce, které nadmíru extrémně vydělávají a platí to všechno spoluobčané. Budeme se muset na to podívat."

Andrej Babiš, předseda vlády (ANO), Blesk.cz, 11. 11. 2026

Banky vydělaly 126,8 miliardy, stát potřebuje do roku 2028 najít 60 miliard

Proč zrovna banky: podle dat České národní banky stoupl bankám a spořitelnám v roce 2025 souhrnný čistý zisk o 5,3 miliardy na rekordních 126,8 miliardy korun. Hospodářské noviny psaly, že se na ministerstvu uvažovalo i o pojišťovnách, mobilních operátorech, obchodních řetězcích a obranném průmyslu. Ministerstvo financí Blesku sdělilo, že konkrétní podobu ani rozpočtové dopady nemůže předjímat.

Rozpočtová matematika za tím je jednoduchá. Na rok 2027 vláda navrhuje schodek 386 miliard korun a do roku 2028 chce deficit snížit o 60 miliard. Úspory ministerstev podle Babiše stačit nebudou, proto hledá nové příjmy.

Jedna sektorová daň už přitom Sněmovnou prochází: mimořádná daň z rafinérských marží. V Česku by ji platil jediný podnik, Orlen Unipetrol s rafineriemi v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, a za rok 2026 má podle ministerstva financí přinést asi 5,5 miliardy korun. Rozpočtový výbor ji 11. listopadu doporučil bez pozměňovacích návrhů, druhé čtení je naplánované na mimořádnou schůzi v pátek 13. listopadu. Podle Echo24 koalice zvažovala, že sektorové daně připojí právě k tomuto zákonu jako pozměňovací návrh.

Windfall tax slibovala 85 miliard za rok 2023, přinesla 39

Česko má s mimořádným zdaněním bank a energetiky čerstvou zkušenost. Vláda Petra Fialy zavedla od roku 2023 daň z neočekávaných zisků, takzvanou windfall tax. Ministerstvo financí v říjnu 2022 počítalo s 85 miliardami za rok 2023, 39 miliardami za rok 2024 a 25 miliardami za rok 2025.

Odhady jsou z prezentace Ministerstva financí ze 6. října 2022, výběr za rok 2023 a 2024 z dat Finanční správy citovaných iROZHLASem, tříletý součet 114,2 miliardy a 0,8 miliardy od bank uvedla v květnu 2026 ministryně Schillerová pro Echo24. Většinu daně, skoro sto miliard, zaplatil polostátní ČEZ ($CEZ), tedy z poloviny stát sám sobě.

Výsledek u bank je pro dnešní debatu nejdůležitější: daň mířila na šest největších bank, ty měly odvést přes 30 miliard, a nakonec odvedly necelou miliardu. Na stejnou zkušenost upozorňuje i koaliční partner. Předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé) řekl Echo24 7. listopadu 2026, že sektorové daně v delším období přinášejí méně, než se čekalo, a vláda by se měla poučit z chyb Fialova kabinetu.

Účet může skončit v hypotéce za 6 % a v cenách potravin, varují ekonomové

Daň platí firma, ale o tom kdo ji ve skutečnosti zaplatí, rozhoduje konkurence. Ekonom Petr Janský z Centra veřejných financí to Blesku vysvětlil na řetězcích: ze stovky korun tržeb jim zůstanou dvě až tři koruny zisku, takže daň z obratu by zaplatili hlavně zákazníci v cenách potravin. U bank vidí největší výnos, protože v roce 2025 vydělaly skoro 130 miliard.

„Řetězce mají obrovské tržby, ale nízké marže, ze stovky tržeb jim zůstanou dvě až tři koruny zisku. Daň z obratu by proto zaplatili hlavně zákazníci v cenách potravin."

Petr Janský, ekonom, Centrum veřejných financí, Blesk.cz, 11. 11. 2026

Česká bankovní asociace přes Adama Duffka varuje, že daň oslabí konkurenci, která drží ceny bankovních služeb dole. Svaz průmyslu a dopravy mluví o horším investičním prostředí a Jiří Hynek z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu připomíná, že typická česká zbrojovka dělá 80 % práce pro civilní sektor.

Pro čtenáře s hypotékou nebo spořicím účtem je kontext nepříjemný už teď: podle ČT24 hypotéky v listopadu 2026 zdražují osmý měsíc v řadě a průměrná nabídková sazba atakuje 6 %. Žádná česká studie, kolik procent mimořádné daně banky přenesly na klienty, zatím neexistuje. Zkušenost z windfall tax ale ukazuje jiný mechanismus přenosu: daň zaplacenou provozovatelem přenosové soustavy ČEPS promítl Energetický regulační úřad do regulované složky elektřiny a domácnosti tak podle Schillerové zaplatily 5,1 miliardy korun na fakturách.

Do zákona chybí koaliční dohoda, tři čtení, Senát i podpis prezidenta

Aby z Babišova záměru byla daň, musí se nejdřív shodnout koaliční rada ANO, SPD a Motoristů, kde proti stojí Havlíček i Pikora. Pak musí ministerstvo financí napsat návrh, nebo ho koalice přilepí jako pozměňovací návrh k rafinérské dani. Následují tři čtení ve Sněmovně, Senát a podpis prezidenta. Opoziční ODS, STAN i oborové svazy jsou proti.

Vláda podle ČT24 počítá s výnosem hlavně v roce 2028. Při standardním nastavení by se tedy daň platila nejdřív ze zisků roku 2027, a to pouze za předpokladu, že koalice dohodu, která podle Babiše „ani v rámci koalice" neexistuje, vůbec uzavře. Nejbližší termín, kdy se to může ukázat, je pátek 13. listopadu 2026: druhé čtení rafinérské daně je poslední chvíle, kdy k ní lze pozměňovací návrh podat.