Babišova vláda navrhuje trvalý strop na elektřinu při krizi, výrobcům chce brát 90 % příjmů nad limit

Vláda schválila 9. listopadu pojistku: strop pro domácnosti a odvod 90 % od elektráren

Vláda Andreje Babiše schválila v pondělí 9. listopadu 2026 jako bod 40 svého jednání novelu energetického zákona č. 458/2000 Sb.. Páka, kterou Fialova vláda v roce 2023 použila jednorázově, se má stát trvalou součástí zákona.

Princip podle návrhu: když nastane mimořádná situace na trhu s energiemi, vláda nařízením buď zreguluje ceny elektřiny pro odběratele, nebo ze státního rozpočtu zaplatí část nákladů na sítě, tedy regulovanou složku účtu. Zároveň stanoví strop pro příjmy výrobců elektřiny a z příjmů nad tímto stropem si vezme odvodem až 90 %. Zbylých 10 % má výrobcům zůstat jako motivace vyrábět i ve špičce.

Peníze z odvodu smí stát podle návrhu použít jen na krytí regulovaných cen nebo na dotace sítím, ne na cokoliv jiného v rozpočtu. A k 11. listopadu 2026 platí, že se nic nespouští automaticky: stropy i odvod by aktivovala až vláda nařízením, a to teprve poté, co novela projde Sněmovnou, Senátem a podpisem prezidenta.

Připravujeme se včas, abychom při dalším prudkém zdražování energií mohli rychle jednat. Domácnosti potřebují zvládnutelné účty a firmy potřebují podmínky, ve kterých mohou vyrábět a udržet pracovní místa. Princip je jednoduchý: Pokud stát pomáhá s cenami energií, musí se na tom podílet také výrobci, kterým mimořádná situace přináší nadměrné příjmy. Celý účet nemůže zůstat jen na občanech a státním rozpočtu.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu (ANO), tisková konference po jednání vlády 9. 11. 2026

Strop z roku 2023 je o 1 860 Kč/MWh nad ceníkem ČEZ od ledna 2027

Kolik by strop znamenal pro domácnost, ukazuje srovnání s posledním použitím tohoto nástroje. Fialova vláda nařízením č. 298/2022 Sb. zastropovala silovou elektřinu pro domácnosti na 5 000 Kč/MWh bez DPH, tedy 6 050 Kč/MWh s DPH, zjednodušeně „6 korun za kilowatthodinu".

ČEZ ($CEZ) podle Hospodářských novin od 1. ledna 2027 zdražuje nefixovanou silovou elektřinu v nejběžnější sazbě D02d na 4 190 Kč/MWh s DPH; týká se to zhruba 1,6 milionu zákazníků. I po zdražení je to hluboko pod stropem z roku 2023.

Strop na úrovni roku 2023 by tedy dnes nepomohl nikomu. Proto návrh počítá s tím, že vláda hranici při aktivaci přepočítá podle aktuální situace na trhu. Pro příští fakturu se nic nemění: novela je pojistka na další skok cen, ne sleva na elektřinu v zimě 2026/2027.

Jádro mělo strop 70 eur, uhlí 230 eur: na jedné megawatthodině by ČEZ odvedl 72 eur

Druhá strana účtu jsou elektrárny. V roce 2023 stát nastavil stropy podle typu zdroje: 70 eur/MWh pro jaderné elektrárny, až 230 eur/MWh pro uhelné a bioplynové. Logika: jádru a uhlí náklady na výrobu v krizi nevzrostly, zatímco tržní cena elektřiny letěla nahoru s cenou plynu.

Jak by odvod 90 % fungoval, ukazuje jedna megawatthodina z jaderné elektrárny při tržní ceně 150 eur a stropu 70 eur:

Výrobce by tak dostal 78 eur místo 150. Největším plátcem by byl ČEZ, v němž stát drží zhruba 70 % akcií. Část peněz by si tedy stát bral z vlastní kapsy: co odvede ČEZ na odvodu, chybí v zisku a v dividendě, z níž 70 % připadá právě státu. Zbylých 30 % nesou drobní akcionáři a fondy.

Rozumíme záměrům státu být připraven na krizové situace spojené s vysokými cenami. Obecně předpokládáme, že tento návrh - stejně jako jakýkoli jiný legislativní návrh - musí respektovat unijní předpisy, nenarušovat fungování tržních mechanismů, předvídatelnost a zejména potřebu dlouhodobé bezpečnosti dodávek energie.

Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR, vyjádření pro ČTK 9. 11. 2026

V roce 2023 stát slíbil 85 miliard, v dubnu odhad srazil na 40,3 miliardy

Jak stejný princip dopadl naposledy, je nejlepší vodítko k tomu, co od něj čekat. Rozpočet na rok 2023 počítal s 85 miliardami korun z daně z mimořádných zisků a z odvodu z nadměrných příjmů výrobců. Už v dubnu 2023 Ministerstvo financí odhad snížilo na 40,3 miliardy, protože ceny elektřiny na burze mezitím spadly.

Samotný odvod od výrobců vynesl za prosinec 2022 a leden 2023 podle ČTK 5,7 miliardy korun, do konce července 2023 pak 13,4 miliardy. Výrobci navíc velkou část produkce prodali dopředu za nižší ceny, než jaké ukazovala burza, takže „nadměrný příjem" byl na papíře větší než v jejich účetnictví.

Jiří Matoušek z dodavatele Centropol v reakci na novelu upozornil, že u elektřiny z uhlí a jádra je odvod logický, protože náklady těmto zdrojům nevzrostly; u plynu podobný zdroj peněz není a případná kompenzace by šla přímo z rozpočtu. Opatření z roku 2023 bylo dočasné a skončilo s koncem roku 2023. Nové má v zákoně zůstat natrvalo, s tím, že o jeho spuštění vždy rozhodne vláda.

Novela jde do Sněmovny ve zrychleném čtení, ODS čeká na mechanismus, Piráti kritizují

Co teď následuje: vláda pošle návrh do Sněmovny, podle Hospodářských novin chce zrychlené čtení. Pak musí projít Senátem a podpisem prezidenta. Teprve poté by mohla vláda při krizi nařízením vyhlásit stropy a spustit odvod.

Opozice je rozdělená. Předseda ODS Martin Kupka návrh předem neodmítá; záleží podle něj na tom, jak bude mechanismus konkrétně nastaven. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib vládě vytýká, že místo investic do úspor a obnovitelných zdrojů připravuje jen nouzovou pomoc. Michal Macenauer z poradenské firmy EGU Brno nepočítá s tím, že by se nástroj aktivoval v nejbližší době: dodavatelé nakupují elektřinu pro své zákazníky dopředu a ceníky se mění postupně.

Právě to je důvod, proč vláda spěchá. Ceny plynu a elektřiny na evropských burzách od března 2026 vzrostly o desítky procent kvůli konfliktu na Blízkém východě a dodavatelé je do ceníků promítají postupně, ČEZ od ledna 2027.