Plyn je nejdražší za čtyři roky a zásobníky v EU nejprázdnější v historii. Zima může stát o 15 tisíc víc

Sto eur, trojnásobek loňské zimy

Listopadový kontrakt na nizozemské burze TTF, podle kterého se naceňuje plyn v celé Evropě, se ve středu odpoledne krátce dostal na 100 eur za megawatthodinu a den zavíral těsně pod touto hranicí. Naposledy stál tolik v prosinci 2022, tedy na konci první energetické krize. Ve čtvrtek se obchodoval kolem 97 eur.

Pro představu: na začátku ledna byla stejná megawatthodina za 28 eur. Plyn tedy letos zdražil zhruba o 234 %. Celá loňská zima vyšla v průměru na 36 eur, zimní kontrakty pro letošek se obchodují kolem 95 eur, skoro trojnásobek.

Jsme ale stále daleko od srpna 2022, kdy cena krátce překročila 340 eur. Rozdíl proti tehdejší panice je v tom, že dnes jde o pomalý, vytrvalý tlak, ne o jednorázový šok. A právě to podle obchodníků dělá situaci nepříjemnější.

„Nejedná se tedy o krátkodobý výkyv, ale o očekávání napjatého trhu po celou zimní sezónu. Mírné uvolnění je vidět až od dubna, i tyto měsíce se ale obchodují výrazně nad úrovní minulých let."

Michal Kocůrek, projektový ředitel EGU, pro Echo24, 18. října 2026

Zásobníky: nejméně od roku 2011

Druhá polovina příběhu leží pod zemí. Zásobníky v Evropské unii byly 24. října plné na 74,6 %. Před rokem to bylo 82,9 %, v roce 2023 dokonce 98,5 %. Institut IEEFA spočítal, že jde o nejnižší stav na tuto dobu od začátku záznamů v roce 2011. Německo má 61,65 %, Nizozemsko 65,53 %.

Nejde přitom jen o nižší startovní čáru. Rezervy přestaly růst. Rakousko v polovině října spadlo z 69,3 na 67,2 %, proti 84 % před rokem. Některé země už z plynu na zimu čerpají, přestože zima ještě nezačala.

Česko je na tom o něco lépe než průměr Unie, ale ne o moc. Začátkem října byly české zásobníky plné na zhruba 77 %, loni touto dobou o 17 procentních bodů víc. Druhého října se poprvé stalo, že se z našich zásobníků vyčerpalo víc, než se do nich vtlačilo. Analytik Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů energií čeká, že se před zimou dostaneme nad 80 %, dřívější unijní cíl 90 % je ale mimo dosah.

Co to znamená pro konec zimy? Poradenská firma Wood Mackenzie odhaduje, že evropské zásobníky skončí březen na pouhých 17 až 20 %. A to za předpokladu normální zimy a konce války na Blízkém východě ještě letos.

Chybějící dílek: katarský plyn

Příčina je jedna a jmenuje se Hormuzský průliv. Jeho uzavření v rámci americko-íránského konfliktu odřízlo Evropu od katarského zkapalněného plynu. Blízký východ loni dodával zhruba 8 % evropského dovozu LNG a od května nepřišel ani jeden tanker. K tomu se blíží úplný zákaz ruského LNG od ledna 2027, který ve druhém čtvrtletí tvořil asi pětinu evropských dovozů zkapalněného plynu.

Evropa tak soupeří o zbývající tankery s Asií. A protože nový terminál na zkapalňování plynu se nedá postavit za rok, nemá trh žádnou rychlou pojistku.

„Naděje na brzké obnovení dodávek katarského plynu již prakticky vymizela. Pokud přijde do Evropy studená zima, Evropa může Asii přeplatit."

Josef Kotrba, prezident Svazu energetiky ČR, pro Echo24, 19. října 2026

Tom Marzec-Manser z Wood Mackenzie jde ještě dál: podle něj potrvá do podzimu 2028, než se světový trh s LNG vrátí do rovnováhy. Jinými slovy, i kdyby se Hormuz zítra otevřel, Evropa bude dvě další zimy nakupovat na napjatém trhu.

Kolik to stojí domácnost

Teď k penězům. Rozdíl mezi loňskou a letošní zimní velkoobchodní cenou je zhruba 60 eur za megawatthodinu, tedy 6 eurocentů na kilowatthodinu. Typická domácnost, která plynem topí a ohřívá vodu, spotřebuje od listopadu do března kolem 10 megawatthodin. Při kurzu kolem 25 korun za euro vychází rozdíl na zhruba 15 000 korun za zimu, s 21% DPH přes 18 000 korun.

Ta částka ale neplatí pro všechny. Je to to, o kolik víc stojí plyn na burze, ne to, co vám přijde na faktuře. Mezi obojím stojí smlouva s dodavatelem.

Čeští dodavatelé zatím zdražují opatrně a pouze novým zákazníkům. Innogy, největší dodavatel plynu v zemi, zvedlo ceny už na jaře o 8 až 17 %. V září přidaly E.ON a Pražská plynárenská: E.ON u fixací o 60 až 163 korun za megawatthodinu, Pražská plynárenská o zhruba 100 korun u dvou a tříletých fixací. Tříletá fixace u ČEZ stále stojí 1 060 korun za megawatthodinu včetně DPH, což je po přepočtu méně než polovina toho, co teď plyn stojí na burze.

Ten rozdíl má jednoduché vysvětlení. Dodavatelé plyn na zimu nakoupili dopředu, většinou ještě za ceny kolem 36 eur. Smlouvy bez fixace se ale přeceňují podle aktuálního trhu, a právě tam Gavor čeká pohyb: dodavatelé podle něj smlouvy na dobu neurčitou zatím nezměnili, ale očekává, že to udělají. Jeho rada zní "lépe pozdě než později".

Co rozhodne: vítr a teploměr

Analytici se o dalším vývoji zásadně přou. Citi má pro čtvrté čtvrtletí základní scénář 56 eur a sází na pokles průmyslové spotřeby, Goldman Sachs počítá se 70 eury na konci roku, ale v chladné zimě s omezenými dodávkami z Perského zálivu připouští až 150 eur. Trh se zatím drží blíž tomu pesimističtějšímu táboru.

Rozhodnou dvě veličiny, které nikdo neovlivní. První je teplota: většina evropského plynu jde na vytápění, a jedna studená vlna dokáže ze zásobníků ukrojit procenta za týden. Druhá je vítr. Když nefouká, plyn musí nahradit větrné elektrárny, a spotřeba skočí nahoru ve chvíli, kdy je nejdražší.

„Větrná výroba a teploty rozhodnou o tom, jak napjaté budou dodávky plynu do Evropy letos v zimě a jak vysoko půjdou ceny."

Ana Maria Jaller-Makarewicz, analytička IEEFA, pro Euronews, 27. října 2026

Meteorologické modely zatím slibují mírnou zimu díky jevu El Niño. Pokud se trefí, Evropa zimu přečká s poloprázdnými zásobníky a vysokými, ale snesitelnými cenami. Pokud ne, čeká ji repríza roku 2022 s tím rozdílem, že tentokrát nebude kde rychle nakoupit.