Čtvrtina českých domácností končí měsíc na nule. Investorů přitom přibývá rekordním tempem

Česko má dvě finanční tváře a letos se od sebe vzdalují rychleji než kdy dřív. První tvář zná každý z reklam na investiční aplikace: rekordní počty nových investorů, akcie a ETF v mobilu. Druhá tvář se do reklamy nehodí: domácnosti, kterým po zaplacení nájmu, energií a jídla nezůstane vůbec nic.

Každá čtvrtá domácnost neušetří nic

Nejdelší řadu dat o tom, kolik Čechům na konci měsíce zbývá, má panelový výzkum Život k nezaplacení, který od podzimu 2021 sleduje stejné domácnosti. Jeho letošní bilance: zhruba 26 % domácností negeneruje žádné měsíční úspory. Každá čtvrtá rodina v zemi tedy zaplatí bydlení, energie, jídlo a dopravu a víc jí nezbude. Před pěti lety to bylo o něco méně, číslo od té doby pomalu, ale vytrvale roste.

A zhoršuje se to i podle nejpřísnějšího měřítka, jaké v českých datech existuje. Květnový průzkum agentury Kantar mezi tisícovkou lidí se ptal, komu z výplaty nezbyde doslova ani koruna. Letos to bylo 13 % populace, loni 9 %. Za jediný rok skoro o polovinu víc lidí na absolutní nule.

Nůžky se rozevírají i o patro výš. Alespoň pětina příjmu zůstane po zaplacení všech nákladů jen 43 % Čechů, loni to bylo 52 %. U mužů je propad ještě výraznější, z 59 % na 45 %. Poprvé od roku 2022 tak méně než polovina populace dokáže měsíčně odložit stranou "hezkých" dvacet procent.

Paradoxně ale ve stejném průzkumu vzrostl podíl lidí, kterým by úspory vydržely celý rok bez hlavního příjmu, a to o 11 procentních bodů na zhruba čtvrtinu. Komu se dařilo spořit, spoří dál a víc. Komu se nedařilo, propadl se na nulu.

"Zhruba 26 procent domácností negeneruje žádné měsíční úspory. Žijí od výplaty k výplatě. Toto číslo za posledních pět let trochu narostlo. Naopak narostl investiční potenciál v horní polovině domácností."

Daniel Prokop, sociolog a ředitel PAQ Research

Záleží na tom, koho se zeptáte

Třináct, nebo šestadvacet procent? Obě čísla jsou správně, jen měří jinou věc. Kantar počítá jednotlivce a ptá se na úplnou nulu. PAQ počítá domácnosti a ptá se, jestli něco ušetří. A čím volněji otázku položíte, tím hůř to vypadá.

Loňské šetření agentury Ipsos na 1 500 lidech uvádí, že 14 % Čechů nemá vůbec žádnou finanční rezervu a třetina zaměstnanců si přivydělává vedlejším příjmem. U mladých je to ještě ostřejší: podle letošního mezinárodního průzkumu Deloitte žije od výplaty k výplatě téměř polovina českých zástupců generace Z a mileniálů.

Rozptyl mezi 13 a 50 procenty není chyba měření. Je to otázka, jak přísně definujete "nulu". Jestli jako účet skutečně na nule, nebo jako život bez jakéhokoli polštáře, kdy jedna rozbitá pračka znamená půjčku.

A část lidí na nule oficiální statistiky vůbec nevidí. Česko má stále stovky tisíc lidí v exekuci a průzkumy se jich typicky ptají na čistý příjem, ne na to, kolik z něj jim po srážkách skutečně zůstane.

"Vůbec se nepřihlíží ke skutečnosti, zda je člověk v exekuci nebo insolvenci, takže deklarovaný čistý příjem vychází hezky, ale když odečteme srážku, tak už je ta situace úplně jiná. [...] Česko si nese poměrně významnou zátěž v počtu velkého množství exekucí a lidí v exekuci."

Daniel Hůle, Člověk v tísni, o datech Eurostatu o chudobě

Druhá polovina Česka otvírá investiční účty

Teď ta druhá tvář. Letošní průzkum Indexu prosperity a finančního zdraví, který na tisícovce respondentů dělala agentura Ipsos, ukázal největší skok od začátku měření. Své peníze nějak zhodnocuje 82 % Čechů, před dvěma lety to bylo 66 %. A za aktivního investora se považuje 55 % populace, tedy o 14 procentních bodů víc než v roce 2024. Oborová data Asociace pro kapitálový trh jsou střízlivější, i podle nich se ale za investora označuje 46 % Čechů a dalších 27 % o investování vážně uvažuje.

Za růstem nestojí jen inflační šok minulých let, který lidi vyhnal z běžných účtů. Svou roli sehrály levné mobilní aplikace a daňově zvýhodněný dlouhodobý investiční produkt (DIP), díky kterým investování přestalo být věcí pro zasvěcené. Noví investoři, kteří přicházejí přes mobil, jsou výrazně mladší než ti, kdo si investice sjednávají na pobočce.

Kam ty peníze tečou:

• 59 % investorů využívá fondy nebo ETF, u lidí do třiceti let ještě víc

• 23 % nakupuje přímo akcie

• kolem 18 % sahá po nemovitostech nebo drahých kovech

• jen 4 % hodnotí své investice jako ztrátové, což je ovšem sebehodnocení po několika letech rostoucích trhů

A kdo investuje? Typicky muž do 40 let s vysokoškolským vzděláním a vyšším příjmem.

Sedm bilionů, které nepatří všem

České domácnosti sedí na obrovské hromadě peněz. Podle dat ministerstva financí a ČNB, která Prokop cituje, jde o necelých sedm bilionů korun. Jen na netermínovaných účtech leželo na konci května 3,3 bilionu korun, z toho 46 % na obyčejných běžných účtech, kde je inflace tiše ukusuje. Investovaná je zhruba třetina celkových úspor.

V evropském srovnání jsme přitom spořivý národ číslo jedna. V indikátoru úspor vůči příjmům je Česko na prvním místě v celé EU.

"Příkladem za všechny je pověstná česká spořivost. V indikátoru nazvaném Úspory vůči příjmům jsme totiž na první příčce napříč celou Evropskou unií. Dokážeme uspořit přes pětinu příjmů, o čemž by si naši slovenští sousedé mohli s úsporami v hodnotě 8,1 % nechat jen zdát."

Tomáš Odstrčil, analytik datového portálu Evropa v datech

Jenže průměr lže. Průměrná česká domácnost podle PAQ uspoří asi 8 000 Kč měsíčně, vysokopříjmové domácnosti přes 20 000 Kč, a domácnosti pod hranicí chudoby skoro nic. Investice v akciích, fondech a penzijním spoření se podle Prokopa koncentrují u nejbohatších 20 % domácností. Těch sedm bilionů tedy není rozprostřeno po celé zemi. Je to kapitál horní poloviny, který roste, zatímco dolní polovina stojí.

Problém není neochota, ale prázdná peněženka

Čtenář by si mohl říct, že lidé, kteří neinvestují, prostě investovat nechtějí. Data říkají opak. Za nedůležité označují investování pouhá 4 % Čechů. Polovina těch, kteří neinvestují, uvádí, že by začala, kdyby měla víc peněz. Dalších 46 % by začalo, kdyby mělo jistotu, že o peníze nepřijde, a pětině by stačilo vysvětlit, jak na to.

To je pointa, která z letošních čísel vypadá nejzřetelněji. Investiční boom v Česku není příběhem o tom, že by národ najednou zmoudřel. Je to příběh o tom, že ti, komu po zaplacení účtů něco zbylo, začali ten zbytek posílat do fondů a akcií místo na běžný účet. Těch je víc než kdy dřív a jejich majetek roste.

Jenže ten samý rok, kdy investorů přibylo nejvíc v historii, přibylo i lidí, kteří ke dvacátému v měsíci koukají na nulu. Jedna rozbitá pračka od půjčky. A žádná investiční aplikace, sebelevnější poplatek ani daňově zvýhodněný produkt jim nepomůže, dokud nebude z čeho odkládat.