Strategie 60/40 – tedy 60 % akcií a 40 % dluhopisů – bývala po dekády zlatým standardem pro vyvážené investory. Jenže éra rekordně nízkých úrokových sazeb a nenulové inflace tuto rovnováhu zásadně narušila. Je čas přehodnotit, co dnes znamená „vyvážené portfolio“? Jaké alternativy dávají v roce 2025 větší smysl?
Alternativní aktiva jako zlato a Bitcoin získávají čím dál větší pozornost investorů hledajících ochranu před inflací, geopolitickým napětím nebo nízkými výnosy tradičních aktiv. Jakou roli by měla tato aktiva hrát v dobře diverzifikovaném portfoliu? A jak se navzájem liší co do vlastností, rizikovosti a potenciálu?
Komodity jsou nedílnou součástí moderního investičního portfolia – nejen kvůli diverzifikaci, ale i jako účinný nástroj ochrany proti inflaci. V tomto článku se podrobně podíváme na to, proč a jak investovat do komodit, jaké jsou hlavní typy a formy investic a jak komodity zařadit do portfolia s ohledem na riziko a výnos.
Možná si toho nevšimnete hned, ale při každém nákupu to pocítíte. Chléb o 3 Kč dražší, máslo za 60 Kč, sýr v akci za „původní“ cenu. Inflace v potravinách je jeden z nejviditelnějších i nejbolestivějších projevů celkové ekonomické situace – a přitom ji většina lidí neřeší systematicky.
Ceny potravin, energií a nájmů rostou rychleji než platy. Inflace se v posledních letech stala pro mnoho Čechů každodenní realitou, která nenápadně ukusuje z hodnoty jejich úspor. Pokud si i vy říkáte, že dřív jste si za stejné peníze koupili víc, máte pravdu – a právě proto je klíčové naučit se peníze chránit a zhodnocovat.
Inflace i úrokové sazby zůstávají v roce 2025 na nadprůměrných úrovních. Zatímco centrální banky bojují o cenovou stabilitu, investoři hledají způsoby, jak ochránit svou kupní sílu a zároveň nepřijít o výnosový potenciál.
Existuje něco podobně nešťastného, jako když se na veškeré spoření na penzi úplně vykašlete? Ano. Když se na něj sice nevykašlete, ale po 30 letech zjistíte, že jste vše dělali špatně a žádné komfortní stáří vás nečeká.
Mnoho lidí dnes žije z různých důvodů ve finanční nejistotě. Na vině může být pandemie, nedostatečná finanční gramotnost, neschopnost spořit, splátkové platby nebo cokoli jiného.
Pokud jste si zvykli spořit, bohužel to již pravděpodobně není nejlepší forma vytváření finanční rezervy. Důvodem je inflace, která pomalu, ale jistě znehodnocuje kupní sílu aktiv.
Ceny se utrhly ze řetězu, inflace v září už atakovala pět procent!
Inflace pokračuje. V září tak spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 4,9 procenta. Ve srovnání s letošním srpnem byly o 0,2 procenta vyšší. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zveřejněných v pondělí.
Ptáte se zda se inflace ustálí či klesne na inflační cíle? S největší pravděpodobností se tak nestane. Očekáváme, že se růst spotřebitelských cen bude držet minimálně nad hodnoutou 5% a s největší pravděpodobností dosáhneme až 7% v následujících pár měsících.
Ilustrační grafika: Novinky.cz
#news #eqforce #zpravy #inflace
I když víte jen něco málo o fungování naší ekonomiky, možná vás zajímá, kde vlastně všechny ty vládami vytištěné peníze končí.
Inflace se v Česku nezastaví sama od sebe. ČNB chce pomoci tím, že by zvedla úrokové sazby, nikoliv o 0,25 % jak se očekávalo, ale hned o 0,5 %. Úroková sazba by pak mohla být na úrovní 1,25 %. Tedy o něco menší než v březnu 2020.
Centrální banky jsou základním kamenem naší doby. Nejsou tu od počátku věků (i když to tak vypadá), ale do naší historie vstoupily relativně nedávno. Jak centrální banky vznikly? Je to zajímavá historie.
Proč se ale právě od roku 1971 brutálně změnila ekonomika a celé fungování světa a následky této změny pociťujeme až do dnes? A je možné, že za to mohla konkrétní událost v tomto roce?
Možná jste již slyšeli, že ekonomika potřebuje ke zdravému růstu inflaci, což bude dnes naším hlavním tématem. Inflace roste a pandemie nám ukázala, že může růst mnohem rychleji a výše, než se očekávalo.
