Trumpův Zlatý dóm má stát 185 miliard. Vybrané firmy už dostávají obří zakázky, nechybí Palantir či SpaceX

Štít od země až na oběžnou dráhu. A účet, na kterém se nikdo neshodne

Golden Dome, česky Zlatý dóm, je největší zbrojní projekt Donalda Trumpa. Má to být vrstvený systém satelitů, radarů a protiraket, který ochrání území USA před balistickými, hypersonickými i křižujícími střelami. Část obrany má poprvé v historii sedět přímo ve vesmíru: takzvané vesmírné interceptory, které by nepřátelskou raketu sestřelily pár minut po startu.

Trump v květnu 2025 mluvil o 175 miliardách dolarů a hotovém systému do konce svého mandátu. Šéf programu, generál Vesmírných sil Michael Guetlein, cenu letos v březnu zvedl na 185 miliard dolarů s dodávkou "cílové architektury" kolem roku 2035. První funkční verze má fungovat už v roce 2028.

Kongresový rozpočtový úřad došel k úplně jinému číslu. Jeho květnová analýza odhaduje, že systém odpovídající Trumpovu původnímu zadání by za 20 let stál 1,2 bilionu dolarů, přičemž zhruba 70 procent pořizovacích nákladů by spolkly právě vesmírné interceptory. Guetlein tvrdí, že úřad počítal se zastaralou technologií a špatnými předpoklady.

Větší problém než cena je ale způsob financování. Zlatý dóm zatím dostal 25 miliard dolarů z loňského daňového balíku One Big Beautiful Bill a nemá vlastní položku v řádném rozpočtu Pentagonu. Na fiskální rok 2027 úřad žádá dalších 17,5 miliardy, z toho 97 procent opět přes mimořádný balík, který musí Kongres teprve schválit. Guetlein proto v srpnu na sympoziu v Huntsvillu mluvil nezvykle otevřeně.

"Pokud to nevyřeší, žádný Zlatý dóm nebude, protože nebudou peníze."

Michael Guetlein, generál Vesmírných sil USA a ředitel programu Golden Dome

Kdo už má podepsáno

Na rozdíl od dřívějších megaprojektů, kde jeden velký zbrojař dostal všechno, Pentagon rozděluje Zlatý dóm mezi desítky firem. Pro investora je dobrou zprávou to, že většina klíčových hráčů se obchoduje na burze.

Největší dosavadní balík peněz jde do vesmíru. Vesmírné síly v dubnu oznámily dvacet dohod s dvanácti firmami v celkové hodnotě až 3,2 miliardy dolarů na prototypy vesmírných interceptorů. Vedle SpaceX, Lockheedu, Northropu a Raytheonu jsou mezi nimi i startupy jako True Anomaly nebo Turion Space. V červenci pak L3Harris získal zakázku na 18 sledovacích satelitů za 955 milionů dolarů, stejný počet staví soukromá Sierra Space za 798 milionů.

SpaceX: největší vítěz, kterému burza zatím nevěří

Firma Elona Muska je na Zlatém dómu nejvíc vidět. Kromě prototypu interceptoru staví satelity pro sledování vzdušných cílů a zabezpečenou datovou síť, která má propojit senzory, velitelská centra a zbraně. Celkové závazky Pentagonu vůči SpaceX dosáhly za tři čtvrtletí fiskálního roku 2026 5,9 miliardy dolarů, proti 1,8 miliardy za celý předchozí rok.

Akcie přitom tenhle příběh zatím neodměňují. SpaceX vstoupila v červnu na burzu za 135 dolarů za akcii, během pár dní vystoupala přes 200 dolarů a v pátek zavřela na 134,72 dolaru, tedy pod upisovací cenou. Firma má tržní hodnotu 1,83 bilionu dolarů, takže i několik miliard z obranných zakázek je v jejím měřítku jen drobná položka. Investoři řeší hlavně Starlink, Starship a drahou integraci umělé inteligence, ne Zlatý dóm.

Software jako "tajná ingredience" a sázka jménem Palantir

Guetlein od začátku opakuje, že nejtěžší částí celého systému nejsou rakety, ale software. Ten má do jedné obrazovky spojit tucet dnes oddělených systémů armády, letectva a Agentury pro protiraketovou obranu. Vyvíjí ho konsorcium devíti firem, jehož páteř tvoří Palantir a soukromý Anduril, a které v březnu předvedlo první živou ukázku. Guetlein na konferenci ve Washingtonu popsal, jak nezvykle to funguje.

"Fungují jako jeden tým. Pokud někdo z nich během toho týdne nezabral, můžou ho vyhlasovat z ostrova."

Michael Guetlein o konsorciu firem, které staví software Zlatého dómu

Palantir je zároveň nejdražší sázka v celém seznamu. Akcie se obchoduje za více než 150násobek loňského zisku a tržní hodnota firmy přesahuje 440 miliard dolarů. V pátek odepsala přes 6 procent před pondělními výsledky za třetí čtvrtletí. Anduril, oceněný v květnu na 61 miliard dolarů, zůstává mimo burzu, i když jeho zakladatel Palmer Luckey vstup na trh opakovaně slibuje.

Nudní zbrojaři s plnými šuplíky objednávek

Pokud vám SpaceX a Palantir připadají příliš divoké, zbývají klasické zbrojovky. Ty na Zlatý dóm nečekají, protože jim už teď rostou objednávky díky válkám na Ukrajině a Blízkém východě.

Lockheed Martin ve výsledcích za třetí čtvrtletí oznámil rekordní zásobník zakázek 292 miliard dolarů, z toho 52,5 miliardy připadá na víceletou dodávku protiraket PAC-3. Akcie letos posílila o zhruba 32 procent. RTX hlásí zásobník 340 miliard dolarů a L3Harris po lepších než čekaných výsledcích přidal ve čtvrtek 7 procent, i když je stále skoro 27 procent pod březnovým maximem.

Northrop Grumman zatím Zlatý dóm na ceně akcie nepoznal, letos je zhruba na nule. Jeho šéfka Kathy Warden ale na srpnové debatě ve Washingtonu řekla, že program se pro zbrojaře stává "velmi hmatatelným" a Northrop z něj získá "slušný podíl".

"Máme architekturu, máme programy a ty programy realizujeme."

Kathy Warden, generální ředitelka Northrop Grumman

Nováček Google a volby, které rozhodnou o penězích

Tento týden se objevily zprávy, že o místu v programu jedná i Alphabet $GOOGL. Google má podle nich pomoci s kybernetickou ochranou dat, která do systému velení proudí. Jednání jsou v rané fázi, Pentagon nic nepotvrdil a Alphabet měl ve čtvrtek úplně jiné starosti: po slabších čtvrtletních výsledcích jeho akcie propadla o 12,6 procenta, nejvíc od vstupu na burzu v roce 2004.

Největší otazník ale visí jinde. V úterý 3. listopadu se v USA konají volby do Kongresu a obranné akcie od srpna oslabují s tím, jak trh sází na vítězství demokratů ve Sněmovně reprezentantů. Zlatý dóm je závislý na mimořádných rozpočtových balících, které bez republikánské většiny projdou jen těžko. Guetleinovo srpnové varování tak dostává konkrétní datum.

Pro investora z toho plyne jednoduchý závěr. Zlatý dóm je zatím míň sázkou na rakety ve vesmíru a víc sázkou na to, kdo bude příští dva roky sedět v americkém Kongresu.