Od pondělí začíná nejlepší půlrok pro akcie. Z 10 000 dolarů udělal 1,3 milionu, zbytek roku prodělával

Na Wall Street existuje kalendářní pravidlo, které je starší než většina dnešních investorů a přesto se o něm každý podzim znovu mluví. Zní jednoduše: akcie nakupte na konci října, držte je do konce dubna a přes léto si dejte pauzu. V pondělí 2. listopadu tenhle "nejlepší půlrok" začíná znovu. A letos má jednu zvláštnost navíc.

Pravidlo, které objevil jeden muž v roce 1986

Rozdělení roku na dobrou a špatnou polovinu popsal v roce 1986 Yale Hirsch, zakladatel ročenky Stock Trader's Almanac. Jeho syn Jeffrey, který ročenku dnes vede, ho pokaždé znovu přepočítá. Výsledek je vždycky stejný: index Dow Jones od roku 1950 vydělal mezi listopadem a dubnem v průměru kolem 7 %, zatímco od května do října necelé 1 %.

Když to převedete na peníze, je rozdíl ještě křiklavější. Kdo by od roku 1950 držel akcie z indexu Dow Jones jen v zimním půlroce, měl by z 10 000 dolarů zhruba 1,3 milionu dolarů. Kdo by naopak nakupoval jen na léto, skončil by s pouhými 4 300 dolary. Jinými slovy: letní polovina roku by mu za 75 let peníze neznásobila, ale zmenšila.

"Rok se dá rozdělit na dvě poloviny a prakticky všechny zisky připadnou na jednu šestiměsíční část, zatímco na tu druhou skoro žádné."

Jeffrey Hirsch, šéfredaktor Stock Trader's Almanac, ve vydání pro rok 2026

Proč trh v zimě roste víc

Na první pohled to nedává smysl. Proč by mělo záležet na tom, jaký je měsíc? Vysvětlení je několik a žádné není úplně průkazné. Jedno z nich souvisí s tím, že americkým podílovým fondům končí fiskální rok 31. října, takže září a říjen bývají ve znamení úklidu portfolií a prodejů. Do toho přicházejí koncem roku bonusy a příspěvky do penzijních plánů, které naopak na trh tlačí nové peníze. A v létě prostě spousta lidí investování neřeší, protože je na dovolené.

Zajímavé je, že tohle není jen americká kuriozita. Nizozemští ekonomové Sven Bouman a Ben Jacobsen prošli data z 37 zemí a zimní půlrok vítězil ve 36 z nich. Jacobsen později rozšířil vzorek na 108 trhů a efekt našel v 81 z nich. Zimní půlrok v průměru porážel ten letní o zhruba 4,5 procentního bodu ročně.

"Dokládáme existenci silného sezonního efektu ve výnosech akcií, který vychází z oblíbeného burzovního rčení 'Sell in May and go away'."

Sven Bouman a Ben Jacobsen, studie v odborném časopise American Economic Review (2002)

Letošní bonus: volby do Kongresu

V roce 2026 se k sezonnímu pravidlu přidává ještě jedna věc. V úterý 3. listopadu se v USA konají volby do Kongresu, takzvané midterms. A ty jsou pro akcie historicky zlatý důl.

Hirschova ročenka dlouhodobě sleduje čtyřletý prezidentský cyklus a označuje období od posledního čtvrtletí volebního roku do poloviny roku následujícího za "sweet spot" celého cyklu. Index S&P 500 v něm v průměru přidal 20 %, technologický Nasdaq dokonce přes 29 %. Samotný půlrok listopad až duben po volbách do Kongresu skončil od roku 1950 v plusu pokaždé, celkem devatenáctkrát za sebou, s průměrným ziskem kolem 15 %.

Nejbližší dny jsou podle Hirsche ještě zajímavější. Poslední čtyři obchodní dny října a první tři dny listopadu, které nazývá "halloweenský obchod", skončily od roku 1994 v plusu v 78 % případů. Osm obchodních dnů kolem voleb do Kongresu vyneslo indexu Dow Jones od roku 1934 v průměru 2,8 % a jediný ztrátový případ byl rok 1994. Letos obě období běží souběžně.

"Nedávná slabost nechala hlavní indexy zaostat za jejich historickými trajektoriemi, zejména Nasdaq."

Jeffrey Hirsch, šéfredaktor Stock Trader's Almanac, v komentáři z 27. října 2026

Hirsch tím naráží na to, že říjen letos nebyl tak silný, jak by v roce voleb do Kongresu měl být. Index S&P 500 uzavřel v úterý na 7 722 bodech, zhruba 1,5 % pod svým historickým maximem. Pokud se ale historie zopakuje, měl by S&P 500 být 60 obchodních dnů po volbách o zhruba 10 % výš.

Poslední roky pravidlo zlobí

Teď ten háček. Čím blíž k dnešku, tím hůř pravidlo funguje. Letní půlrok byl v posledním desetiletí lepší než ten zimní v pěti případech z deseti. Stačí se podívat na posledních pět let:

Výnos indexu S&P 500 bez dividend, zaokrouhleno.

A letošek v tom pokračuje. Od konce dubna, kdy S&P 500 uzavřel na 7 209 bodech, index přidal přes 7 %. Kdo v květnu "prodal a odešel", přišel o jeden z lepších letních půlroků posledních let.

Vysvětlení se nabízí hned několik. Miliony Američanů dnes investují každý měsíc automaticky přes indexové fondy a penzijní plány, bez ohledu na to, jaký je měsíc. Informace se šíří okamžitě, takže se sezonní vzorce částečně "vyobchodují" dřív, než nastanou. A když o nějakém pravidle ví každý, přestává fungovat tak spolehlivě.

Kalendář není záruka

Hirsch sám přiznává, že sezonnost není neomylná. V jeho vlastních záznamech zimní půlrok 2020 skončil pro Dow Jones i S&P 500 ve ztrátě, což se stalo poprvé od roku 2008. Tehdy šlo o finanční krizi, v roce 2020 o pandemii. Žádný kalendář vás před takovými událostmi neochrání.

Je tu i praktický problém. Kdo každý květen vystoupí z trhu, přichází o dividendy a při každém prodeji řeší daně. Právě proto většina těch, kdo s pravidlem pracují, nemluví o prodeji všeho, ale spíš o opatrnějším nastavení portfolia v létě a odvážnějším v zimě. Sám Hirsch jako největší riziko pro letošní zimu zmiňuje inflaci a ceny energií, ne kalendář.

Co se tedy od pondělí vlastně rozhoduje? Pokud S&P 500 skončí v dubnu 2027 výš než na konci letošního října, bude to dvacátý povolební zimní půlrok v plusu v řadě od roku 1950. Pokud ne, půjde o první poválečnou výjimku. Statistika je na straně býků. Jestli ale pravidlo z roku 1986 přežije éru automatického investování, se teprve ukáže.