Vyrobeno v USA nestačí: Polestar je první auto, které z Ameriky vyhnal čínský majitel

Auto, které jezdí po amerických silnicích, dnes Washington nevnímá jako kus plechu s motorem. Vnímá ho jako počítač s kamerami, mikrofony a GPS, který bez ustání posílá data někam na server. A když ten server může teoreticky stát v Číně, je z toho národně bezpečnostní problém. Přesně do téhle logiky právě narazila značka Polestar $PSNY, jejíž akcie ve čtvrtek padaly o více než 13 %.

Americké ministerstvo obchodu odmítlo udělit švédskému výrobci elektromobilů povolení podle takzvaného Connected Vehicle Rule a Polestar tím prakticky vyšouplo z amerického trhu. Od modelového roku 2027 tu firma nesmí nabízet ani prodávat nová auta. Důvod není v tom, kde sídlí, ani v tom, kde se auto vyrábí. Důvod je v tom, kdo ji vlastní: čínský gigant Geely.

Není to o Polestaru. Je to o Číně

Aby dávalo celé rozhodnutí smysl, je potřeba couvnout od jedné značky a podívat se na větší obrázek. Connected Vehicle Rule, které dokončila Bidenova administrativa v lednu 2025, je jen jeden kamínek v mnohem větší mozaice odstřihávání čínské techniky od amerického trhu.

Pravidlo míří na auta se softwarem a hardwarem napojeným na Čínu nebo Rusko a dělí zákaz do dvou vln:

• Software: od modelového roku 2027 nesmí auta v USA využívat software vyvíjený či spravovaný čínskými nebo ruskými firmami.

• Hardware: zákaz dovozu a prodeje připojeného hardwaru ze stejných zemí přijde od roku 2030.

Argument zní pokaždé stejně. Moderní elektromobil je podle washingtonských zákonodárců pojízdný odposlech, schopný sbírat polohu amerických občanů, vládních úředníků i citlivých objektů. K tomu se přidává obava z dálkového zásahu do řízení či brzd přes aktualizaci softwaru. Je to stejná melodie, jakou už USA zahrály u Huawei a ZTE v telekomunikacích nebo u TikToku.

Čínská auta jsou špioni na kolech. Dokážou sbírat data o amerických občanech i citlivých místech.

Elissa Slotkin, americká senátorka

Stejný majitel, stejná továrna, opačný verdikt

Tady se příběh láme do detailu, který nejlíp ukazuje, jak nepředvídatelná tahle hra je. Volvo, které stejně jako Polestar většinově patří Geely, dostalo povolení k dalšímu prodeji v USA už v květnu. Polestar ne. A to přesto, že vlajkový model Polestar 3 sjíždí z linky ve stejné továrně Volva v Charlestonu v Jižní Karolíně.

Volvo svou výjimku vysvětlovalo "konstruktivními jednáními" s úřady o řízení firmy, technologiích a zabezpečení dat. Proč prošlo jen ono, zatím nikdo veřejně nevysvětlil. Podle analýzy The Next Web mohla pomoct delší přítomnost Volva na trhu a jeho samostatnější firemní struktura.

Pro investora je tohle možná důležitější než samotný Polestar. Když dvě firmy se stejným čínským majitelem a stejnou americkou montovnou dostanou opačný výsledek, znamená to, že "vyrobeno v USA" už není pojistka. Rozhoduje se případ od případu, a nálepka čínského vlastnictví váží víc než adresa továrny. A nejde jen o EV nováčky: o povolení pro svůj v Číně vyráběný Lincoln Nautilus usiluje i americký Ford $F.

Washington přitvrzuje napříč stranami

Polestar má smůlu, že do americko-čínského souboje vstupuje ve chvíli, kdy se tlak na čínská auta stupňuje a kdy se na něm shodnou demokraté i republikáni. V květnu 2026 představili senátoři napříč stranami Connected Vehicle Security Act of 2026, který by stávající pravidlo povýšil z administrativního opatření přímo na zákon a zakázal čínská auta i jejich komponenty plošně.

Rétorika je tvrdá. Zní v ní obvinění z "predátorských a masivně dotovaných" čínských státních podniků a varování, že vstup čínských výrobců na americký trh, i přes výrobu v USA, by mohl být pro domácí automobilky existenční hrozbou. Čína exportuje téměř 8 milionů vozů ročně a je největším vývozcem aut na světě, což ve Washingtonu spouští poplach.

Pro Polestar to znamená, že i kdyby chtěl bojovat, mění se mu pole pod nohama. Dnešní administrativní zamítnutí by se zítra mohlo stát zákonem, proti kterému se odvolat nepůjde.

Automobilový průmysl vstupuje do nové fáze založené na regionální dynamice. Naše strategie to odráží, přičemž Evropa je naším největším motorem růstu.

Michael Lohscheller, generální ředitel Polestaru

Proč akcie padají, i když USA pro Polestar nikdy nebyly to hlavní

Amerika přitom pro Polestar nikdy nebyla klíčový trh, ani zdaleka. Firma sama zdůrazňuje, že 94 % jejích maloobchodních prodejů v prvním čtvrtletí 2026 přišlo z trhů mimo Spojené státy, Evropa už dnes tvoří zhruba 80 % objemu. Loni navíc značka prodala rekordních přes 60 000 vozů a tržby jí vyrostly zhruba o polovinu, na něco přes 2 miliardy dolarů.

Trh přesto reaguje propadem, protože exit z USA dopadá na firmu, která má i bez něj hluboké trable. Polestar je dlouhodobě ztrátový, opakovaně musí shánět kapitál a loni v prosinci si zajistil 300 milionů dolarů v novém kapitálu, zatímco Geely mu převedlo dalších zhruba 300 milionů dluhu na akcie. Akcie se navíc loni v říjnu propadly pod hranici jednoho dolaru a hrozilo jim vyřazení z Nasdaqu. Aby se tomu firma vyhnula, provedla v prosinci reverzní split v poměru 1:30, který opticky zvedl cenu za akcii, aniž by cokoli vyřešil na podstatě byznysu.

V téhle situaci není ztráta amerického trhu sama o sobě katastrofa. Horší je signál, který nese: geopolitika začíná tvrdě zužovat prostor pro každého výrobce s čínskými kořeny, ať sídlí kdekoli. Polestar to teď řeší útěkem dopředu, do Evropy, kde plánuje vyrábět chystaný model Polestar 7, a rozhlíží se po Kanadě, Latinské Americe a jihovýchodní Asii.

A tady je důvod, proč by si měl dávat pozor každý investor, ne jen ten, kdo drží automobilky. Stejná pravomoc, na jejímž základě úřad vyhodil Polestar, totiž neplatí jen pro auta. Connected Vehicle Rule stojí na širší autoritě ministerstva obchodu nad takzvanými ICTS transakcemi, tedy nad veškerou "připojenou" technikou z nepřátelských zemí. A ministerstvo ji už rozšiřuje dál: po dronech jsou ve hře datacentra, satelity i čínské routery. Auto s čínským majitelem je tak jen prvním, dobře viditelným terčem mnohem širšího mechanismu.

A v tom je možná hlavní poučení celého případu. Polestar je první značkou, kterou nové pravidlo fakticky vyhnalo z Ameriky. Vzhledem k tomu, kam míří nálada ve Washingtonu, ale skoro jistě nebude poslední.