Čip velký jako dezertní talíř ohromil Wall Street. Cerebras vyletěla o 68 % v největším IPO roku
Dvacetinásobný převis poptávky, IPO za 70 miliard a technologie, která drtí NVIDIA v číslech. Pod povrchem se ale skrývá problém, kvůli kterému Cerebras loni musela své plány zrušit.

Wall Street ve čtvrtek zažila vstup na burzu, jaký letos ještě nikdo neviděl. Akcie společnosti Cerebras Systems pod tickerem CBRS otevřely na 350 dolarech - tedy téměř na dvojnásobku upisovací ceny 185 dolarů. Den uzavřely s růstem 68 procent na 311 dolarech a tržní kapitalizace firmy vystřelila přes 70 miliard dolarů. Při započtení všech opcí a omezených akcií je ocenění podle dat Bloombergu blíž k 86 miliardám.
Zní to jako další oslava AI mánie. Ten skutečný příběh je ale o něco zajímavější - a taky rizikovější.
Křemíkový talíř proti GPU armádě
Cerebras dělá ve světě polovodičů něco neobvyklého. Místo aby z křemíkového waferu vyřezala stovky malých čipů (jako to dělá NVIDIA nebo AMD), použije celý wafer jako jediný obří čip. Generální ředitel Andrew Feldman to v rozhovoru pro Yahoo Finance popsal pěkně názorně:
„Postavili jsme čip velikosti dezertního talíře. Je osmapadesátkrát větší než jakýkoli čip, který kdy někdo vyrobil."
Čísla u jejich nejnovějšího modelu WSE-3 jsou skutečně extrémní:
4 biliony tranzistorů na jednom čipu (NVIDIA H100 jich má kolem 80 miliard)
900 000 výpočetních jader určených pro AI - zhruba 52krát víc než H100
44 GB paměti přímo na čipu místo externí paměti, kterou používají běžná GPU
125 petaflopů špičkového AI výkonu
Hlavní výhoda spočívá v tom, že jeden obří čip nemusí komunikovat sám se sebou přes vnější spoje. Zatímco datacentra NVIDIA spojují tisíce GPU složitými sítěmi typu NVLink a InfiniBand a ztrácejí výkon při přenosu dat mezi nimi, Cerebras zvládá vše uvnitř jedné křemíkové desky. U velkých jazykových modelů jako GPT to znamená podstatně rychlejší inferenci - tedy generování odpovědí. Firma uvádí, že na modelu Llama 3.1 70B je zhruba osmkrát rychlejší než nejlepší NVIDIA H200.
Když poptávka dvacetkrát převálcuje nabídku
Pochopit nadšení investorů není těžké. Cerebras původně chtěla prodat 30 milionů akcií za 150 až 160 dolarů. Poptávka byla podle Bloombergu více než dvacetinásobná, a tak banky cenu zvedly. Když pak akcie startovaly na 350 dolarech, byl to jasný signál - institucionální peníze chtějí kus AI infrastruktury, který není závislý na NVIDIA.
Příběh navíc v posledních měsících nabral obrátky. V lednu Cerebras oznámila víceletou smlouvu s OpenAI v hodnotě přes 20 miliard dolarů, v březnu pak partnerství s Amazonem pro globální distribuci své inference. V únoru navíc OpenAI spustila svůj první AI model běžící na čipech od Cerebras - tedy ne jen kontrakt na papíře, ale skutečné nasazení v produkčním produktu.
Tržby loni vyrostly o 76 procent na 510 milionů dolarů. Při ocenění 86 miliard se tak firma obchoduje za něco přes 110násobek loňských tržeb. Pro představu: NVIDIA, která ovládá kolem 90 procent trhu s AI akcelerátory, se obchoduje za zlomek tohoto násobku.
Negativní realita
A tady je část, kterou novinové titulky často přeskakují. Cerebras má extrémní koncentraci zákazníků - a navíc geograficky velmi neobvyklou.
V roce 2024 generovala společnost G42 ze Spojených arabských emirátů (firma podporovaná Microsoftem) celých 85 procent tržeb Cerebras. To bylo natolik kontroverzní, že firma musela na podzim 2025 stáhnout svou původní žádost o IPO a celý prospekt přepracovat. V aktuální verzi se podíl G42 propadl na 24 procent. Vypadá to na diverzifikaci, jenže je to klam - většinu zbytku totiž tvoří jiný emirátský subjekt. Mohamed bin Zayed University of Artificial Intelligence zodpovídala loni za 62 procent tržeb.
Dohromady tedy dva zákazníci z jednoho státu Perského zálivu tvořili 86 procent obratu společnosti. K tomu se přidávají další položky, které stojí za zaznamenání:
Provozní ztráta 146 milionů dolarů v roce 2025 podle Financial Times
Nutnost mít exportní licence amerických úřadů pro každou dodávku do UAE
Nový závazek vůči OpenAI, kde nedodání kapacity může vést k ukončení smlouvy
Růstový příběh, který akcie zvedl na 86 miliard, je tak z velké části financován národním AI programem jedné země. Pokud se v UAE cokoli změní - geopolitika, exportní pravidla, vnitřní priority - Cerebras nebude mít výpadek tržeb. Bude mít existenční problém.
NVIDIA killer to není
Cerebras má objektivně lepší čísla než NVIDIA u některých konkrétních úloh, hlavně u inference velkých jazykových modelů. Ale NVIDIA má CUDA, softwarový ekosystém, na kterém vyrostlo celé moderní AI. Vývojáři ho neopustí ze dne na den a často ne ani z roku na rok.
Reálným scénářem proto není „nový vládce AI čipů", ale specialista, který si bude ukrajovat dílčí segment trhu - hlavně tam, kde záleží na rychlosti inference a kde zákazníci nemají investováno desítky tisíc hodin do CUDA softwaru. Pro Cerebras to může být ohromně lukrativní pozice. Není to ale pozice, která ospravedlňuje 110násobek tržeb na firmě s rozkolísaným zákaznickým mixem a třímístnou milionovou ztrátou.
První den po IPO je vždycky o euforii, ne o oceňovacích modelech. Skutečný test přijde s první výsledkovou sezonou jako veřejná firma - a hlavně s rozpadem tržeb, který ukáže, jestli se Cerebras opravdu daří diverzifikovat, nebo jestli zůstává exkluzivním dodavatelem pro AI ambice jedné země u Perského zálivu.



