Bitcoin spadl pod 69 tisíc dolarů a od rekordu ztratil 45 %. Fondy z něj stahují miliardy, další rána přijde 30. listopadu

Ještě loni v říjnu stál jeden bitcoin přes 126 tisíc dolarů. V pátek 13. listopadu ráno se obchodoval kolem 68 800 dolarů a v noci krátce spadl až na 67 568 dolarů. Za jediný den přišel o necelých 7 %, za měsíc o téměř 18 % a od loňského rekordu o zhruba 45 %.

Za propadem nestojí jedna špatná zpráva. Během několika dnů se jich sešlo pět a všechny mají společného jmenovatele: bitcoinu ubývají kupci, kteří ho poslední dva roky táhli nahoru.

Inflace zrychluje a bitcoin padá

Bitcoin bývá vydáván za ochranu před znehodnocováním peněz. Tento týden ale předvedl pravý opak. V úterý vyšla v USA říjnová zpráva o inflaci: spotřebitelské ceny stouply za měsíc o 0,4 %, tedy víc, než ekonomové čekali. Takzvaná jádrová inflace, která nepočítá potraviny a energie, přidala 0,3 % už třetí měsíc po sobě.

Pro americkou centrální banku Fed je to důvod zdražit peníze. Trh s tím počítá téměř najisto. Zhruba devět z deseti sázek míří na zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu na zasedání, které skončí 9. prosince, zbytek dokonce na dvojnásobný krok. Právě o něm mluvil člen vedení Fedu Christopher Waller, když pár hodin před zveřejněním dat vystoupil na konferenci v Londýně. Podmínil ho tím, že jádrová inflace vyjde kolem 0,3 %. Přesně tak vyšla.

„Domnívám se, že na prosincovém zasedání by se mělo zvážit zvýšení sazeb o 50 bazických bodů."

Christopher Waller, člen Rady guvernérů Fedu

Ekonom společnosti Edward Jones James McCann po zveřejnění čísel řekl, že říjnová data prosincové zvýšení sazeb „s největší pravděpodobností zpečeťují".

Proč to bitcoinu vadí? Když bezpečné dluhopisy a spořicí účty nesou vyšší úrok, ubývá důvodů držet něco, co žádný úrok ani dividendu nevyplácí. A zdražují i půjčky, za které se na kryptoměnách spekuluje.

Fondy, které bitcoin vynesly nahoru, teď prodávají

Od ledna 2024 se v USA obchodují burzovní fondy (ETF), které za peníze investorů nakupují skutečné bitcoiny. Staly se hlavní branou, kterou do kryptoměny tekly velké peníze. Teď se proud obrátil.

• Za pět obchodních dnů od 5. do 11. listopadu z těchto fondů odteklo 1,44 miliardy dolarů

• Přes miliardu z toho připadá na největší z nich, fond IBIT správce BlackRock $BLK

• IBIT ztrácel peníze devět obchodních dnů v řadě a přišel za tu dobu o víc než 2 miliardy dolarů

Mechanismus je jednoduchý. Když investoři své podíly vracejí, fond musí odpovídající množství bitcoinů prodat. Nejde přitom o paniku drobných střadatelů, většina odlivu se soustředila do jediného fondu, který využívají hlavně velcí hráči.

Největší firemní držitel je ve ztrátě a vypadává z indexů

Druhým velkým kupcem posledních let byla společnost Strategy $MSTR miliardáře Michaela Saylora. Drží 850 364 bitcoinů, tedy zhruba 4 % všech, které kdy vzniknou. V průměru za ně platila 75 456 dolarů za kus. Při páteční ceně je tak na papíře ve ztrátě kolem 5,7 miliardy dolarů.

K tomu přišla středeční rána. Společnost MSCI $MSCI, která sestavuje indexy kopírované fondy po celém světě, při listopadové revizi indexů oznámila, že Strategy k 30. listopadu vyřadí. Podle nových pravidel už ji nepovažuje za běžný podnik, ale spíš za schránku na bitcoiny.

Fondy, které indexy MSCI kopírují, musí akcie Strategy do konce měsíce prodat. Drží jich asi 13 milionů, tedy 3,1 % všech akcií firmy. Analytici JPMorgan $JPM už loni odhadli, že takové vyřazení může znamenat odliv kolem 2,8 miliardy dolarů. Akcie Strategy ve čtvrtek odepsaly zhruba 7 %.

Strategy kvůli tomu nemusí prodat jediný bitcoin a v srpnovém dopise MSCI sama uvedla, že vyřazení nebude mít na její podnikání „žádný významný dopad". Háček je jinde. Firma si na nákupy bitcoinů vydělává hlavně vydáváním nových akcií. Čím slabší akcie, tím méně peněz na další nákupy. Saylor přitom spor s indexy dlouhodobě zlehčuje.

„Zařazení v indexu nás nedefinuje."

Michael Saylor, předseda představenstva Strategy, loni v listopadu na síti X

Spekulace na dluh udělaly z poklesu propad

Samotné zprávy by cenu srazily o pár procent. Zbytek obstarala takzvaná páka. Část obchodníků sází na růst bitcoinu za půjčené peníze, a když cena klesne pod určitou hranici, burza jim pozici automaticky zavře a bitcoiny prodá. Tomu se říká likvidace.

Jakmile cena prorazila hranici 70 tisíc dolarů, spustila se řetězová reakce. Za 24 hodin byly zlikvidovány pozice za více než 1,4 miliardy dolarů, zhruba 89 % z nich byly sázky na růst. Nucené prodeje stlačily cenu níž, což vyvolalo další nucené prodeje. O peníze takto přišlo přes 110 tisíc obchodníků.

Zákon, na který kryptoměny čekaly, se odkládá

Poslední tlak přichází z Washingtonu. Demokraté 3. listopadu vyhráli volby do obou komor Kongresu a v lednu převezmou většinu. V ohrožení je tím zákon CLARITY Act, který měl konečně určit, kdo a jak v USA na kryptoměny dohlíží.

Sněmovna reprezentantů ho schválila už loni v červenci, v Senátu ale uvízl. Při zářijovém hlasování Senátu dopadl návrh na ukončení rozpravy poměrem 49:50, přičemž potřeba bylo 60 hlasů. Pokud zákon neprojde do konce roku, začíná se s novým Kongresem od nuly. A demokraté už mluví o vlastní, přísnější verzi. Jasná pravidla, na která čekají banky i velké fondy, se tak mohou posunout až na rok 2027 nebo ještě dál.

Dvě data a jedna hranice

Cena se teď pohybuje u úrovně, kterou sledují hlavně dlouhodobí investoři: u průměrné ceny za posledních 200 týdnů, tedy necelé čtyři roky. Ta leží těsně pod 68 tisíci dolary a bitcoin se pod ní v minulosti dlouho nezdržel.

Uplynulý týden hlavně ukázal, čím se bitcoin stal. Od chvíle, kdy do něj vstoupily burzovní fondy a firmy typu Strategy, se nechová jako úkryt před inflací, ale jako každé jiné rizikové aktivum, které padá, když se chystají dražší peníze. O tom, jestli se u 68 tisíc dolarů zastaví, tak nerozhodnou kryptoměnové burzy, ale centrální bankéři ve Washingtonu.