Ropa zažila nejhorší týden od covidu. Brent spadl o 13 % a trh sází na mír, který zatím nikdo nepodepsal

Ve středu 4. listopadu se na ropném trhu stalo něco, co obchodníci přirovnávají k jaru 2020. Severomořský Brent během jediného dne ztratil 8,7 % a uzavřel pod 95 dolary za barel. Páteční zavírací cena lednového kontraktu 98,32 dolaru znamená proti předchozímu pátku (113,43 dolaru) propad o 13,3 %. Podle dat LSEG jde v absolutním vyjádření o největší týdenní pokles od roku 1988 a v procentech o nejhorší týden od začátku pandemie.

Americká lehká ropa WTI dopadla podobně: skončila na 90,83 dolaru, o téměř 13 % níž než před týdnem. Za těch pět dní se přitom nikde neotevřel nový ropovod a žádná těžební země nezvýšila produkci. Celý propad má na svědomí jediná věc: trh začal věřit, že válka s Íránem končí.

Voliči shodili cenu ropy

Spouštěčem byly americké volby do Kongresu z 3. listopadu. Demokraté získali kontrolu nad oběma komorami a republikáni utrpěli jednu z nejtěžších porážek úřadujícího prezidenta v novodobé historii. Viceprezident JD Vance to shrnul na sociálních sítích jednou větou:

"Důvodem, proč jsme prohráli, je válka."

JD Vance, viceprezident USA

Trh si z toho vyvodil jednoduchou logiku: pokud válka stála Trumpa Kongres, má prezident najednou mnohem silnější motivaci ji ukončit. K tomu se přidaly zprávy o zintenzivnění katarského zprostředkování a o tom, že Teherán poslal do Washingtonu přes Katar návrh týkající se jaderného programu. Z ceny ropy tak během dvou dnů vyprchala velká část takzvané rizikové prémie, tedy přirážky, kterou obchodníci platili za možnost, že se dodávky z Perského zálivu znovu zhroutí.

Pozoruhodná je hlavně rychlost. Ještě 30. října se Brent obchodoval kolem 117 dolarů. Za necelý týden ztratil šestinu hodnoty, ačkoli žádná dohoda podepsaná není a Trump sám oznámil, že o dalším postupu vůči Íránu teprve rozhodne po konzultacích s bezpečnostními poradci.

Průliv, kde tankery pořád hoří

Fyzická situace v Hormuzském průlivu se za ten týden nezměnila. Válka začala 28. února americkými a izraelskými údery na Írán a Teherán v odpovědi uzavřel průliv, kterým před konfliktem proudila zhruba pětina světového obchodu s ropou. Brent se koncem dubna krátce dostal nad 126 dolarů.

Od té doby se ale stalo něco, co málokdo čekal. Export surové ropy z Perského zálivu se díky americkým vojenským konvojům, přečerpávání na lodě v Ománském zálivu a odklonu části toků do ropovodů vrátil na předválečnou úroveň kolem 13,5 milionu barelů denně. Ropovody mimo průliv dnes odvádějí asi 40 % ropy ze Zálivu, před válkou to bylo 17 %. Írán sám kvůli americké námořní blokádě nevyváží skoro nic.

Bezpečnost je ovšem jiná kapitola. Írán ve čtvrtek hlásil další tři útoky na tankery a britská agentura UKMTO uvádí, že útoky na lodě převážející ropu pokračují téměř rekordním tempem. Jen od neděle napočítala agentura Reuters nejméně pět incidentů v Perském zálivu. Právě to v pátek zastavilo další pokles ceny. Matt Stanley z firmy Kpler, která sleduje pohyb tankerů, to pro Reuters popsal bez obalu:

"Ropa nemusí být na 117 dolarech, aby byla drahá, a pád na 93 dolarů neznamená, že základní problémy zmizely. Po více než 25 letech v oboru si upřímně nevybavuji mnoho takových týdnů."

Matt Stanley, analytik Kpler

Čísla, která drží cenu dole

Za propadem nestojí jen politika. Trh s ropou se podle výpočtů JPMorgan $JPM vrátil do přebytku už v září, kdy nabídka převyšovala poptávku o 1,1 milionu barelů denně, a v říjnu přebytek narostl na 1,4 milionu. Blízkovýchodní export se zotavil z březnového minima 9,8 milionu barelů denně na 20,7 milionu. Vysoké ceny navíc část poptávky zlikvidovaly: podle banky je zhruba o 4,4 milionu barelů denně nižší než před rokem.

OPEC+ do toho zatím nezasahuje. Sedm klíčových členů v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem na schůzce 1. listopadu ponechalo prosincové těžební kvóty beze změny a další jednání svolalo na 29. listopadu. Kvóty jsou ovšem spíš papírové: skupina v srpnu těžila 25 milionů barelů denně, zhruba o 5 milionů méně než před válkou, protože část kapacit v Zálivu je stále odstavená.

Jak se může cena vyvíjet dál, ukazují scénáře největších prognostiků:

Rozdíl mezi mírem a vleklou válkou tak dělá přes 20 dolarů na barelu. A právě tento rozdíl si trh během jednoho týdne z poloviny předplatil, aniž by měl v ruce cokoli víc než sliby o jednání.

Sázka 80 na 20, že se zase bude střílet

Ne všichni věří, že mír je za rohem. Bob McNally, šéf poradenské firmy Rapidan Energy a bývalý energetický poradce George W. Bushe, v rozhovoru pro CNBC odhadl pravděpodobnost obnovení bojů na 80 % a očekává, že se Brent i WTI vrátí nad 100 dolarů.

"Prezident Trump je odhodlaný, jako odkaz svého mandátu a téměř za každou cenu, zabránit Íránu v získání jaderné zbraně a přimět ho vzdát se jaderných kapacit. Íránský režim na to naopak není ochoten přistoupit. A dokud tento zásadní rozpor trvá, dynamika eskalace zůstává."

Bob McNally, prezident Rapidan Energy Group

Podobně opatrní jsou analytici ING Warren Patterson a Ewa Manthey. Souhlasí, že bez další eskalace bude trh rizikovou prémii postupně odbourávat, protože dodávky ze Zálivu drží, ale rozsah a rychlost výprodeje považují za přehnané.

V příštích týdnech se rozhodne hned na několika frontách: 10. listopadu vydá EIA nový měsíční výhled, 29. listopadu zasedá OPEC+ a 9. prosince rozhoduje Fed, kde trh po silných datech z amerického trhu práce sází na další zvýšení sazeb. Levnější ropa by přitom byla pro centrální banky největší úlevou za celý rok.

Zatím ale platí, že trh obchoduje konec války, který existuje jen v titulcích. Pokud dohoda nepřijde, má ropa před sebou stejně prudkou cestu nahoru, jakou v listopadu sjela dolů.