Schillerová a Juchelka přidají 585 tisícům lidí ve státní sféře průměrně 4 000 korun, učitelé v dohodě nejsou
Vláda, odbory a zaměstnavatelé se 19. října 2026 shodli na nových platových tabulkách pro úředníky, hasiče, školníky nebo uklízečky. Nejnižší tarif se zvedne na minimální mzdu 24 900 korun, stát za to dá 34 miliard. Někdo dostane 9 000 korun, jiný nic.

Foto: Úřad vlády ČR
Klíčové body článku
- Od ledna 2027 se zvýší tarify přibližně 585 tisícům zaměstnanců veřejné sféry v průměru o 4 000 korun.
- Nejnižší tarif se srovná s minimální mzdou 24 900 korun, reálné přidání se pohybuje od nuly do 9 000 korun.
- Do tarifů půjde v roce 2027 téměř 34 miliard korun z rozpočtu se schodkem 386 miliard, učitelé i zdravotníci mají tabulky zvlášť.
Úřednice na přepážce úřadu práce s 11 lety praxe má dnes podle ministerstva práce celkem 32 930 korun hrubého. Od ledna 2027 má mít tarif 37 050 korun, tedy nejméně o 4 120 korun víc. Uklízečka se stejnou praxí dnes bere 22 400 korun, a to včetně částky, kterou jí zaměstnavatel musí dorovnávat do zaručeného platu. Nově má mít tarif 25 910 korun, o 3 510 korun víc.
Oba příklady uvádí tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí z 19. října 2026, kdy se na nových tabulkách shodla vláda s odbory a zaměstnavateli na tripartitě. Týká se to zhruba 585 tisíc lidí: zaměstnanců úřadů, hasičů, policistů, sociálních služeb, kultury, ale i školníků a kuchařek ve školách.
Uklízečka dnes bere 22 400 korun, část z toho je dorovnání pod minimální mzdu
Jádro problému je prosté: některé tarify v dosavadních tabulkách leží pod minimální mzdou nebo pod zaručeným platem. Zaměstnavatel je proto musí dorovnávat, případně rozdíl schovat do osobního příplatku. Ten měl být přitom odměnou za dobrou práci, ne záplatou.
Platové tabulky se roky jen záplatovaly. Teď je konečně opravujeme od základu. V současnosti některé základní tarify nedosahují ani minimální mzdy a zaměstnavatelé musí platy dorovnávat. Osobní příplatek má být odměnou za dobrou práci, nikoli náplastí na příliš nízký tarif.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí (ANO), tisková zpráva MPSV z 19. října 2026
Nejnižší tarif 24 900 korun: proč někdo dostane 9 000 a jiný nulu
Nová tabulka stojí na dvou pravidlech. Nejnižší tarif se srovná s minimální mzdou pro rok 2027, která podle výpočtu E15 činí 24 900 korun. A každá vyšší platová třída musí být nejméně o 4 % nad tou předchozí.
Z toho plyne, komu reforma pomůže nejvíc: nejhůř placeným profesím v nejnižších třídách a lidem na začátku kariéry, jejichž tarify dnes leží nejhlouběji pod novou laťkou. Čím výš v tabulce člověk je, tím menší skok ho čeká. U části zaměstnanců se po překlopení do nové tabulky tarif nezmění vůbec.
Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký to po jednání tripartity shrnul tak, že rozpětí je od nuly do zhruba 9 000 korun měsíčně, jak napsaly Hospodářské noviny s odkazem na ČTK. Průměr 4 000 korun tak nikdo konkrétní dostat nemusí.
Ještě jeden háček: zaměstnavatel smí při přechodu snížit osobní příplatek, ale nejvýš o tolik, o kolik vzrostl tarif. Celkový plat tedy nikomu klesnout nesmí, u některých lidí se ale část přidání rozpustí v příplatku a na výplatní pásce ji neuvidí. Jistotu má jen ten, kdo dnes žádný osobní příplatek nemá.
Osm stupňů místo dvanácti, přidání po pěti letech a nově i nad 35 let praxe
Mění se i to, jak rychle plat roste s odslouženými roky. Místo dosavadních 12 platových stupňů jich bude osm. První stupeň platí do pěti let praxe, pak se postupuje vždy po pěti letech až do osmého stupně pro lidi s praxí nad 35 let. Dosud tabulka končila na 32 letech, kdo pracoval déle, už si tarifem nepolepšil.
Pro třicátníka to znamená, že na další tarifní skok počká déle než dnes. Pro člověka před důchodem naopak přibyl stupeň, na který dřív nedosáhl. Od roku 2028 mají navíc tarify růst automaticky s minimální mzdou, a ta se odvíjí od průměrné mzdy v ekonomice.
Do budoucna bude růst platů navázán na růst minimální mzdy. Když poroste průměrná mzda, poroste minimální mzda. Když poroste minimální mzda, poroste odměna ve veřejném sektoru.
Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, tisková konference po jednání tripartity 19. října 2026, podle ČTK
34 miliard z rozpočtu se schodkem 386 miliard, kraje a obce doplatí další miliardy
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) po jednání uvedla, že do tarifů půjde v roce 2027 téměř 34 miliard korun, v průměru asi 4 000 korun na zaměstnance, a reformu označila za největší v oblasti platů od zrušení superhrubé mzdy. Odbory původně chtěly k úpravě tabulek ještě plošné navýšení celkových platů, to ale nedostaly.
Peníze přicházejí v době, kdy stát šetří. Vláda 21. září 2026 schválila návrh rozpočtu na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun a 14. října odmítly odbory plošné škrty ve státní správě, o kterých se ve vládě mluví. Dalších několik miliard navíc dopadne na kraje a obce, které platí část zaměstnanců ve školách, sociálních službách nebo kultuře. Přesná částka zatím známá není, kraje mají podle hejtmana Radima Holiše dostat na přenesenou působnost o 5 % víc.
Učitelé, sestry a lékaři zůstávají mimo, částky schválí vláda v prosinci
Nové tabulky se netýkají učitelů. Ministr školství Robert Plaga jedná se školskými odbory zvlášť a pedagogové mají vlastní tabulku. Otevřené zůstávají i tarify zdravotních sester a lékařů, zdravotnické odbory žádaly 17. října 2026 růst o 6 %.
Novelu zákoníku práce, která změnu umožní, projednává Sněmovna dnes v úterý 20. října. Konkrétní částky v tabulkách pak vláda schválí nařízením až v prosinci. Do té doby jsou všechna čísla z ministerstva práce, včetně úřednice s 37 050 korunami a uklízečky s 25 910 korunami, pracovním návrhem.
Než uděláš další krok
Tenhle článek ber jako jeden dílek skládačky, ne jako pokyn k akci. Neinvestuj podle jediné zprávy - udělej si vlastní analýzu. A jestli nevíš, jak na ni, krok za krokem tě to naučíme v naší Akademii.
Otevřít AkademiiTento článek byl vytvořen v souladu s redakčními standardy Warengo.



