Omyl s elektromobily stál Stellantis 25,4 miliardy eur, akcie majitele Peugeotu a Opelu klesla o 63 % za rok

Čtrnáct značek, 5,5 milionu aut a akcie za 4 dolary

Stellantis ($STLA) vznikl v lednu 2021 spojením francouzské skupiny PSA (Peugeot, Citroën, DS, Opel) a italsko-americké Fiat Chrysler (Fiat, Alfa Romeo, Jeep, Ram, Dodge, Chrysler, Maserati). Je to čtvrtý největší výrobce aut na světě: v roce 2025 dodal 5,5 milionu vozů a utržil 153,5 miliardy eur. Český řidič ho potkává všude, od Peugeotu 208 přes Fiat 500 a Opel Corsa až po Jeep Avenger.

Akcie té samé firmy přitom v New Yorku 23. října 2026 zavřela na 4,06 dolaru. Od začátku roku ztratila 62,7 % a je 66,1 % pod ročním maximem 12,2 dolaru. Kdo ji koupil na podzim 2025, má dnes zhruba třetinu peněz. A to v době, kdy koncern znovu vykazuje zisk a prodává víc aut než před rokem.

Odpisy 25,4 miliardy eur: omyl s elektromobily přinesl první ztrátu v historii

Příčina leží v plánu bývalého šéfa Carlose Tavarese, podle kterého měl Stellantis v Evropě do roku 2030 prodávat jen elektromobily. Firma kvůli tomu investovala do baterií, platforem a továren, jenže zákazníci elektřinu kupovali pomaleji, než plán počítal. Nový generální ředitel Antonio Filosa strategii v únoru 2026 odpískal a odepsal, co se nevyplatí.

Účet je v tiskové zprávě k výsledkům za rok 2025: mimořádné náklady 25,4 miliardy eur, tedy přes 600 miliard korun, čistá ztráta 22,3 miliardy eur proti zisku 5,5 miliardy eur o rok dříve. Je to první roční ztráta od vzniku koncernu. Zhruba 6,5 miliardy eur z odpisů jsou skutečné platby, které firma rozloží do čtyř let.

Dozorčí rada proto pozastavila dividendu pro rok 2026 a schválila vydání hybridních dluhopisů až za 5 miliard eur. Akcionář, který ještě za rok 2024 dostal 0,68 eura na akcii, v roce 2026 nedostane nic.

Naše výsledky za celý rok 2025 odrážejí cenu za to, že jsme přecenili tempo energetické transformace a museli jsme firmu znovu postavit kolem svobody zákazníků vybírat si z celé škály elektrických, hybridních a spalovacích technologií.

Antonio Filosa, generální ředitel Stellantisu (tisková zpráva k výsledkům za rok 2025, 26. února 2026)

Pololetí 2026: zisk 670 milionů eur a tržby o 10 % vyšší

Provozně se firma zvedla rychle. V prvním pololetí 2026 vykázala čistý zisk 670 milionů eur proti ztrátě 2,2 miliardy eur rok předtím, tržby stouply o 10 % na 81,6 miliardy eur a dodávky zhruba o 11 % na 3 miliony vozů. Táhla hlavně Severní Amerika, kde se znovu rozjely Jeep a Ram, v druhém čtvrtletí tam dodávky vyrostly o 38 %.

Filosa 30. září 2026 potvrdil výhled na rok 2026: růst tržeb o jednotky procent, nízká jednociferná provozní marže a v roce 2028 volný tok peněz přes 3 miliardy eur. Ve stejný den akcie v USA zavřela na historickém minimu. Investoři totiž vidí jinou věc než prodejce v autosalonu: marže 2,1 % znamená, že z auta za milion korun zůstane firmě po nákladech 21 tisíc. Toyota nebo BMW pracují s maržemi násobně vyššími.

Říjen: stojící továrny v Sochaux, Rennes a Mulhouse a 97,3 % hlasů pro stávku v Kanadě

Pak přišel říjen a s ním další rána. Stellantis 29. září oznámil, že na 5 až 15 dní zastaví výrobu ve francouzských továrnách Sochaux, Rennes a Mulhouse. Bateriová firma ACC, kterou Stellantis spoluvlastní, nestíhá dodávat články pro Peugeot e-3008, e-5008 a Citroën C5 Aircross. Ironie je zřejmá: firma, která odepsala miliardy za přehnané sázky na elektromobily, teď nemá baterie na ty, které se prodávají.

V Kanadě ve stejnou dobu 97,3 % hlasujících členů odborů Unifor, které zastupují přes 9 000 zaměstnanců, schválilo stávkovou pohotovost. Důvodem je prodej továrny v Bramptonu a třítýdenní odstávka ve Windsoru. Konkurenční Ford a General Motors jsou od začátku roku dole jen o 9 %, respektive 7 %. Trh tedy netrestá automobilky obecně, trestá Stellantis.

Třetí čtvrtletí: ztráta 453 milionů eur, odliv 4 miliard eur, akcie ráno o 3,6 % výš

Výsledky za třetí čtvrtletí, zveřejněné 28. října 2026, obraz spíš potvrdily než změnily. Tržby stouply o 1 % na 37,6 miliardy eur, upravený provozní zisk vyrostl z 90 na 256 milionů eur, ale marže zůstala na 0,7 % a firma se po ziskovém pololetí vrátila do ztráty 453 milionů eur. Evropa skončila v provozní ztrátě, Severní Amerika v zisku.

Nejvíc bolí peníze: za čtvrtletí z firmy odteklo zhruba 4 miliardy eur a likvidita klesla ze 46 na 42,7 miliardy eur. Filosa výhled na rok 2026 nechal beze změny a slibuje kladný tok peněz až v roce 2027. Teprve z něj se může zrodit nová dividenda. Akcie v Evropě po zveřejnění ráno rostla o 3,6 %. Stále stojí zhruba 4 dolary, před rokem stála 12.