Závod k Marsu má nového hráče. NASA vsadila na firmu bývalého šéfa Googlu

Závod o Mars právě dostal nového a dost překvapivého účastníka. NASA tento týden oznámila, že na svou příští marsovskou misi najala Relativity Space - firmu, kterou loni převzal bývalý výkonný šéf Googlu Eric Schmidt poté, co se výrobci raket nepodařilo dostat na oběžnou dráhu a došly mu peníze. A pokud všechno klapne, mohla by se právě tahle firma dostat k Rudé planetě dřív než SpaceX $SPCX.

Je v tom slušná dávka ironie. Elon Musk staví celou identitu SpaceX na tom, že z lidstva udělá multiplanetární druh. Přesto firma za víc než dvě dekády existence ještě nikdy žádnou vlastní misi na Mars neposlala. (Tesla $TSLA, kterou Musk v roce 2018 vystřelil do vesmíru, kolem Marsu jen prolétla a minula ho.)

Levná věda na oběžné dráze Marsu

Mise nese jméno Aeolus a jde o orbiter, tedy sondu, která bude Mars obíhat, ne přistávat. Ponese čtyři vědecké přístroje, které mají poprvé poskytnout denní globální obraz prachu, větrů a teplot v atmosféře Marsu. Tahle data nejsou samoúčelná - mají zpřesnit a zbezpečnit budoucí přistání robotických sond i lidských posádek.

Smlouva je postavená na modelu, který NASA v posledních letech zdokonalila: agentura dodá vědu, soukromá firma levnou infrastrukturu. Stejně to funguje u zásobování Mezinárodní vesmírné stanice přes SpaceX nebo u měsíčních landerů od jiných soukromníků. Firma část vývoje zaplatí ze svého a NASA za to roztáhne svůj rozpočet dál.

Když propojíme špičkové přístroje NASA s komerční inovací a investicemi, dostaneme víc vědy, častěji a rychleji ji předáme výzkumníkům, kteří připravují budoucí lidské mise na Mars.

Jared Isaacman, šéf NASA

Start je naplánovaný na rok 2028. To je hodně ambiciózní tempo, protože Relativity musí do té doby navrhnout a postavit samotnou sondu a zároveň dokončit raketu, která ji vynese. Kolik NASA za misi platí, agentura nezveřejnila.

Firma, co tiskne rakety na 3D tiskárně

Relativity Space založili v roce 2015 dva inženýři, kteří předtím pracovali ve SpaceX a Blue Origin. Jejich nápad byl postavit levnější raketu maximálním využitím 3D tisku. První model, Terran-1, odstartoval v březnu 2023 a selhal během letu. Firma to nevzdala a překlopila se na větší raketu Terran R - jenže než ji stihla dostat na rampu, došly jí peníze.

Tady vstoupil do hry Schmidt. Loni získal ve firmě většinový podíl a posadil se do křesla generálního ředitele. O důvodech své investice sám mlčí. Známo je ale, že ho lákají datová centra na oběžné dráze, a podle spekulací chce přes Relativity vynést do vesmíru i teleskop, který platí jeho rodinná nadace.

Že se Schmidt pustil zrovna do raket, mnohé překvapilo. Je to obor přeplněný konkurencí a pohlcuje obrovské peníze. Jenže poptávka po nosičích je velká, mimo jiné kvůli zpožděním u Blue Origin Jeffa Bezose. A když spolehlivých raket není dost, otevírá se místo i pro nové hráče.

Musk už nehraje jen sám za sebe

Schmidt a Musk přitom nejsou žádní spojenci. Roky se přou o bezpečnost umělé inteligence a teď se jejich rivalita přelila i do vesmíru. Dostat se k Marsu dřív než muž, který o jeho osídlení mluví skoro dvacet let, by pro Schmidta bylo víc než jen obchodní vítězství.

Pro Muska se ale mezitím změnilo něco zásadního: dostal nad sebe akcionáře. Společnost SpaceX vstoupila 12. června na burzu Nasdaq a hned první den posílila o 19 procent. Úpisová cena 135 dolarů za akcii dala firmě hodnotu kolem 1,77 bilionu dolarů a rázem ji poslala mezi nejcennější americké společnosti. Od té doby akcie ještě vyrostly a dnes se pohybují kolem 190 dolarů.

Vstup na burzu má ale i druhou stranu. Ne každý věří, že firma takovou hodnotu unese.

Že firma stojí tolik, byla těžko stravitelná představa už při úpisu. A při téhle ceně si za svým názorem stojím dvojnásob - je nadhodnocená.

Keith Snyder, analytik CFRA Research

A přesně v tom je háček. Společnost oceněná na biliony dolarů musí investorům pravidelně dokládat, že se posouvá kupředu. SpaceX přitom v únoru přehodnotilo priority - velká mise k Marsu bal posunuta zhruba na roky 2031 až 2033 a přednost dostal Měsíc. Pětice nepilotovaných lodí Starship sice k Marsu nominálně stále směřuje v úzkém startovním okně na sklonku roku 2026, jenže jako hlavní cíl už neplatí.

K tomu se přidává skepse odborníků, jestli to SpaceX vůbec stihne. Datum prvního letu na Mars totiž Musk odsouvá s pozoruhodnou pravidelností už od roku 2016.

Že příští rok vystřelí Starship, který přistane na Marsu, prostě není pravda. Kdo se mnou nesouhlasí, vsadím se s ním o tisíc dolarů.

Robert Zubrin, zakladatel Mars Society

Sázka s nejistým koncem

Bylo by ale chybou líčit Relativity jako jistého vítěze. Firma je neověřená, její raketa Terran R zatím neletěla a NASA sama přiznává, že není žádná záruka, že se mise vůbec dostane ze země. Historie agentury je plná soukromých partnerů, kteří zkrachovali nebo přistáli na Měsíci nakřivo.

Pro Schmidta má přitom kontrakt smysl i nad rámec samotného letu. Pokud Relativity dokáže raketu zprovoznit, otevírá se jí trh s vynášením satelitů nebo dopravou nákladu k Měsíci. Čím dál do vesmíru ale tyhle komerční služby míří, tím mlhavější je, kdo si je nakonec koupí.

Pokud Aeolus odstartuje podle plánu, mohla by to být vůbec první soukromá mise, která dosáhne Marsu. Je férové dodat, že tím se myslí oběžná dráha, ne přistání na povrchu - sonda bude planetu obíhat a snímat. I tak by ale šlo o symbolické prvenství. A v tom je celá pointa: zatímco se roky čekalo, že ho urve Musk se svými přistávajícími loděmi, může ho nakonec sebrat člověk, kterého by v souvislosti s rudou planetou čekal málokdo.