Z mé právě připravované knižní publikace Slovník investora #slovnikinvestora
Cash conversion cycle (CCC)
Cash conversion cycle neboli doba obratu peněz je zásadně důležitý indikátor pro finanční řízení podniku. Měří dobu, za jakou se v průměru otočí investovaná hotovost do provozu podniku. Konkrétně měří dobu, za jakou přejde provozně investovaná hotovost neboli provozně investovaný kapitál do zásob, poté jak je dlouho fixována hotovost po prodeji zásob v pohledávkách, a to po očištění o dobu, jakou dlužíme našim dodavatelům v rámci obchodních závazků. Tento indikátor můžeme vypočítat dvěma prakticky ekvivalentními způsoby. 1) CCC = Čistý pracovní kapitál / (Tržby / 365) anebo 2) CCC = Doba obratu zásob + Doba obratu pohledávek – Doba obratu závazků. Cílem je mít v provozu zainvestováno co nejméně hotovosti neboli kapitálu, proto chceme mít dobu obratu peněz co nejnižší neboli co nejnižší (čistý) pracovní kapitál. Některé společnosti dokonce financuji korporátní investiční výdaje (CAPEX) tím, že mají záporný čistý pracovní kapitál. S tím, jak rostou, resp. jak jim rostou tržby, mají kladné provozní cash flow i díky tomu, že čím dál více dluží svům dodavatelům. Mají tedy velmi vysokou dobu obratu závazků. Příkladem je například americká společnost Amazon.
Z mé právě připravované knižní publikace Slovník investora #slovnikinvestora
Aktivní správa portfolia (active portfolio management)
V rámci aktivní správy portfolia neboli aktivního investičního přístupu investor, resp. portfolio manažer aktivně vybírá investiční instrumenty do portfolia podle předem dané investiční strategie. Přitom existují dva základní přístupy k aktivní správě portfolia. Buď se portfolio manažer snaží překonat nějaký zvolený srovnávací index, resp. benchmark, např. globální akciový index MSCI All Country World, nebo se snaží dosáhnout co nejvyššího absolutního výnosu, pak se jedná o přístup total return.
Z mé právě připravované knižní publikace Slovník investora #slovnikinvestora
Gordonův růstový model (Gordon growth model – GGM)
Gordonův růstový model je nejjednodušším a pravděpodobně nejznámějším absolutním valuačním neboli oceňovacím modelem pro stanovení odhadu vnitřní fundamentální férové hodnoty aktiva. Nejčastěji se používá pro akcie. Předpokládádá nekonečný proud konstatně rostoucích dividend o určité konrétní procento. Vnitřní hodnota akcie v rámci tohoto modelu se vypočítá jako podíl očekáváné dividendy v příštím období na rozdílu nákladů vlastního kapitálu a nekonečného perpetuitního tempa růstu dividend: P = D1 / (r – g), kde P je odhad vnitřní hodnoty akcie, D1 je očekávaná dividenda v příštím období, r jsou náklady vlastního kapitálu a g je perpetuitní nekonečné tempo růstu očekávaných dividend. Je to tedy vlastně vzorec pro konstatně rostoucí perpetuitu.
Z mé právě připravované knižní publikace Slovník investora #slovnikinvestora
Diverzifikace (diversification)
Rozložení investic v investičním portfoliu za účelem rozložení rizika mezi více cenných papírů nebo jiných majetkových hodnot (investičních aktiv). Pokud by například investor vložil veškeré úspory do jediné akcie či jediného dluhopisu, v případu úpadku emitenta by mohl přijít o všechno. Pokud bude nicméně jeho investiční portfolio diverzifikováno do velkého množství investičních aktiv, kdy jedna investice nebude činit více než 5 % celkových úspor, pak v případě jedné neúspěšné investice se nic zásadního dít nebude, neboť výnosy ze zbytku investičního portfolia ztrátu jedné složky portfolia obvykle bohatě vynahradí.
Prednáška z praxe - Michal Stupavský, CFA: SITUACE NA TRZÍCH A VALUACE
https://www.youtube.com/watch?v=lfmZpvAdNPM&feature=youtu.be
