21.06.2021 5 minut čtení

TÝDEN NA FINANČNÍCH TRZÍCH – Jestřábí Fed poslal finanční trhy dolů

Jestřábí Fed poslal finanční trhy dolů

TÝDEN NA FINANČNÍCH TRZÍCH – Jestřábí Fed poslal finanční trhy dolů

Minulou středu zasedala americká centrální banka Fed. Výstup z jednání byl o něco více jestřábí, než investoři očekávali. Zatímco původně Fed očekával první zvýšení úrokových sazeb až v roce 2024, nyní americká měnová autorita očekává první zvýšení úrokových sazeb „již“ v roce 2023. Navíc se ve Fedu v brzké době začne diskutovat o postupném snižování měsíčních objemů nákupů dluhopisů v rámci programu kvantitativního uvolňování neboli tištění peněz (angl. tapering). Přitom nyní Fed každý měsíc nakupuje dluhopisy v objemu 120 miliard dolarů, 80 miliard amerických vládních dluhopisů (Treasuries) a 40 miliard dluhopisů krytých hypotékami. Ve finále jestřábí vyznění zasedání americké centrální banky poslalo finanční trhy dolů.

Nejširší globální akciový index MSCI All Country World odepsal 1,9 %. Středoevropský akciový index CECEEUR odepsal 2,3 %. Celkově nicméně zůstávají globální akciové trhy jako celek i nadále předražené, neboť naše globální valuační Z-Score dosahuje hodnoty 2,3, což je stále blízko historického maxima. Průměrná globální akciová valuace se tak pohybuje přibližně 2,3 směrodatné odchylky nad historickým průměrem, což je skutečně bezprecedentní. Proto se domnívám, že akciové výnosy budou v příštích několika letech spíše podprůměrné. Průměrné roční akciové zhodnocení včetně dividend v následujících pěti letech pravděpodobně nepřekročí 5 %.

Rovněž dluhopisy minulý týden poklesly. Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond odepsal 1,0 %, přičemž průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti vzrostl o 0,05 procentního bodu na úroveň 1,13 %. V reálném inflačně očištěném vyjádření ovšem zůstává průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti hluboko v záporu, aktuálně na úrovni -3,0 %. Záporné reálné inflačně-očištěné dluhopisové výnosy do doby splatnosti přitom označujeme jako finanční represi (angl. financial repression). Výkonnost indexů korporátních dluhopisů byla také mírně negativní.

Pokud jde o výhled na dluhopisy, i ty jsou stejně jako akcie momentálně drahé, na relativní bázi dokonce ještě dražší než akcie. Proto se domnívám, že zhodnocení dluhopisů bude v příštích několika letech podprůměrné ve srovnání s průměrnými historickými tendencemi.

V minulém týdnu se nedařilo ani komoditám. Globální komoditní index S&P GSCI odepsal 2,3 %. Ropa nicméně mírně posílila, neboť cena barelu severomořského Brentu vzrostla o 1,1 % na 74 dolarů. Zlato odepsalo 5,8 % na úroveň 1768 dolarů za trojskou unci.

Jestřábí Fed byl naopak bonanzou pro americký dolar, který v minulém týdnu výrazně posílil. Dolarový index DXY, který měří výkonnost dolaru vůči koši dalších hlavním měn, za minulý týden posílil o 1,8 %. Vůči euru dolar posílil o 2,0 % na úroveň 1,186 USD/EUR. Koruna minulý týden oslabovala. Vůči dolaru koruna oslabila o 2,6 % na úroveň 21,45 CZK/USD a vůči euru koruna oslabila o 0,7 % na úroveň 25,52 CZK/EUR.

 

 

GRAF TÝDNE – Dlouhý býčí trh na dluhopisech je u konce

Podle analýzy britské investiční společnosti Schroders nebyly dluhopisy jako globální třída aktiv nikdy tak drahé jako dnes. Dnešní graf ukazuje, že momentálně se přibližně 20 % všech dluhopisů obchoduje se záporným výnosem do doby splatnosti. To znamená, že pokud si investor na trhu takový dluhopis za aktuální tržní cenou koupí a bude jej držet až do jeho splatnosti, s jistotou realizuje ztrátu. Toto je pravděpodobně klíčová absurdita současného finančního světa, která je samozřejmě způsobena bezprecedentním kvantitativním uvolňováním neboli tištěním nekrytých peněz klíčovými centrálními bankami.

Situace zašla dokonce až tak daleko, že se v uplynulých dnech dostal poprvé do záporu také výnos do doby splatnosti řeckého vládního dluhopisu s pětiletou splatností. Přitom zadluženost Řecka dle poměru vládního dluhu k HDP již přesahuje bezprecedentních 200 %. Dále také platí, že přibližně 60 % všech dluhopisů nese výnos do doby splatnosti do 1 % a pouze přibližně 5 % dluhopisů nese výnos do doby splatnosti nad 4 %. V roce 1997 přitom byla situace diametrálně odlišná, neboť drtivá většina dluhopisů nesla výnos do doby splatnosti nad 4 %.

Při analýze globálního dluhopisového trhu z dlouhého historického pohledu můžeme tvrdit, že globální býčí trh na dluhopisech započal přibližně na začátku 80. let minulého století. Od té doby dluhopisové výnosy do doby splatnosti graduálně klesaly a tím rostly tržní ceny dluhopisů. Dluhopisoví investoři tak v uplynulých 40 letech realizovali fenomenální zisky. Tento velký býčí trh je již nicméně u konce, neboť průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti dle agentury Bloomberg momentálně činí přibližně pouze 1 % nominálně. Dluhopisové výnosy do doby splatnosti již tak nemají kam dále výrazně klesat, resp. tržní ceny dluhopisů již nemají kam příliš růst.

Přitom pokud bychom očistili průměrný globální nominální dluhopisový výnos o průměrnou globální míru inflace, která momentálně činí 4,1 %, dostaneme negativní průměrný globální reálný inflačně-očištěný dluhopisový výnos do doby splatnosti na úrovni -3 %. Tuto situaci přitom označujeme jako finanční represi (angl. financial repression). Troufám si proto tvrdit, že celkové zhodnocení dluhopisů bude v následujících letech oproti průměrným historickým tendencím podprůměrné a investoři budou nuceni svá portfolia mnohem více diverzifikovat.

 

Hodnocení: +6
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.