Zvláště v poslední době se hodně probírá work-life balance a experimentuje se s čtyřdenním pracovním týdnem. Takový test provedl i Microsoft u své japonské odnože. Experiment zjišťoval změnu produktivity a výsledek byl až překvapivě pozitivní. Nebyl ale pozitivní jen proto, že se měřily jen pozitivní účinky, jako zvýšená produktivita nebo snížená spotřeba elektřiny a papíru?
Když takový výsledek učinil Microsoft, jde asi těžko zpochybnit, ale i přesto by se nějaká nevýhoda čtyřdenního pracovního týdne našla. Expertka na time management Laura Vanderkam přišla s možnou nevýhodou a také s návrhem, jak vyřešit neustále propíraný work-life balance jinak, když ne čtyřdenním pracovním týdnem.
Vanderkam souhlasí s tím, že experiment provedený v Microsoftu a Shake Shacku může pomoci dosáhnout lepší rovnováhy mezi soukromým životem a prací. Také uznává, že pracovní týden o čtyřech dnech dokáže motivovat zaměstnance, aby odvedli v kratším časovém horizontu více práce, ale zároveň poukazuje i na jedno negativum.
Zda je Vanderkam hodna toho soudit experiment Microsoftu, posuďte sami.
Pointa: Vanderkam tvrdí, že kratší pracovní týden znamená méně času na příležitosti, které z dlouhodobého hlediska mohou mít důležitý a pozitivní vliv na kariéru.
Například říká, že lidé pracující čtyři dny v týdnu plní úkoly, které momentálně musejí být splněny, ale už se tolik nezaměřují na úkoly a činnosti prospěšné z dlouhodobého hlediska. Může jít o sbližování se s dalšími kolegy a navazování vztahů se spolupracovníky, které ještě tolik neznáte.
Jako konkrétní příklad uvádí, že manažer, který pracuje čtyři dny v týdnu, se může rozhodnout, že nepůjde na oběd s kolegou nebo klientem, protože na to nemá dostatek času. Taková schůzka by ale v budoucnu mohla mít zásadní vliv na jeho kariéru.
Vyjádření Laury Vanderkam neznamená, že by restrukturalizace pracovního týdne nemohla přinést určité výhody, zvláště když je zde jasná poptávka po kratší pracovní době. Aktuálním tématem je také časté vyhoření, které se mnohdy zkrácením pracovního týdne vyřeší. Studie, které se účastnilo 7500 zaměstnanců, uvedla, že 44 % pracovníků se někdy cítilo vyhořelých a 23 % pracovníků úplně vyhořelo nebo se cítilo vyhořelých často. A takový problém by čtyřdenní pracovní týden mohl pomoci vyřešit.
Podle Vanderkam to ale není ideální a takové plošné řešení by mohlo mít i negativní následky, zvláště z dlouhodobého hlediska. Z toho důvodu navrhuje své řešení, které vlastně není revoluční ani převratné.
Řešení: Vanderkam doporučuje flexibilní pracovní dobu, respektive stanovený počet hodin, který by měl člověk každý týden dodržet. Když bude potřebovat pečovat o dítě, nebo jít k lékaři, může pracovat čtyři dny v týdnu a jeden mít volný na tyto věci. Jasně stanovené volno každý pátek by podle ní takový problém nevyřešilo. Navíc díky flexibilní pracovní době bude možné stihnout všechny důležité schůzky.
Na otázku, jaký je ideální počet pracovních hodin na týden, Vanderkam neodpověděla konkrétně. Uvedla, že to není 80, ale ani 20.
#podnikani #produktivita #vykon #inovace #vyhody #nevyhody #pracovnidoba #efektivita
