Co to je?
Syndrom vyhoření je důsledek dlouhodobého stresu. Je pro něj typické citové a mentální vyčerpání. Jde rozlišit od únavy, protože se vztahuje především k dané krizové oblasti a provází ho pochybnosti o smyslu té konkrétní činnosti.
Označení syndrom vyhoření (burnout) se používá od roku 1974, kdy ho popsal americký psycholog Herbert J. Freudenberg. V USA byl tento pojem původně používán ve spojení s narkomany, kteří byli v chronickém stádiu. Později začal být uplatňován na pracující lidi, kteří projevovali bezmocnost, letargii a zoufalství. Je zajímavé, že USA uznává syndrom vyhoření jako nemoc z povolání.
Tento jev je pravděpodobně stejně starý jako práce sama, ale zvláště pro dnešní dobu je typický kvůli tempu, v jakém žijeme.
Typické příznaky
Už název nám napovídá, že jde o syndrom. A syndromy mívají celou skupinu příznaků. Ty si můžeme rozdělit do několika oblastí.
- Emoce: bezmocnost, popudlivost, sklíčenost
- Postoje: cynismus, nechuť, nesoustředěnost, zapomínání
- Mezilidské vztahy: stažení se, soukromé konflikty, neochota spolupracovat s druhými
Nechybí ani fyzické projevy. Může jít o potíže se spánkem nebo příjmem potravy. Také se takový člověk snadno a dříve unaví a neobvyklé nejsou ani problémy s krevním tlakem.
Další negativní důsledky
Kvalita života vyhořelého se výrazně snižuje, ale nezůstává jen u toho, protože problémy se dotýkají a přenášejí na okolí postiženého. Rodina, přátelé, spolupracovníci i klienti jsou vystaveni snížené kvalitě i kvantitě výkonnosti, cynismu, ironizování úplně všeho, apatii a dalším příznakům.
Kromě toho, že do jisté míry sabotuje své mezilidské vztahy, takový člověk trpí i dalšími fyzickými projevy, jako jsou potíže s trávením, bolesti žaludku, hlavy nebo zad. Také má větší riziko vzniku závislostí, protože je u něj zvýšena tendence konzumace návykových látek, a to nejen alkoholu nebo cigaret, ale i léků či cukru.
Vrátíme-li se k mezilidským vztahům, tak by některé projevy šly shrnout jako ztrátu lidskosti v mezilidských vztazích, protože dalšími negativními důsledky může být bavení se na účet druhých/klienta nebo pohlížení na jejich problémy tak, že si je zaslouží. Emocionální nestabilita rovněž přináší občasné záchvaty pláče nebo depresí či neochotu ráno vstát a jít do práce.
Pokud zaměstnáváte druhé lidi, měli byste se snažit předcházet nejen vašemu vyhoření, ale také vyhoření vašich zaměstnanců, protože jejich snížená výkonnost nebo časté absence v důsledku popsaných problémů se může negativně podepsat na kvalitě vámi poskytovaných služeb. V případě větších problémů to může znamenat zaškolování nového pracovníka, což stojí další čas a finance.
Kdo je ohrožen nejvíce?
Pokud jste z projevů a dalších negativních důsledků popsaných výše poznali, že syndrom vyhoření se týká zejména lidí, kteří pracují s dalšími lidmi, tak je to naprosto správně. Typicky může jít o zdravotní sestry, doktory, psychology, učitele, policisty, právníky a logicky také telefonní operátory a mnoho dalších.
Větší předpoklady pro vyhoření budou mít perfekcionisté, workoholici, ti, kteří mají málo přátel, ti kteří neumějí říkat „ne“ a špatně si organizují svůj čas a také ti, kteří jsou v počátku do práce až příliš nadšení.
Fáze syndromu vyhoření
Každý člověk je jiný a symptomy se mohou individuálně lišit. Nelze tedy stanovit nějaký jednoznačný postup, jak k vyhoření dojde, nicméně i tak je možné rozpoznat několik fází, které jsou většinou shodné. Jde o tyto postupné kroky:
- Počáteční nadšení
- Vystřízlivění
- Frustrace
- Apatie
- Rozvinutý syndrom vyhoření
Jak z toho ven?
Základ a pozadí problému s vyhořením je v osobnosti člověka, takže je dobré se zaměřit sám na sebe a začít u sebe. Čím? Přehodnotit anebo si minimálně ujasnit a zrevidovat žebříček hodnot a s tím související plány, ambice, ale i možnosti, přednosti a nedostatky.
Rozvinutý syndrom pochopitelně patří do rukou odborníka, kterým by měl být psycholog a v případě silnějších depresí nebo sebevražedných sklonů i psychiatr. Pomoci může změna prostředí nebo alespoň delší dovolená či práce z jiného místa, ale nic to nemění na tom, že jde o závažný problém, který by měl být konzultován s odborníkem.
Jak nevyhořet?
Úplným základem je vědět, proti čemu se bráníte. Musíte mít informace, jaké má vyhoření projevy, příčiny i následky. Ty snad alespoň rámcově díky tomuto článku máte, takže můžete přistoupit k tomu, že je potřeba syndromu vyhoření předcházet. To lze dělat různými způsoby, opět v závislosti na mnoha věcech včetně vaší povahy, osobnosti, práce, kolegů a dalších věcí. Určitě byste ale měli:
- Mít zdravé vztahy s druhými
- Dobře si organizovat svůj čas
- Umět si užít nějaký volný čas
- Nebát se říkat „ne“
Do vašeho arsenálu zbraní proti vyhoření by určitě měl patřit dobrý přítel, kterému se můžete svěřit se starostmi a problémy. Právě on může ještě dříve než vy rozpoznat, že máte vážný problém, který by zasloužil odbornou pomoc.
V části, jak se dostat ze syndromu vyhoření, bylo zmíněno, že je na místě přehodnotit své priority a cíle. To pochopitelně můžete udělat i jako preventivní krok, protože si tím ujasníte, které vaše cíle stojí za námahu, kterou podstupujete a které ne. Jestliže vaše priority můžete s někým zkonzultovat, ideálně s blízkým přítelem popsaným výše, je to dobré pro získání nadhledu.
Stručný bod výše, který zní „nebát se říkat ne“, by stál za to rozšířit o varování před syndromem pomocníka. Protože i když se naučíte říkat na nové úkoly „ne“, sami můžete mít pocit, že druzí nutně potřebují vaši pomoc a budete jim ji dávat, i když to ve skutečnosti tak nutné není.
Velmi pomůže pozitivní myšlení, ale zde je potřeba dávat pozor na to, aby nešlo o přetvářku nebo masku, kterou si nasadíte i sami před sebou. Zkuste si odpovědět na otázky, jaké máte dobré vlastnosti a co na sobě máte rádi. Život má negativní i pozitivní stránky a z těch pozitivních se můžete radovat. Také se radujte z toho, co umíte.
Poslední radou je: vyjadřujte otevřeně své pocity. Pochopitelně ne tak, abyste se necitlivě dotkli druhých, ale pokud se vám něco nelíbí nebo se vás něco dotýká, dejte to najevo. I zde platí, že sdílená radost je dvojí radost a sdílená starost je poloviční starost.
-----------------------------
Nepodceňujte syndrom vyhoření a preventivní kroky, jako zhodnocení svých priorit, organizování si času nebo udržování dobrých vztahů s druhými, dělejte preventivně. A pokud zaměstnáváte další lidi, nezapomeňte, že vyhoření musíte předcházet nejen vy, ale také oni, protože jejich vyhoření by se dotklo i vašeho byznysu.
#osobnirozvoj #syndromvyhoreni #burnout #vyhoreni #syndrom #psycholog #psychiatr #nemoc #prevence