Začněme s tím, co mají oba přístupy společné – obvykle se jedná o způsob pravidelného zhodnocování peněz, kdy se střadatel rozhodne, že bude na měsíční bázi odesílat své přebytky na místo, kde by pravděpodobně měl dosáhnout uspokojivého zhodnocení. Tyto příspěvky jsou dobrovolné, ačkoliv je vhodné, si pravidelné platby automatizovat – nastavením trvalého příkazu, aby se stalo odkládání střadatelovou prioritou. Pokud však bude mít střadatel některý měsíc problém s nedostatečným množstvím volných finančních prostředků, částku prostě neodešle (v případě penzijka minimální částku 100 Kč za měsíc poslat musí).
Na co možná někteří zapomínají je fakt, že jak banky prostřednictvím svých podílových fondů, tak penzijní společnosti i každý jednotlivec mohou investovat do stejných aktiv.
Každý způsob zhodnocování peněz však zatěžuje odkládání jinou výší a strukturou poplatků.
Pravidelné investování
Investovat pravidelně můžete prostřednictvím bankovních i nebankovních podílových fondů, můžete za tímto účelem využít jednu z platforem typu Portu, která vám zprostředkuje pravidelnou investici do burzovně obchodovatelných fondů, případně si můžete otevřít obchodní účet u brokerské společnosti, jako je například Degiro, a nakupovat tyto fondy sami.
Mezi jednotlivými alternativami pravidelného investování panuje rozdíl ve formě správy investic.
Zatímco podílové fondy jsou spravovány aktivně – portfolio managerem, prostřednictvím burzovně obchodovatelných fondů investujete pasivně. Oba přístupy mají své plusy a mínusy, minimálně však za aktivní správu investic zaplatíte svému správci – bance či nebankovní společnosti – vyšší částku na nejrůznějších poplatcích. Stejně tak je poměrně důležité, zda má portfolio manažer v aktivně řízeném podílovém fondu vložené své peníze – historická výkonnost ukazuje, že manažeři, kteří investují spolu s penězi klientů i své vlastní, vykazují lepší dlouhodobou výkonnost.
S využitím pasivní investiční platformy se obvykle nemusíte sami zaobírat výběrem jednotlivých investic (pokud nechcete), na základě vyplněného investičního dotazníku vám je navržena investiční strategie dle vaší tolerance rizika a vy s ní můžete souhlasit, případně si navrhnout strategii vlastní, to už záleží na odbornosti a schopnostech daného investora.
Každopádně není problém přenechat odbornou stránku věci profesionálům a pravidelnou investici rovněž podobně jako v případě podílového fondu automatizovat.
Třetí možností pak je pravidelná investice „na vlastní pěst“, kdy můžete investovat pasivně i aktivně. Můžete sami investovat do jednotlivých burzovně obchodovatelných fondů a ušetřit tak cca 1% poplatek, který byste platili platformě, máte dokonce mnohem širší možnosti v aktivním výběru jednotlivých investic, tento přístup však už vyžaduje jisté znalosti a odbornost.
Podstatnou výhodou je, že můžete své zainvestované peníze kdykoliv téměř okamžitě vybrat, ačkoliv pro to nemusí být vždy vhodná doba, proto je vhodné investovat dlouhodobě.
Podíváme-li se na zhodnocení potenciálních pravidelných investic, nejvyšší zhodnocení můžete očekávat investováním prostřednictvím brokera – dlouhodobě s pasivní investiční strategií dosáhnete zhodnocení i 10 %. S aktivní strategií můžete dosáhnout dokonce lepšího zhodnocení (ale také horšího). U dalších variant je třeba počítat se zmíněnými poplatky – u investiční platformy se tak dostanete na 9 % s akciovým podílovým fondem někam kolem 7 %.
Penzijní spoření
Princip penzijního spoření neboli doplňkového penzijního připojištění je podobný jako u příkladu výše. Pravidelně měsíčně odkládáte stanovenou částku do vámi vybraného penzijního fondu. Ten může být klidně akciový, proto by člověk očekával, že bude mít velmi zajímavé zhodnocení. Navíc můžete počítat se státním příspěvkem dle vámi odkládané částky:
Doteď to vypadá super. Můžete střádat peníze v akciovém penzijním fondu, k tomu vám k vlastním penězům přispěje stát až 30 % a pokud vložíte do penzijního fondu více než 12 000 Kč ročně, můžete si až do výše 36 000 Kč tento rozdíl odečíst z daňového základu – z každé vložené 1 000 Kč nad 12 000 Kč ušetříte na dani 150 Kč.
Tak kde vězí háček? Jednak platí, jak bylo uvedeno v úvodu, že fondy doplňkového penzijního připojištění nemají garantovaný kladný výnos.
Pokud je jediným vaším motivem pro výběr „penzijka“ právě strach ze ztráty, děláte špatně.
Dalším problémem je poplatková struktura. Na první pohled nízké poplatky se na dlouhém časovém horizontu, který ke spoření na důchod bezesporu patří, nepříjemně nasčítají. Obvykle se platí cca 1% poplatek ročně z celkové obhospodařované částky a rovněž si penzijní společnosti účtují přibližně 15 % poplatek z ročního zhodnocení. Na dlouhém časovém horizontu byste tak měli spíše počítat se zhodnocením, které horko těžko bude pokrývat inflaci.
Problém je také s výběrem peněz, budete si muset počkat až do 60 let, za předpokladu, že jste odkládali stranou alespoň 5 let. Pokud úspory s penzijka nutně potřebujete, můžete je vybrat po dvou letech. V takové případě přijdete o státní příspěvek a navíc bude váš výnos zdaněn 15% sazbou.
Která možnost pro vás bude lepší?
Penzijní spoření může být výhodné, ale zejména pro lidi vyššího věku. Začnete-li si odkládat stranou prostřednictvím penzijního připojištění v 55 letech, můžete dosáhnout díky státnímu příspěvku v 60 letech na zajímavé zhodnocení.
Jakmile však přesáhne váš investiční horizont délku 10 let, přičemž na důchod můžete odkládat stranou i desítky let, tíhnul bych jednoznačně k pravidelné investici -> čím větší samostatnost tím lépe.
Na dlouhém časovém horizontu výrazně převáží vliv poplatků za obhospodařovanou částku a ani státní příspěvek tyto náklady nemůže vyrovnat.
Nemůžete využít i obě možnosti?
Nakonec bych zmínil možnost, jak využít obou alternativ střádání i když jste mladým člověkem. Pokud vám zaměstnavatel nabízí možnost příspěvku na doplňkové penzijní připojištění – například dorovná váš vklad, klidně bych si kromě pravidelné investice zřídil i doplňkové penzijní připojištění. Nikoliv kvůli jeho dlouhodobé návratnosti, ale právě kvůli tomu, že můžete čerpat příspěvek zaměstnavatele.
Pokud penzijko po dvou letech vypovíte, platí zmíněno výše - přijdete o státní příspěvek a výnos vám bude zdaněn 15% sazbou, stejně tak i příspěvek zaměstnavatele, stále se však jedná o možnost, ja efektivně využít jednoho z častých firemních benefitů.
---
Článek by mohl být klidně 5x delší, kdybych se blíže věnoval jednotlivým „spořícím“ alternativám, osobně jsem chtěl spíše poukázat na rozdíly v jejich dlouhodobém zhodnocení. Ani výpočty zhodnocení nejsou úplně exaktní a mohou se v průběhu času lišit. Podstatné však je, že pokud uvažujete o dlouhodobém odkládání peněz na důchod, měli byste dát přednost pravidelnému investování, rozdíl ve zhodnocení bude zůstávat stále markantní.
#penzijnisporeni #podilovefondy #pasivniinvestovani #aktivniinvestovani #pravidelneinvestovani #sporeninaduchod #duchodovesporeni #penzijnipripojisteni #akciovefondy #etf #burzovneobchodovatelnefondy #investicniplatformy #duchod #penze #odchoddoduchodu #srovnani #zhodnocenipenez
