Práce, spánek, rodina, fitness nebo přátelé. Vyberte si tři. Pravidelní čtenáři určitě poznávají slova Randi #Zuckerberg (sestry Marka Zuckerberga), která radí, aby se podnikatelé na cestě k úspěchu nesnažili do 24 hodin nacpat nemožné, ale raději si podle svých priorit vybrali a zbytek vypustili.
Každý, kdo někdy seriózně rozjížděl vlastní firmu či startup, ten pocit zná. Velmi rychle zjistíte, že není možné dělat mimo práci vše, co byste rádi. Něco prostě musí z kola ven, neboť den má chtě nechtě omezený počet hodin. Mladickým (a nerozvážným) řešením je zpravidla okrádat #spanek a tu a tam do režimu vtlačit #pratele nebo #pohyb.
Výsledek většinou není pozitivní. Prakticky se nezastavíte, jste unavení a jak známo - unavený člověk toho většinou na hřišti, cyklostezce ani v posilovně příliš mnoho nepředvede.
Přesto se sebou chcete něco dělat, protože i když se vám třeba nakrásně byznysově daří, někde pod povrchem ve vás neustále hlodá myšlenka, že zanedbávat své zdraví za to prostě nestojí.
Pokud máte takovou zkušenost, nebo jde dokonce o vaši aktuální situaci, mám pro vás povzbudivou zprávu. Vlastně ne já, ale vědci, kteří letos provedli meta-analýzu studií zabývajících se dopady běhání na zdraví. Prozkoumané studie zahrnovaly 232 149 osob, které vědci sledovali po dobu 5,5 až 35 let. Během této doby celkem 25 951 účastníků zemřelo, což vědcům umožnilo podívat se, zda existuje nějaký zajímavý vztah mezi běháním a rizikem úmrtí.
Závěr byl částečně očekávaný a částečně překvapivý:
1) Lidé, kteří pravidelně běhali aspoň jednou týdně, měli výrazně nižší úmrtnost než lidé, kteří neběhali, a to o celých 27 %.
2) Mezi lidmi, kteří běhají jednou týdně a těmi, kteří chodí běhat pětkrát týdně, nebyl nalezena výraznější odchylka ve smyslu nižšího rizika úmrtí.
Jinými slovy, vědci nenašli žádný dostatečný důkaz, který by je přesvědčil, že mezi 50 minutami a 250 minutami běhu týdně existuje nějaký výrazný rozdíl: "Všechny tyto dávky běhu jsou výrazně spojeny s nižším rizikem úmrtí. Při rozdílné frekvenci, době či tempu jsme neobjevili žádné výrazné odchylky," řekl jeden z autorů studie Željko Pedišić z melbournské Victoria University.
"Jakákoli frekvence běhání, i jednou týdně, je lepší než žádné běhání," píše se ve studii. Toto zjištění by mohlo být dobrou zprávou pro všechny, kteří podlehli fanatickým názorům cvičenců, jež hlásají, že pokud pohyb zařazujete jen jednou týdně, je to to samé, jako kdybyste se nehýbali vůbec.
Čísla však hovoří trochu jinak a o 27 % nižší šance na úmrtí není málo. Pokud tedy jste schopni udělat si aspoň jednou za týden hodinku čas na protáhnutí, nezavrhujte ji, ale naopak ji naplno využijte.
A dopředu bych všechny, kterým se nic dělat nechce, rád varoval, že to takto nebude pokračovat donekonečna. Ano, jakýkoli pohyb je lepší než žádný, pozitivní dopad na vaše zdraví může mít i krátká procházka a zajít si zaběhat jednou týdně vážně není nezvladatelný závazek. Pokud ale nyní doufáte ve studii, která naznačí, že pro lepší zdraví stačí třeba na cvičení pouze myslet, měli byste asi opravdu vstát a začít něco dělat, než bude pozdě.
Vědci se nesnaží najít minimální nutný pohyb, který musí lidské tělo za týden vykonat, aby dokázalo přežít ve zdraví. Jde jim spíš o to dnešní přepracované a za všech okolností zaneprázdněné společnosti ukázat, že u cvičení nejde o volbu mezi poloprofesionálním atletem a gaučovým povalečem. Méně je někdy více a zajít se jednou týdně pořádně protáhnout může oproti nulovému pohybu s vaším zdravím skutečně dokázat divy. Třeba se vám opravdu podaří "předběhnout" předčasnou smrt. Máme to už ostatně i černé na bílém.
