Skvělým a poměrně opomíjeným investičním managerem byl Chuck Akre, který na konci roku 2019 odešel do důchodu. Na konci své kariéry spravoval majetek o hodnotě 16 miliard dolarů a posledních 11 let se mu dařilo dosahovat průměrného zhodnocení 17 % ročně.
Investiční manager popsal svůj koncept výběru podniků jako třínohou stoličku, přičemž jednotlivé nohy představují:
- Vynikající konkurenční výhodu
- Vynikající management
- Vynikající schopnost alokace přebytečného kapitálu
Jak asi tušíte, pokud vám jedna noha na třínohé stoličce upadne, nemůže dále plnit svou funkci. Proto i Chuck Akre vyžadoval, aby společnosti, které vybíral, splňovaly všechny tři zmíněné podmínky. Pokud vám jsou povědomé, není divu. Podniky se stejnými vlastnostmi hledal i Warren Buffett.
Když vidím 3 výše zmíněné body, první společnost, která mě napadne je #Apple. Je nutné samozřejmě hledat společnosti splňující tyto tři nutné podmínky, nejsou však jediné, které je třeba při úvaze o potenciální investici brát v úvahu.
„Hodnotu“ společnosti je třeba také porovnávat s její aktuální cenou. Protože cena, kterou za akcie zaplatíte je přirozeně velmi důležitá.
Na konkurenční výhodu a skvělý management už jsem se v minulosti zaměřoval. Pojďme se tedy nyní podívat na 3. nohu.
Jak dokáže společnost využít své volné peníze?
Jedním z velkých „problémů“ fantastických podniků je, že generují spoustu peněz. Jelikož podnikání v počátečních fázích bouřlivě roste, je pro ně obvykle nejjednodušší investovat všechny vydělané peníze zpět do vlastního podnikání, aby investice podpořili ještě výraznější růst. Podívejte se například na #Amazon – jeho volné peněžní toky dlouhodobě rostou výrazným tempem. V letech 2002–2019 zvýšil Amazon své FCF ze 135 milionů dolarů na 25,6 miliardy dolarů, což představuje průměrný složený růst 36 % ročně. Na jeho ziskovosti se to v takové míře neprojevovalo, ale peněz dokázal vydělávat přehršel…
V určitém okamžiku se však společnost dostane do zralejší fáze svého podnikání a růst už není tak snadno dosažitelný. Ačkoliv bychom opět mohli jmenovat #Amazon, #Apple, #Google a v posledních 5 letech dokonce i #Microsoft, které se zavedeným pořádkům vzpírají.
Podstatné však je, že u většiny společností nemusí investování všech peněz do vlastního růstu dosáhnout zdaleka takového efektu jako pár let zpátky a jedná se téměř o plýtvání kapitálem.
Co mohou dělat společnosti se svými penězi namísto investování do vlastního podnikání?
- Vyplácí dividendu
- Provádí zpětné odkupy akcií
- Provede akvizici
- Nedělá nic – sedí na hotovosti
Každá z těchto možností může být správná, má však taky svá „ale“. Pokud společnost odkoupí vlastní akcie za příliš vysoké ocenění, je to plýtvání kapitálem. Stejně tak, pokud provede drahou akvizici. Vyplácí-li společnost dividendu, může to být rovněž považováno za plýtvání kapitálem, pokud by podnik dokázal peníze efektivněji reinvestovat do vlastního podnikání – to je také důvod, proč #Buffett nikdy nepřistoupil k vyplácení dividendy u #Berkshire Hathaway. A když společnost s penězi nic nedělá, opět s kapitálem povětšinou plýtvá – úroky plynoucí z držení hotovosti jsou zanedbatelné. Mezi možnostmi využití kapitálu je třeba hledat křehkou rovnováhu.
Stejně jako u řady dalších věcí týkajících se ohodnocení podniků však existuje jediné a poměrně jednoznačné měřítko, které vyjadřuje, zda vedení společnosti odvádí při alokaci firemního kapitálu skvělou práci.
Metrika, která je za tímto účelem velmi užitečná je ROE – návratnost vlastního kapitálu
V úvodu zmiňovaný Chuck Akre poměrně racionálně tvrdí, že výnos investora z podniku se bude přibližovat dlouhodobému ROE společnosti za předpokladu stálého ocenění (které nemůžete kontrolovat) a plné reinvestice volných peněz zpět do podnikání (bez vyplácených dividend).
ROE = čistý zisk / vlastní kapitál
Koncept je to poměrně jednoduchý. Vezměte si společnost se ziskem 10 milionů korun a vlastním kapitálem 50 milionů korun – to se rovná ROE 20 % (10 děleno 50).
Pokud společnost vydělá těchto 10 milionů v 1. roce a znovu je plně investuje zpět do podnikání, přináší to růst vlastního kapitálu na 60 milionů korun. Budeme-li předpokládat, že společnost dokáže udržet stejné ROE i v následujícím roce, bude v 2. roce činit zisk společnosti 12 milionů Kč. (60 milionů vlastního kapitálu x 20% ROE).
Porovnáte-li čistý zisk za rok 1 (10 milionů Kč) a rok 2 (12 milionů Kč), vidíte, že zisk společnosti vzrostl o 20 % - stejným tempem jako ROE.
Je možné stávající úroveň ROE dlouhodobě udržet?
Klíčovým předpokladem však je, že bude společnost schopná udržet své historické ROE i do budoucna. A právě tady se objevuje na scéně kouzlo třínohé stoličky. Skvělý management řídí společnost tak, aby vykazoval v rámci možností co nejvyšší ROE a zároveň kapitál alokuje uvážlivě – vyvažuje poměr vyplacených dividend, zpětných odkupů akcií a reinvestic.
Aby však mohla společnost udržet vysoké ROE, musí pokračovat v růstu, když investuje kapitál zpět do svého podnikání. A to je chvíle, kdy přichází na scénu konkurenční výhoda.
Jelikož konkurenti podniku přirozeně kradou tržní podíl, musí společnost neustále odolávat konkurenci a současně udržovat růst tržeb a zisku ze svého reinvestovaného kapitálu. Existuje mnoho způsobů, jak vyhodnotit konkurenční výhodu společnosti a obvykle se jedná o podniky v odvětvích, které charakterizují významné bariéry pro vstup – vysoké náklady zákazníků na změnu, vysoká počáteční investice, síťový efekt, značka – #Apple, #Facebook. Trvale udržitelná výhoda také může být firemní kultura a kvalitní management – stále platí pro Berkshire Hathaway. Případně přirozená téměř monopolní či oligopolní struktura trhu jako v případě dvojice #Mastercard a #Visa.
#akcie #jakinvestovat #investovani #investicnistrategie #strategie #ROE #konkurencnivyhda #schopnymanagement