Jako příklad můžeme vzít společnosti McDonald’s, Caterpillar, Boeing a 3M. U všech čtyřech společností došlo v průběhu let 2015 - 2019 k růstu akcií o více než 120 %, čímž hravě předstihly index S&P 500 nebo populární akcie #FAANG.
Jak mohly tyto tradiční – blue-chip – akcie zaznamenat takové růsty? Mluvíme tady o čtyřech v minulých letech bouřlivě rostoucích společnostech. Těžko bychom přitom mohly považovat alespoň jednu z nich za populární, nově objevenou růstovou akcii.
Neznamená to, že by se jednalo o 4 špatně řízené společnosti bez hodnoty, spíše naopak, jedná se o dlouhodobě prosperující firmy. Ne ovšem tak dobře prosperující, aby mohly jejich zisky ospravedlnit obrovský růst hodnoty akcií. Co tedy mohlo být iniciátorem růstu jejich cen?
Aby bylo možné zvyšovat hodnotu společnosti do bezprecedentních výšek, měla by společnost v klasickém tržním prostředí zaznamenávat explozivní růst příjmů.
U akcií McDonald’s, Caterpillar, Boeing a 3M tomu tak ale bohužel nebylo.
Růst ceny akcií v zrcadle hospodářských výsledků
Ve skutečnosti všechny 4 společnosti vykázaly v letech 2015-2019 pokles příjmů. Nemusíte být zrovna raketový inženýr, abyste zjistili, co vedlo ke zvýšení cen akcií všech čtyř společností v tomto období.
Během těchto let vydaly McDonald’s, Caterpillar, Boeing a 3M rekordní částku na obrovské zpětné odkupy akcií, pročež musely značně navýšit své dluhy. Obrovské dluhy vyústily ve zvýšení tržní kapitalizace, zatímco jejich tržby pomalu klesaly.
Společnosti dohromady zaznamenaly za sledované období pokles čisté hodnoty aktiv ze 70 miliard dolarů na desetinu. Co přimělo všechny tyto tradiční a úspěšné společnosti k neuváženým zpětným odkupům akcií? Proč tyto společnosti obětovaly dlouhodobé finanční zdraví za krátkodobý růst ceny akcií na burze? Odpověď leží ve výkazu cashflow.
Stačí nahlédnout do řádku „stock based compensation“
V průměru tyto společnosti utratily 200 milionů dolarů ročně za vydání akciových opcí pro svůj management. Což jsou stejní manažeři, kteří se rozhodli společnosti zadlužit a zpětně odkupovat firemní akcie za účelem zvýšení jejich cen.
Pokud se podíváte na celý příběh jako celek, je zřejmé, že pákový efekt v rozvaze neměl nic společného se zvyšováním aktiv společnosti nebo růstem bohatství akcionářů.
Celý proces zpětných odkupů akcií si vymysleli jasně, jednoduše a tak, aby všichni členové managementu náležitě zbohatli. Dříve dobře prosperující společnosti za tímto účelem zbytečně zadlužili a vystavili je mnohem většímu riziku v době případné krize. Která se letos v březnu díky koronavirové pandemii také objevila.
Znamená to, že jsou zpětné odkupy akcií pro akcionáře špatné?
Popisovaný příběh ještě neznamená, že jsou všechny zpětné odkupy akcií špatné. Ve skutečnosti mají v mnoha případech smysl a je více než vhodné alokovat volný firemní kapitál tímto způsobem. Pokud má vedení společnosti pocit, že může nyní volné finanční prostředky použít k rozšíření podnikání a nechtějí zvyšovat dividendu, pak jsou zpětné odkupy akcií smysluplným vynaložením hotovosti.
Stejně tak v úvodu zmiňovaný Warren Buffett opakovaně zmiňuje, že zpětný odkup akcií ve chvíli, kdy je společnost trhem podhodnocena, představuje skvělý způsob alokace kapitálu. Na druhé straně, je-li nadhodnocena, pak je to plýtvání penězi.
Investování do akcií není pouhé zkoumání grafů a investování do rostoucích společností. Je třeba se podívat hlouběji a zjistit, proč cena akcií roste. Roste jejich cena ruku v ruce s rostoucími příjmy nebo tomu tak není? Pokud tomu tak není, tak co stojí za neospravedlněným růstem? Management, který uměle zvyšuje hodnotu akcií společnosti pomocí dluhu, s vidinou vlastního zisku, pouze vystavuje svou společnost nebezpečí. Skrytému nebezpečí, které se v časech ekonomické konjunktury nemusí vůbec projevit. Pokud se ovšem přihodí pohroma podobná té letošní, pak jsou právě společnosti s nedostatečným finančním polštářem, nejčastějšími obětmi krize.
#akcie #americkeakcie #investovani #investice #mcdonalds #boeing #stock #zpetneodkupyakcii #coronavirus #koronavirus