7 minut čtení

Jak skončí pandemie nemoci COVID-19? Podle odborníků existují jen 3 možné scénáře

COVID-19 se nadále šíří po celém světě. Máme tu už přes 200 tisíc potvrzených případů a z toho 8 tisíc lidí, kteří novému typu koronaviru podlehli. Narušilo se cestování, ekonomika je v krizi. Ptáte se, jak tohle všechno skončí? Nejspíš nějak takhle:

Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!

Virologové a epidemiologové se samozřejmě neshodují na jediné prognóze, ale v jejich odpovědích na naléhavé otázky veřejnosti nalézáme určité vzorce. Jsou tu především tři hlavní scénáře.

1. COVID-19 se podaří udržet pod kontrolou

Správná ochranná opatření by mohla ukončit nekontrolovatelné šíření nového typu koronaviru. To je konec konců to, v co doufáme všichni. Minimálně česká vláda a my, kteří zůstáváme doma a nosíme na veřejnosti roušky.

Jako jeden z možných scénářů to uvádí také doktor William Schaffner, ředitel amerického ústavu National Foundation for Infectious Diseases. Jako podklad pro své předpoklady uvedl v rozhovoru pro Fox News epidemii SARS, která proběhla na samém začátku 21. století. 

„Výskyt SARS se podařilo udržet pod kontrolou díky úzké spolupráci úředníků v oblasti veřejného zdraví a lékařů, kterým se dařilo případy SARSU diagnostikovat, infikované pacienty izolovat, vystopovat jejich kontakty a uvést v účinnost přísná kontrolní opatření,“ řekl v rozhovoru.

Vypadá to, že ochranná opatření v Číně fungují, minimálně podle oficiálních čísel, která země publikuje. Počet případů dosáhl maxima v polovině února a od té doby se konstantně snižuje, což je jasně patrné i z grafu na serveru Worldometers.info.

Aktivní případy COVID–19 v Číně. Zdroj: Worldometers.info

Přečtěte si také: Dost bylo špatných zpráv! 7 pozitivních efektů současné pandemie a s ní spojené karantény

Provincie Chu-pej, která byla největším ohniskem nákazy a ve které se nachází Wuhan, byla kompletně izolována, což ovlivnilo přes šest desítek milionů lidí. Všude jinde v Číně bylo zakázáno cestování a platila přísná karanténní opatření. 

WHO čínskou vládu za ochranná opatření chválí, přestože někteří lidé namítají, že daň v podobě ohrožení živobytí obyvatel by mohla být nenapravitelná. Otázka také je, zda budou podobná opatření fungovat i v ostatních zemích.

U ochranných opatření je každopádně důležitá včasnost jejich přijetí. Pevně věřím, že česká vláda naštěstí neotálela tak dlouho, aby byla její opatření zbytečná. Ve Spojených státech se někteří odborníci domnívají, že fázi, kdy mohla opatření skutečně proti šíření viru pomoci, už bohužel prošvihli.

„Před týdnem nebo dvěma jsme ještě doufali v zachycení, ale teď už je pozdě... Už se to nedá zastavit,“ 

vyjádřila se epidemioložka Tara Smith.

Přečtěte si také: Jak dlouho vydrží koronavirus ve vzduchu a na různých typech povrchů? Nová studie i souhrnné informace

Jiní odborníci jsou toho názoru, že kvůli přenosu v komunitách lidí a případech asymptomatických pacientů, kteří virus nevědomky roznáší, vůbec možnost podchycení šíření viru nepřipadá v úvahu. Neúspěch Ameriky zastavit šíření je také způsoben nedostatkem testů a strachem z toho, že by jejich zásoby mohly brzy dojít. WHO dnes kritizuje za provádění nedostatků testů většinu zemí na světě.

Naopak v tomto ohledu chválí například Jižní Koreu, která testuje na drive-through stanicích a ve které se může k testům dostat i 10 tisíc lidí denně. To její severní soused nejspíš testuje minimálně - Severní Korea tvrdí, že nemá jediný případ koronaviru. Realita je však podle jihokorejských tajných služeb jiná.

2. Virus infikuje všechny a pak odezní

Podle Schaffnera by mohlo šíření nemoci skončit ve chvíli, kdy virus infikuje všechny lidi, kteří jsou k němu náchylní. (Tím je pravděpodobně míněna většina populace.) Problém to bude především pro nejzranitelnější příslušníky populace – staré a nemocné lidi. Ti, kteří nemoc přežijí, si vůči ní vytvoří rezistenci. 

„Ohniska mohou zmizet, jakmile virus infikuje většinu lidí, kteří jsou na něj citliví, protože bude mít méně cílů. Tak tomu bylo v posledních letech například v případě vypuknutí viru zika,“ uvedl.

V Česku tento názor zastává například profesor epidemiologie Jiří Beran. Podle něj nejdéle do roka koronavirem onemocníme všichni a jde jen o to, aby se lidé s těžším průběhem choroby mohli během promořování populace vystřídat na JIP s řízenou ventilací. To napsal ve svém komentáři pro iDNES.

Podobný průběh jsme viděli v minulosti třeba i u pandemie Španělské chřipky z roku 1918.

„Co se obvykle stává, je to, že nemoc dostane dostatečné množství lidí, takže už nezbývá dost nakazitelných jedinců, kteří by řetězec nákazy nadále udrželi naživu,“ vysvětluje Joshua Epstein, profesor epidemiologie na New York University časopisu Live Science.

3. Virus zmizí s příchodem léta, nebo se z něj stane sezónní nemoc

Existuje šance, že by aktivita COVID-19 mohla klesnout s přicházejícím teplejším počasím. Ale není pravděpodobné, že jaro nebo léto pandemii ukončí úplně.

„Pokud se bude COVID-19 chovat jako jiné respirační viry včetně chřipky, mohl by se jeho výskyt omezit, až se oteplí,“ odhaduje Schaffner. 

Přečtěte si také: Jak se Jižní Koreji podařilo zvládnout koronavirus za méně než měsíc bez karantén a zavírání škol či obchodů?

Nyní je však příliš brzy na to, abychom něco takového mohli říct s jistotou. Nadějí nám může být fakt, že existují minimálně 4 koronaviry, které jsou sezónní. Ale proč, to zůstává odborníkům tak trochu záhadou. Například SARS, který zabil téměř 800 lidí, skončil spolu s létem. Stejně tak to ale mohlo být zapříčiněno ochrannými opatřeními nebo kombinací obojího.

Autoři studie o SARS napsali: „Je pravda, že většina známých lidských respiračních patogenů se objevuje v zimě, ale nově nabyté vědomosti o vysoké zátěži, kterou způsobují tropickým oblastem, posiluje zpochybňování vysvětlení spočívající pouze ve studeném vzduchu nebo nízké vlhkosti.“

Vakcína pravděpodobně pandemii nevyřeší

A to z toho důvodu, že její uvedení na trh, pokud se ji vědcům podaří nalézt, nemůžeme očekávat dříve než za nějakých 18 měsíců. To alespoň tvrdí oficiální stanovisko WHO. Tou dobou už bude s největší pravděpodobností dokonán alespoň jeden ze scénářů, které jsem uvedla výše.

Rozhodně by ale očkování proti COVID-19 bylo zásadní součástí snahy o vymýcení nemoci v případě, že s námi virus v určité formě zůstane, což je více než pravděpodobné. Proto na jeho vývoji pracují vědci po celém světě. Lék na koronavirus se snaží vědci hledat například i za pomoci hráčů PC her. Do tohoto projektu se můžete zapojit i vy.

Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!

 

#koronavirus #covid19 #pandemie #zdravi #aktuality #veda #studie #epidemiologie #odbornic #odbornici #epidemie 

Hodnocení: +16
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
  • Tipoval bych to na něco mezi 2-3. Hromada lidí se pravděpodobně nikdy nedozví, že v sobě koronavirus měli a jejich tělo se s sním vypořádalo bez symptomů. Zároveň je tady stále skutečnost, že koronaviru se z nějakého důvodu zatím moc nedaří v Africe a všeobecně tady stále nemáme žádnou rovníkovou zemi, která by měla tisíce nakažených. Co za to může, nevíme, ale může to být i podnebí a vyšší teploty. Tím pádem by léto minimálně mohlo pomoci.
    +1