Jak dlouho vydrží koronavirus ve vzduchu a na různých typech povrchů? Nová studie i souhrnné informace

Podle vědců je nový typ koronaviru nejvíce podobný tomu, který v roce 2002 způsobil epidemii SARS. Záhadou zůstává, proč se tak rychle šíří. A jak je to doopravdy s ibuprofenem? Měli bychom ho používat, nebo ne?

Už víme, že si musíme chránit hlavně dýchací cesty, neměli bychom pobývat dlouho v blízkém kontaktu s potenciálně nakaženým člověkem a naopak bychom si měli pravidelně mýt ruce. Jednou z otázek, na které dosud nikdo neuměl uspokojivě odpovědět, ale zůstává: Jak dlouho vydrží virus naživu? Měli bychom snad mít vyhrazené speciální oblečení pro pohyb venku mezi lidmi? Máme se více soustředit na to, s čím přijdeme do kontaktu?

Ze zcela nové studie, která se této problematice věnovala, vyplývá, že: 

„COVID-19, nemoc způsobená novým typem koronaviru, může být v různých typech aerosolů i na různých površích stabilní několik hodin až dní – včetně plastu nebo nerezové oceli.“ 

Studii provedla skupina vědců z Centra pro kontrolu a prevenci chorob v Národním ústavu zdraví na UCLA a Princeton University. V pondělí byla zveřejněna pro tisk, aby šířila mezi lidmi osvětu a povědomí o nakažlivosti choroby.  

Autoři studie uvádí, že virus SARS-CoV-2 je ve vzduchu detekovatelný až tři hodiny, 24 hodin přežije na lepence (kartonu) a 2 až 3 dny na plastových nebo nerezových površích.

Výsledky studie dodávají hlubší vhled do stability viru SARS-CoV-2 a naznačují, že bychom se neměli chránit pouze před kapénkami ve vzduchu, ale i před infikovanými povrchy.

„Na rozdíl od SARS-CoV-1 je většina přenosů současného koronaviru způsobena komunitně, nikoli z nemocničního prostředí.“

Stabilitu viru výrazně ovlivňují vnější faktory – vlhkost vzduchu, teplota, ventilace vzduchu v uzavřených prostorách nebo i kvalita vzduchu. Výzkumníci doporučují, abychom výsledky vnímali spíše jako doporučení. 

Virus se svým typem i chováním nejvíce podobá již známému viru SARS-CoV-1, který v roce 2002 v Číně infikoval přes 8 000 lidí. Zároveň je ale podle autorů studie tím překvapivější, že COVID-19 se stal světovou pandemií, která čítá již přes 200 000 infikovaných.

Podle jedné z teorií je stále více důkazů pro to, že infikovaní lidé přenáší vir dál do svého okolí, aniž by si toho byli vědomi. Symptomy se mohou projevit až za delší dobu a i poté jsou někdy těžko identifikovatelné od běžného sezonního onemocnění. 

Z tohoto důvodu jsou opatření uplatněná proti SARS-CoV-1 v případě jeho nástupce méně efektivní.

SARS-CoV-2 patří mezi zoonotická onemocnění, což znamená, že se přenáší ze zvířat na lidi.

Autoři dále uvádí, že na rozdíl od SARS-CoV-1 je většina přenosů současného koronaviru mezi lidmi způsobena komunitně, nikoli z nemocničního prostředí. Ačkoli nemocnice jsou stále největším bezpečnostním rizikem. Základní pravidla pro prevenci nákazy i ochranu ostatních bychom již asi měli znát:

  • Vyhýbejte se kontaktu s nakaženými a lidmi v karanténě
  • Nesahejte si do čí, na nos nebo ústa
  • Jakmile zpozorujete potenciální symptomy nemoci – izolujte se od ostatních
  • Kašlání nebo kýchání zakrývejte kapesníkem, který následně vyhoďte
  • Čistěte a dezinfikujte povrchy a předměty, kterých se lidé často dotýkají

V době psaní článku ukazují oficiální data 226 313 nakažených a 9 282 mrtvých na celém světě, čísla sama o sobě nejsou nijak alarmující. Alarmující je křivka, s jakou rostou a hlavně vědomí, že oficiální data zahrnují jen ty, kteří byli potvrzeni lékařskými testy. Otázkou zůstává, kolik lidí se léčí doma, aniž by byli diagnostikováni.

Vlády všech zemí světa dělají maximum pro zamezení dalšího šíření a lékařské i věděcké instituty se snaží vyvíjet léky i vakcíny. Největším strašákem je ale nedostatek testů i lůžek pro potenciální případy se závažným průběhem nemoci. Nejen v u nás, nejen v Evropě, ale všude na světě.

Hlavní symptomy nemoci

  • Horečka
  • Suchý kašel
  • Dušnost
  • Žaludeční problémy (méně časté)

 

Srovnání symptomů sezónních onemocnění, chřipky (influenza A) a COVID-19:

Často zaměňovaným symptomem je kýchání, které není projevem nemoci COVID-19.

Závažné případy nemoci zahrnují 

  • Pneumonii
  • Těžký akutní respirační syndrom
  • Selhání ledvin
  • Smrt (globální smrtnost se pohybuje kolem 3 %)

Samotná nemoc COVID-19 smrt nezpůsobuje, ta u velmi malé části nakažených nastává jako důsledek selhání organismu zatíženého respiračními problémy, pneumonií nebo selháním ledvin. Proto je kritické, aby byla zajištěna dostatečná kapacita lůžek.

Pokud netrpíte závažnými projevy nemoci, nejste postižení srdeční poruchou nebo jiným závažným onemocněním, které komplikuje váš stav a nespadáte do ohrožené kategorie nad 65 let, onemocnění vyléčíte doma, podobně jako sezónní chřipku

Důležitá informace nakonec!

V poslední době se po internetu šíří informace o tom, že lékaři nedoporučují během nemoci COVID-19 přijímat lék Ibuprofen. Informaci u nás sdílí i relevantní média, pravdou ovšem je, že informace byla označena za HOAX a Světová zdravotnická informace ji vyvrací. Viz například ZDE.

 

#COVID19 #koronavirus #priznaky #symptomy #rousky #vakcina #kapenky #veda #vyzkum #nemoci #choroby #WHO #chripka #influenza #SARS #ibuprofen 

Warengo vám pomáha uspět ve všech byznysových i životních výzvách

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Řadit podle: oblíbenosti nejnovější
  • Jestli jsem to pochopil správně, tak ibuprofen je špatný v prvních fázích nemoci, ne v poslední (čtvrté fázi). Tzn. poslední odstavec je asi trochu zavádějící. Podívejte se na hezké video s vysvětlením (proč více muži, proč ibuprofen a kdy, proč je čínská medicína na toto účinnější apod.): youtube.com/watch?v=2p5Ekj4NClc . Hezky vědecky vysvětlené!

    0
    • Super video, děkuji, Duška mám rád a pan Calábek je extrémně vzdělaný člověk. V mém článku ovšem vycházím z toho, že ačkoli všichni víme, že Ibuprofen a ostatní léky na potlačení symptomů nejsou pro náš organismus kdovíjak prospěšné, tak WHO vyvrací HOAX, že Ibuprofen nás v kombinaci s COVID-19 může i zabít.

      0