Tak jako každá předchozí událost, která zamávala světovou ekonomikou, smrtící pandemie koronaviru nebude jiná. Velká hospodářská krize nás před sto lety naučila šetřit. Hyperinflace ve Výmarské republice dodnes ovlivňuje německou politiku.
Asijská finanční krize v roce 1997 donutila celý region nashromáždit největší sbírku valut na světě. A nedávná Velká recese z roku 2008 rozklížila demokratickou společnost a její dozvuky nás pronásledují dodnes.
Tentokrát konkrétní viník chybí. Ropná cenová válka a ekonomické důsledky jsou až sekundárním projevem restrikcí spojených s obavou o lidské životy a bezpečnost občanů. Přesto se během několika týdnů miliardám lidí po celém světě doslova převrátil život naruby.
Obyvatelstvo nakupuje roušky a respirátory, kulturní život zamrzl, globální výstavy, konference a sportovní akce byly zrušeny, dovolené a veškeré cestování ustalo, lidé pracují z domu. V různých částech města mají zakázáno vycházet z domu – dokonce i země s menším výskytem viru předběžně sáhly preventivně po razantních opatřeních, aby se vyhnuly bezpečnostní katastrofě, jaká postihla Čínu nebo Itálii.
Málokdo si v tuto chvíli uvědomuje, jaké následky bude tahle situace mít na náš život v budoucnu, ale už ani ti nejoptimističtější z nás nevěří, že by vše skončilo za pár týdnů, až vlády odvolají karanténu a nouzový stav – pokud se tak v řádech týdnů vůbec stane.
Dlouhodobá změna
Nadnárodní výrobci již teď rozmýšlí, kde nakupovat komponenty a materiál, kde stavět výrobní haly a montovny. Čína, která byla v očích Spojených států zdiskreditována již v minulosti kvůli obchodní válce, bude pravděpodobně ještě více bojovat o spolupráci se zbytkem světa.
Ve světe kanceláří a vysokého byznysu se konečně začalo ve velkém mluvit o možnosti remote workingu a home officu. Zaměstnanci, u nichž to dříve bylo nemyslitelné, najednou pracují z domu a pořádají meetingy přes Skype. A světe div se - ono to funguje.
„Jakmile se remote working jednou prokáže jako efektivní způsob zaměstnaneckého poměru, dá se očekávat, že velká část firem u něj setrvá.“
Takhle komentuje jeden z projevů pandemie Karen Harris, výkonná ředitelka Bain's Macro Trends Group v New Yorku.
Univerzity i ostatní školy se budou do budoucna muset lépe připravit na potenciální onlinovou verzi studia a streaming výuky, předně pro zahraniční studenty a Erasmus.
Turistický sektor byl bez debat zasažen nejsilněji – aerolinky, plavební společnosti, hotely, restaurace a všechny ostatní služby přešlapují na místě a čekají na další vývoj situace.
Přečtěte si také: 5 věcí, které byste už dnes všichni měli o koronaviru a nemoci COVID-19 vědět
Lze očekávat, že jakmile odezní karantény a bezpečnostní omezení, turisté lačnící po rekreaci a prozkoumávání světa se vrátí, jenže sektor, který zaměstnává více něž desetinu pracovního trhu, bude potřebovat nějaký čas na rekonvalescenci.
Pandemie silně zasáhla priority ekonomického sektoru. Centrální banky jedou v nouzovém režimu a vlády škrtají a hledají, kde by sehnaly potřebné finanční prostředky pro zasažené sektory. Vládní i korporátní agendy se soustředí na hygienu.
„Tato pandemie je bezprecedentní situací z hlediska její nepředvídatelné povahy a nejistého sociálněekonomického důsledku,“ říká Kazuo Momma, který řídil měnovou politiku v Bank of Japan:
„Ještě dlouho po odeznění bezpečnostní krize můžeme očekávat razantnější bezpečnostní opatření na hranicích, větší zájem o pojištění a přetrvávající změny v pracovním prostředí.“
Poučila se Čína?
Jednou z bezprostředních reakcí je i nový zákon v Číně, podle kterého platí absolutní zákaz na prodej a spotřebu divokých zvířat – v důsledku předpokladu, že nákaza pochází z jednoho z wuchanských trhů s živými zvířaty.
Můžeme očekávat i následná striktní hygienická pravidla, která vyvolají opatrní zákazníci online nakupování, stejně jako v roce 2003, kdy lidé změnili své nákupní návyky, protože nedůvěřovali balíkům z ciziny.
Analýza společnosti Bain & Company poukazuje na to, že Čína již v současnosti transformuje své zdravotnictví, soustředí se na vývoj robotického personálu a digitalizuje velkou část vyšetření, aby se vyhnula situaci, ve které se davy kontaminovaných pacientů tísnily na chodbách přeplněných nemocnic.
Očekává se, že vlády nejen v Číně začnou výrazněji investovat do zdravotnictví, aby se v budoucnu vyhnuly bezprostřední hrozbě epidemie. Warwick McKibbin z Australia National University zmínil i další zásadní problém:
„Globální komunita by měla citelně investovat do zemí třetího světa a jejich zdravotnictví v rámci prevence podobných bezpečnostních hrozeb.“
McKibbin mimo jiné stojí za studií, podle které stála epidemie SARS v roce 2003 světovou ekonomiku více než 40 miliard dolarů.
Ani první, ani poslední globální problém
Přestože zatím nikdo neví, jak výrazně nakonec virus zasáhne svět a jakou si s sebou odnese ekonomickou daň, odborníci se shodují, že změna našeho smýšlení bude patrná okamžitě potom, kdy bude pandemie zažehnána. Laureát Nobelovy ceny Edmund Phelps z Columbia University k tomu říká:
„Myslím, že velká část byznysového prostředí nejen ve Spojených státech neudělá tu chybu, že by spadla zpět do rutiny současných byznysových modelů.“
Fabrizio Pagani, bývalý poradce italského premiéra, poukazuje na dopad minulých světových krizí:
„Ropná krize v roce 1973 vedla k prvním pokusům o úsporu energie a efektivitu spotřebičů. Snížená poptávka vyvolaná hospodářskou krizí byla důvodem pro nový, poměrně radikální regulační rámec napříč bankovním i finančním sektorem.“
V tomto případě Pagani očekává výrazné společenské změny počínaje online výukou a dálkovými kurzy, změnou průmyslových strategií a byznysových modelů konče.
„Konvergence Brexitu, obchodní války Číny a USA a pandemie COVID-19 bude pravděpodobně důvodem k transformaci globálního průmyslového řetězce dodavatelů,“ tvrdí Michael Murphee z University of South Carolina.
Přečtěte si také: Objevily se první české hoaxy o COVID-19. Nenechte se na řetězové zprávy nachytat!
Kathryn Judge, expertka finančních trhů a regulací na Columbia University, poukazuje na to, že bankovní krize z roku 2008 zanechala v ekonomice významný šrám, zvýšila zájem o devizovou politiku a plošně snížila počet vlastníků nemovitostí. Podle ní bude mít své následky i současná krize:
„Táhlé debaty okolo vylepšení amerického zdravotnického systému by mohly ze současného stavu vytěžit. Strukturální změna je nutná již delší dobu, teprve teď jsme si uvědomili její urgenci,“ říká Judge.
Vše tedy bude ležet v rukou příštího prezidenta Spojených států. Kandidát demokratů Joe Biden lobbuje za zdravotní plán, který by navázal na Obamův health care. Donald Trump na straně druhé dlouhodobě zlehčuje pandemickou situaci a poukazuje na neschopnost krizového řízení státu.
Pro podobný příklad nemusíme chodit až do zahraničí, situace v České republice není té americké zase tak vzdálená. Náš premiér sice přikládá situaci patřičnou důležitost, ale několikrát zásadně podcenil její urgenci.
Bezpečnostní krize takového rozměru, jakým se pandemie COVID-19 stala, tak pravděpodobně ve spoustě států poukáže na schopnosti vlády čelit obdobným situacím.
Jedno je jisté už nyní, lidstvo i z této krize odejde silnější a opatrnější. Poučíme se ale natolik, abychom se v budoucnu podobnému riziku mohli vyvarovat?
