09.03.2020 13 minut čtení

5 věcí, které byste už dnes všichni měli o koronaviru a nemoci COVID-19 vědět

I když jste aktuálně ti největší optimisté, kteří si klepou na čelo a nechápou, proč všichni okolo stresují s tím koronavirem, existují některé základní informace, které by o nemoci COVID-19 měl vědět i ten největší skeptik.

Nejde o žádné poučování, jak si máte správně mýt ruce, jakou si pořídit či nepořídit roušku a kolik kilogramů rýže a mouky byste doma měli mít pro případ karantény. Je ale na místě mít o aktuální situaci a jejím původci aspoň všeobecné racionální informace, abyste se v ní orientovali a chápali, proč jde aktuálně o nejdůležitější globální téma, které se pravděpodobně v následujících měsících může nějakým (byť velmi okrajovým) způsobem dotknout úplně každého z nás.

Pojďme si proto projít několik základních informací, které je dobré ve spojení s koronavirem mít neustále na paměti, ať už informace o novém vývoji konzumujete odkudkoliv, nebo se je nějakým způsobem snažíte ignorovat.

1) Proč všechna ta opatření a karantény kvůli "trochu horší chřipce?"

Dobrá otázka. Vždyť každý rok se napříč světem šíří nově zmutovaná sezónní chřipka, ale určitě si nevzpomínáte, že by se kvůli ní zavíraly přístavy, města do karantén nebo rušily letecké spoje do konkrétních zemí. A ten koronavirus nevypadá jako nějaký extrémní zabiják, který lidstvo uvrhne na pokraj zániku. Tak proč tolik opatření a povyku?

Odpověď je poměrně jednoduchá: Co je to chřipka, jaké má projevy a jak ji efektivně léčit, už lidstvo zatraceně dobře ví. Máme vakcíny, máme účinné léky, máme moře dat a zdokumentovaných případů. Tento koronavirus je ale úplná novinka, o jejíž existenci víme ani ne 3 měsíce. Samozřejmě už díky počtu nakažených máme rovněž moře dat o tom, jaké má nemoc nejčastěji symptomy, jak probíhá u různých věkových kategorií atp., ale reálně jde o kompletně nový virus, který zdaleka dokonale neznáme.

Dezinfikování jednoho z tržišť v íránském Teheránu; Foto: DPA

Další problém je, že se tímto virem do loňského prosince nikdo nikdy nenakazil, takže je jasné, že nikdo na celém světě proti němu nemůže mít žádné přirozené protilátky. Je tady i stále nezodpovězená otázka možných mutací nebo toho, zda virus náhodou kromě lidí nešíří například i některá zvířata jako hlodavci či kočky.

Těch otazníků je zkrátka příliš mnoho na to, abychom k viru zaujali laxní přístup a řekli si, že je to "jen něco jako chřipka, co prostě zabije o pár procent víc lidí". Aniž bych chtěl některé konkrétní země obviňovat z laxního přístupu, máme myslím aktuálně na světě hned několik dobře viditelných příkladů toho, co se stane, pokud je hrozba koronaviru a jeho schopnosti šířit se v populaci brána na lehkou váhu.

2) Koronavirus tu s námi minimálně do léta bude

Při každodenním pohledu na mapu světa s údaji o tom, kolik je v kterých zemích nakažených, začíná být postupem času odhad, že během 12 měsíců letošního roku se virem nakazí 40-70 % všech obyvatel světa, stále méně přitažený za vlasy. Už nyní je jasné, že se virus aspoň minimálně objeví v drtivé většině světa. Pro svůj odhad toho, že určitě nejde o nějakou přechodnou věc, na kterou už v květnu budeme jenom vzpomínat, si pomůžu jedním pěkným grafem:

Denní počty nových potvrzených případů koronaviru ve světě (červeně) a počty nakažených osob, které se uzdravily (zeleně), graf mapuje období 20. ledna - 9. března; zdroj: gisandata

Toto je pro svou výpovědní hodnotu a jasnou ukázku trendů koronaviru jeden z mých nejoblíbenějších grafů, jež mapuje aktuální situaci ve světě. Čísla jako 110,000 nakažených a 3900 mrtvých sice v titulcích vypadají lépe, ale o reálném současném stavu epidemie na jednotlivých kontinentech vám neřeknou nic.

Dovolil jsem si graf doplnit třemi číslicemi pro lepší pochopení:

1. Situace na konci ledna a v první polovině února. Strmý nárůst počtu nakažených pochází prakticky výhradně z Číny, kde nákaza propukla na plné pecky. Dvě nejvyšší svíčky z 13. a 14. února ignorujte, to Čína začala za nakažené koronavirem prohlašovat i osoby s jakýmkoliv plicním onemocněním, protože neměla dostatek testů přímo na koronavirus. A tohle je výsledek.

2. Druhá polovina února vypadala poměrně optimisticky. Vidíte, že klesající červené svíčky začínají nahrazovat rostoucí zelené svíčky. To je počet vyléčených osob, který byl každý den zaznamenán. A je rovněž pěkně vidět, jak, laicky řečeno, začíná původní červený kopec (1.) nahrazovat zelený kopec, přičemž počet nových případů neustále klesá.

3. Drobná komplikace. Byť nám přelom února a března až do dneška ukazuje, že velká část původních nakažených z Číny se houfně ze své nákazy dostává, začínají nám opět rapidně narůstat červené svíčky, které reprezentují šíření viru po Evropě. K tomuto vývoji se vztahuje jeden logický dotaz - jak bude graf vypadat dále?

Je možné, že pokud se koronavirus výrazně rozšíří i ve Spojených státech, začnou červené svíčky tvořit ještě větší kopec než byl ten čínský. A další klíčovou informací bude, kdy vrcholu dosáhne evropská epidemie. Itálie už za sebou v počtu nakažených nechala Írán a začíná úspěšně dotahovat Jižní Koreu, která má druhý nejvyšší počet nakažených na světě. V top 5 je i Francie a Německo s více než 1000 případy a následuje 6. Španělsko s 944 případy. Můžeme proto předpokládat, že počty nových případů budou v Evropě ještě minimálně 14 dní až měsíc nadále růst.

Foto: AFP

A jak je z čínského příkladu na grafu patrné, následně bude ještě pár týdnů trvat, než v Evropě začne každý den rychle přibývat vyléčených lidí. Koronavirus není žádný extrémně smrtelný virus, který lidi rychle kosí jednoho za druhým. Je to pravý opak, dává si načas, někteří nakažení ani netuší, že jej mají. Proto si i vzhledem k dosavadnímu průběhu myslím, že se v Evropě o koronaviru budeme cca do května/června pravděpodobně bavit jako o aktuální věci (za předpokladu, že aktuální opatření budou efektivní a nevznikne někde další Itálie).

Zároveň nelze očekávat, že i když bude 90 % nakažených Evropanů vyléčených, přestanou některá nařízení ze dne na den najednou platit. Jakmile každá země virus dostanou pod kontrolu, čeká ji druhý náročný úkol - zajistit, že z nějaké jiné země znovu nedorazí a nezačne se opět šířit.

A nezmění na tom nic ani klinické testy vakcín či léků. Proces vývoje a schválení nových léčiv je totiž rovněž zdlouhavá záležitost. Nemluvě o tom, že vakcíny a léky nebudou okamžitě dostupné pro celý svět a přednostně je nepochybně dostane nejstarší část populace, pro kterou je koronavirus nejsmrtelnější.

3) Cestování do zahraničí je problém

Společně s předpokladem, že půjde o dlouhodobý problém, který bude lidstvo provázet po většinu letošního roku, je potřeba mít na vědomí fakt, že letošní letní dovolená u moře by mohla mít maličko odlišný průběh, než na jaký jste každoročně zvyklí. Už nyní je pravděpodobně na místě doporučit vám, že pokud jste plánovali vyrazit na italské pláže, není to úplně nejlepší nápad.

V současné chvíli lze do jisté míry považovat za rizikové jakékoliv cestování po Evropě. Už jen proto, že počty nakažených napříč kontinentem a různými státy nadále rostou a společně s tím každý den roste riziko toho, že bude někde vyhlášena nová karanténa, zavedeny nové kontroly na hranicích nebo se objeví nějaká jiná komplikace, která vám znemožní bezproblémový návrat domů. Zde vás pak navíc čeká 14 dní domácí karantény. Ta je sice zatím povinná pouze pro navrátilce z Itálie, ale může se stát, že vám ji váš zaměstnavatel doporučí (tedy nařídí), ať už se vrátíte odkudkoliv. A pokud se vracíte ze země, kde koronavirus potvrzený je, je karanténa minimálně vhodná.

Nikde není řečeno, že když dnes vyrazíte do Německa, Francie či Španělska a za týden se vrátíte, nakazíte se tam koronavirem. Ale existuje určité riziko, že během té doby počet nakažených v dané zemi raketově vyroste a vás při troše smůly bude čekat karanténa přímo tam (pokud se ukáže, že má koronavirus například někdo z vašeho hotelu), nebo posléze doma. Je potřeba myslet na to, zda si takovou případnou proluku od práce a ostatních povinností aktuálně můžete dovolit a zda vám za danou cestu stojí.

Foto: AFP

To samé se týká velkých kulturních akcí a osobně začínám mít (stále ještě spíš malou) obavu o některé letní festivaly. Tady totiž nejde o to, kolik je kde nakažených, ale o to, že vláda vydá nařízení, zakáže do odvolání všechny akce nad X tisíc zúčastněných a nikoho nebude zajímat, že v publiku by nikdo s koronavirem nebyl. Takže stejně jako zájezdy a letenky jsou aktuálně nejistou koupí i lístky na koncerty, festivaly nebo sportovní akce.

4) Oficiální čísla nakažených nemusí být pravdivá

Problém s tím, kolik lidí doopravdy koronavirus má, se objevil už na úplném začátku v Číně. Zvlášť, když se ukázalo, že země nemá dostatek testů, aby vůbec mohla u všech podezřelých přítomnost COVID-19 ověřit, takže je buď netestuje a oficiálně koronavirus nemají, i když na něj zemřou, nebo naopak za nakažené označí všechny s plicním problémem.

Není tedy rozhodně nemožné, že v Číně bylo ve skutečnosti mnohem víc nakažených i mnohem víc lidí, kteří na koronavirus zemřelo, než jak zní oficiální čísla. Protože pokud čínský doktor, který má zakázáno posílat další žádosti o testy na přítomnost viru kvůli nedostatečným kapacitám, odešle pacienta se symptomy koronaviru domů a takový člověk zemře, oficiálně na koronavirus nezemřel, protože u něj nikdy nebyl prokázán a nenajdete ho tím pádem ani v oficiální statistice.

Podobnou "botu" nyní s největší pravděpodobností udělaly Spojené státy. Tam na to šli ještě razantněji než v Číně, a to s myšlenkou: "Když nebudeme nikoho na koronavirus testovat, nikdo oficiálně koronavirus mít nebude, nemusíme zavádět žádná přísná opatření a všechno bude v pořádku :)". Byť v případě H1N1 i viru Zika Spojené státy dokázaly extrémně rychle vyrobit obrovské množství testů a rozeslat je po celé zemi, nyní se "něco pokazilo". Kdo je původcem tohoto zdržení a zda to má co do činění s tím, že by panika Američanů a propady trhů mohly zamíchat výsledky prezidentských voleb, se asi jen tak nedozvíme.

Každopádně je dost dobře možné, že i když mají Spojené státy aktuálně oficiálně 566 nakažených, ve skutečnosti tam jsou nakažených už řádově tisíce. Jen se o tom neví, protože lidé se symptomy koronaviru nejsou na jeho přítomnost vůbec testováni. Opět si pomůžu obrázkem:

Kde všude byly ve Spojených státech zaznamenány případy nakažení koronavirem? Data z 9. března; zdroj: gisandata

Připadá vám reálné, že je napříč Spojenými státy takto nakažených 566 lidí a nikomu z nich se nepodařilo nakazit někoho dalšího? Jaká je asi statistická šance, že se v tolika různých (i vnitrozemských) státech objeví lidé s koronavirem, ale jinak v celém státě nikdo jiný virus nemá? Při srovnání s vývojem v Evropě je vysoce pravděpodobné, že USA čeká nepříjemné probuzení do reality. Otázkou zůstává, kolik "Itálií" si svým laxním přístupem Američané doposud na svém území vytvořili.

5) Koronavirus má potenciál uvrhnout světovou ekonomiku do další krize

Zatímco z pohledu lidských obětí je už nyní téměř jisté, že se koronavirus ani zdaleka nezařadí mezi nejsmrtelnější epidemie/pandemie, s jakými se lidstvo kdy muselo vypořádat, svět byznysu očekává masivní ztráty. Zčásti si za to svět může sám díky tomu, že si vše nechává vyrábět v Číně. Je to nepochybně krásný a finančně výhodný model. Ovšem jak jsme nyní zjistili, jen do chvíle, kdy Čína své továrny zavře, čímž neochromí jen sama sebe, ale i průmysl všech zemí, které jsou na její výrobě závislé.

Výpadek dodávek potřebného zboží či součástek začínají pociťovat už i české podniky. A byť nás nyní mají uchlácholit titulky, které hlásají, že Čína kvapně výrobu obnovuje a do konce měsíce už zase pojede na plné obrátky, má to jeden háček. Pokud bude koronavirus vesele řádit v Evropě i Spojených státech, nebylo by pro Čínu nejlepší, kdyby do těchto zemí nic nevyvážela, aby se nestalo, že si koronavirus oklikou přes celý svět znovu přiveze domů?

Pro ilustraci si ještě do třetice vypůjčím jeden snímek, tentokrát o stavu světových trhů z dnešního dopoledne, který na Warengu sdílel Štěpán Křeček:

Stav světových trhů 9. března dopoledne; rapidní růst zažívá pouze index strachu VIX, který je nejvýše od roku 2008

Nečeká nás konec světa, konec lidstva ani konec naší civilizace tak, jak ji známe. Čeká nás jen další test naší schopnosti adaptovat se a přizpůsobit se novým podmínkám, byť dočasným. Snad vám s tím informace z tohoto textu dokáží aspoň trochu pomoci a vy sami ani nikdo z vašeho okolí nebude muset žádné vážné problémy spojené s koronavirem řešit.

#aktuality #koronavirus #cina #evropa #italie #ceskarepublika #nemecko #francie #usa #iran #virus #covid19 #nemoc #cestovani #vakcina #lecba #karantena

Hodnocení: +15
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
  • Skvěle ucelené a přehledné informace. Díky za vyčerpávající článek.
    +4
    • 🙏 Je to něco, co mi v aktuální záplavě zpráv chybí a za poslední týden jsem narazil na několik lidí, kteří tyhle informace vůbec netušili, i když je vědět chtěli.
      0
  • Super práce, díky!
    +2
  • Díky za text, máte pravdu, je to prostě a jednoduše zkouška adaptability státních aparátů i jednotlivých občanů. Proto to diktátorská Čína nebo disciplinovaní Korejci dokázali skrz radikální opatření zvládnout, zatímco Italové, kteří mají ze své nátury spíš nohy na stole a mávnou rukou, si to slušně vyžrali a vyžírají a způsobili masivní rozšíření dále do Evropy. Teď je to hlavně o osobní zodpovědnosti, protože jak se ukázalo i u té Číňanky v Německu i jediný člověk může veškerá opatření vlády totálně sabotovat.
    +1
Doporučené příspěvky
7 minut
6 minut
7 minut
6 minut
11 minut
7 minut
6 minut
9 minut
3 minuty
6 minut
5 minut
3 minuty
Doporučené příspěvky
7 minut
6 minut
7 minut
6 minut
11 minut
7 minut
6 minut
9 minut
3 minuty
6 minut
5 minut
3 minuty