Už to bude pár let, kdy jsem naposledy pracoval někde, kde striktně vyžadují „office hours“. Naprosto svobodný denní režim, v jakém jsem fungoval poslední dva roky, má spoustu výhod a stejně tak spoustu velkých záporů. O těch ale budu psát jindy. Dnes se podíváme na jiné téma. Teprve nedávno jsem začal pracovat z domu, svobodný pracovní rozvrh mi zůstal, jenom se najednou musím vypořádat s představou, že moje místo absolutní svobody a pohody, kam se chodím uklidit před světem a kde můžu chodit bez kalhot, je najednou zároveň kanceláří.
Ono se to na první pohled zdá jako absolutní sen. Nikam nemusím chodit, s nikým se nemusím vidět – ale aby byl takový režim udržitelný, je nutné se držet pár základních rad. Jinak se z vás za chvíli stane bledá slunce se stranící postava, která přikrčená vyleze před dům, jen aby od poslíčka se zasyčením převzala pizzu a s úprkem zmizela ve dveřích.
Základní pravidlo – Žádná postel
Já vím, největší lákadlo homeoffice je právě možnost pracovat z postele... zní to jako vrchol blaha. Nejeden úředník byl přistižen se zasněným výrazem a úsměvem na rtech, když si představoval, že teď sedí doma v posteli s notebookem na klíně. Tak zpátky do reality. Pracovat z postele je absolutně nejhorší nápad ze všech.
Postel bychom měli mít vyhrazenou jen ke spaní, případně k líným sobotním dopoledním spojeným se sledováním Netflixu. Lidé, kteří žijí ve sdíleném bytě, a jejich pokoj se sestává v podstatě jen z postele, skříně a pracovního stolu, to určitě znají – přijdu domu z hnusného, mrazivého dne, svléknu se a okamžitě spadnu do postele. Špatně! Kancelář v posteli? Taky špatně.
Místo odpočinku a spánku (případně občasné vášně) s sebou nese onu pozitivní a uklidňující energii – na to nemusíte být zrovna esoterik - takhle to prostě podvědomě vnímá každý z nás. Jakmile si tenhle prostor znesvětíte pracovním stresem, hodinami práce a prokrastinací, pozitivní energie zmizí. Postel ve vás bude vyvolávat smíšené pocity plné blaha, ale i nervozity a neklidu.
Neubližujte si, nepřipravujte se o jediné místo na světě, kde je vám vždy dobře.
S tím jde ruku v ruce – Žádné pyžamo
Tady už začínám znít trochu despoticky, jsem si toho vědom. Jenže všechny ty rady mají ryze praktické opodstatnění.
Chodit doma ve starém vytahaném triku a spodním prádle, nebo možná úplně bez čehokoliv (záleží na preferencích), je svým způsobem osvobozující. Přece nepracujete z domu, abyste se každé ráno navlékali do košile a kožených bot. Do toho vás ani nikdo nenutí. Na druhou stranu, jak jinak chcete svému tělu naznačit, že je čas práce a očekáváte od něj produktivitu? Pravidelnou ranní rutinou, kdy se obléknete a upravíte, stejně jako byste šli do práce, toho docílíte.
Podvědomě se přepnete do pracovního módu a nebudete se myšlenkami vracet zpět do postele (která stojí příhodně hned vedle). Zároveň je to velmi praktická zásada, jelikož nemáte pevnou pracovní dobu a nic vás doma nedrží. Můžete se impulzivně rozhodnout, že je venku hezky a vy chcete jít pracovat na venkovní zahrádku kavárny nebo si musíte něco vyběhnout zařídit – Jelikož jste oblečení a upravení, nic vám v tom nebrání.
Kam byste jezdili?
Asi největší výhodou práce z domu je její příhodnost. Ráno vstanete (jak jsme se dohodli), obléknete se... a jste v práci. Nemusíte se mačkat v metru, nemusíte se stresovat v dopravní zácpě, potit se na kole, utrácet za Uber ani dobíhat tramvaj. Nestrávíte dvě hodiny denně přepravováním se tam a zase zpátky, máte práci rovnou u nosu.
S tím souvisí i určitá zodpovědnost – jakým způsobem s tímto časem naložíte? Mohli byste sice o hodinu déle spát, ale vy chcete být produktivním a lepším člověkem. Ideální příležitost pro hodinovou četbu, ranní jógu, možná máte poblíž domu fitko nebo si rádi chodíte zaběhat. Prostě udělejte něco, čím se nabudíte, prospějete tím vašemu fyzickému i psychickému zdraví a budete mít ze sebe radost.
Rozvrh
Váš Google kalendář by měl vypadat jako úspěšně rozehraný Tetris. Většina z nás má tendenci si do kalendáře/diáře zapisovat jen ty důležité věci, na které nechcete zapomenout, ostatní přece děláte nějak automaticky. To sice dává smysl, jenže bez pevného denního režimu se vám může klidně stát, že si na oběd vzpomenete v šest večer.
Z toho důvodu si do kalendáře zapisujte pauzy na jídlo, plánovaný čas na koníčky nebo sport, klidně i odhadovanou pracovní dobu. Zní to sice nesmyslně - proč bych se měl sám omezovat nějakým harmonogramem - ale věřte mi, mít přehled o svých aktivitách a držet se časového plánu je uklidňující pocit. Můžete vypustit z hlavy myšlenky na to, co, kdy a kde máte vlastně dělat, jestli jste na něco nezapomněli a kdy jste naposledy jedli.
Souvisí s tím i jedna velice dobrá rada, kterou jsem se naučil od své cílevědomější a úspěšnější kamarádky – „To-do list“. Všichni jsme pořád trochu děti, s každou odškrtnutou položkou se dostaví blažený pocit zadostiučinění a váš den bude daleko více produktivní.
Budíček
Ano, budete na sebe přísní a budete brzo ráno vstávat, protože jinak... Moje předchozí práce nezahrnovala žádné deadliny ani seznamy úkolů – mohl jsem vstát, kdy jsem chtěl a jít spát, kdy jsem chtěl. Zhruba půl roku jsem vůbec nepoužíval budík. Prostě jsem šel spát a přirozeně jsem se vzbudil po nějakých osmi hodinách spánku, občas taky po 10 hodinách. No a někdy jsem šel spát v 5 ráno, ale moje tělo se v 9 rozhodlo, že už bylo spánku dost a spát se mi nechce.
Lidský biorytmus není žádná legrace, jakmile si jednou rozhodíte časový režim, rozhodíte si tím stravovací návyky, následně si rozhodíte emoční stabilitu – psychickou pohodu – zdravotní stav – produktivitu – finanční zajištění – vztahy s lidmi – partnerský vztah. A voila, právě jste se dopracovali k neuróze.
Takže mi věřte, když vám říkám, že je dobré vstávat pravidelně ve stejný čas. Čím dřív, tím lépe, ale pokud nejste zrovna ranní ptáče a mnohem lépe se vám pracuje v noci, tak si rozplánujte den jinak. Hlavní je, abyste měli nějaký denní režim. Bez něho totiž ztratíte během pár týdnů exponenciální řadou většinu svých zdravých návyků i psychické stability.
Nabízí se otázka, jestli není lepší pracovat tam, kde můžete nenávidět a proklínat svého šéfa, protože doma budete tímto svým šéfem vy sami a budete se za to nenávidět a proklínat úplně stejně. Ve vaší hlavě potom vznikají zvláštní rozdvojené hovory.
Jedna vaše část – zaměstnanec – cítí, že je nemocný. Mezitím vaše druhá část osobnosti – šéf – tomu absolutně nevěří a cítí výmluvy a snahu se vymluvit z práce.
Ale opak je pravdou, práce z domu je skvělá, jen na sebe musíte být trochu přísní a musíte si umět nastavit jasná pravidla, tak je to ale se vším.
Až si příště pustíte váš oblíbený playlist, uvaříte si kafe, dáte nohy na stůl a zadíváte se přes monitor z okna, kde právě hustě prší a vítr ohýbá větve stromu k zemi, budete sakra rádi, že jste si vlastním šéfem.
A jaké jsou vaše zkušenosti s prací z domova? Máte nějaké vlastní osvědčené tipy, kterými byste můj seznam mohli rozšířit?
#homeoffice #navody #tipy #produktivita #zamestnani #podnikani #kancelar #office #pracezdomu #samsobesefem #zodpovednost #rezim #biorytmus #spanek
