Nápad na tento článek jsem dostala při sledování rozhovoru DVTV s devatenáctiletým studentem Davidem Stančíkem. Vyhrál soutěž středoškoláků o nejlepší podnikatelský nápad s aplikací, která má využívat gamifikaci, aby zatraktivnila darování krve.
Gamifikace je skvěle využitelná nejen pro konání dobra. Že se dá použít i pro propagování kapitalistických podniků parádně ilustruje například Nike a jeho fitness aplikace. Během posledních pár let se gamifikace dostala do slovníku téměř všech marketérů a podnikatelů. Od roku 2011 její vyhledávanost na Googlu prudce stoupá.
Ale není to jen buzzword. Jde o fungující marketingový nástroj. Zejména protože dokáže útočit na něco, co je pro reklamu téměř nejpodstatnější: Lidské emoce. Pokud se využije moudře, vytvoří pozitivní uživatelskou zkušenost. A ta vede k zákaznické věrnosti, zapojení komunity a zprostředkovaně i k vyšším příjmům.
Co je gamifikace a kdo ji používá
Gamifikace je používání principu nebo elementů hry v byznysových a marketingových strategiích.
Například sbírání razítek nebo bodů za každou návštěvu určitého podniku je gamifikací v její základní podobě. V online prostředí jde například o věrnostní body, upgradování do různých „úrovní zákazníka“ nebo veřejně dostupné žebříčky úspěchu.
Gamigikaci používají téměř všichni. Podle statistik jde o zhruba 50 % všech start-upů. Výborně si vede již zmíněný Nike, který vyvolává v uživatelích své aplikace soutěživého ducha a nechává je, ať se se svými sportovními úspěchy chlubí na sociálních sítích.
Pokud jste se někdy snažili naučit cizí jazyk prostřednictvím Duolingo, víte, že i tato aplikace vás motivuje skrze různé cíle a odměny. Věrnostní systém zase používá všeobecně známý Booking, který je ovšem zároveň proslulý i dalšími psychologickými triky, kterými přesvědčuje zákazníky ke koupi.
Proč gamifikace funguje? Útočí na city
Jak vidíte, gamifikací jste doslova obklopeni. Ale proč ji rázem začali všichni používat? Protože v nás vyvolává emoce spojené s pozitivní uživatelskou zkušeností. Radost, štěstí, soutěživost, pocit úspěchu, uspokojení z dosažení cílů. Pokud už se v byznysu nějaký ten čas pohybujete, moc dobře víte, že tyto emoce prodávají.
1. Dává uživateli kontrolu
Vést potenciálního zákazníka k vámi stanovenému cíli (nákup) je součást procesu uživatelské zkušenosti. Každopádně psychologie i prostý selský rozum vám radí, že na něj nemáte tlačit nebo ho k něčemu nutit. Díky gamifikaci jsou uživatelé v čele a mohou rozhodovat. Pokaždé, když kliknete na „další level“, si dobrovolně vybíráte, že máte o produkt zájem.
2. Odměňuje za žádoucí chování
Dobře, to možná zní trochu moc přímě, ale je to tak. Když zákazník dostane odměnu za nákup, je pravděpodobnější, že u vás nakoupí znovu. Prostá psychologie.
Smutnou pravdou je, že uvnitř jsme všichni jen Pavlovovi psi. Ačkoliv se tomu snažíme vyhnout. Úplně stejně to funguje například na Facebooku. Sdílíte obrázek, dostanete lajky. Lajky jsou psychologickou odměnou, kterou nás Facebook motivuje k tomu, abychom na síti byli aktivní.
3. Dobrý pocit z dosažení cíle
Dosahování cílů je jedním z hlavních hnacích motorů lidstva. Vše, co děláme, děláme proto, abychom dosáhli nějakých cílů. Pokud někdo používá vaši aplikaci, dělá to proto, aby něčeho dosáhl. Chce se naučit anglicky, spravovat své peníze, zhubnout...
Pokud mu dokážete stanovit mety, kterých postupně bude dosahovat nebo ho odměníte třeba jen tím, že mu dáte virtuální odznáček, udržíte si ho. Například Duolingo vám ukazuje plynulost vašich jazykových schopností v procentech. Po první lekci se vám ukáže něco jako „Už umíte plynule anglicky na 5 %!“ A to je slušná motivace k tomu, abyste ve studiu pokračovali, ne?
4. Aspekt soutěživosti
Rádi soutěžíme. S ostatními i sami se sebou. Když ukážete lidem statistiky jejich osobních rekordů a rekordů ostatních, budou se vracet znovu a znovu, aby je překonali.
Kdo toho naplno využívá? Facebook, Twitter, Pinterest, donedávna i Instagram, který se ovšem rozhodl od lajků ustoupit. Pokud vás tato problematika zajímá, mrkněte také na článek: Půjde se na Instagramu uživit bez lajků? A co reklama? Experti mají jasno.
5. Objevování a unikání do virtuálních světů
Proč milujeme videohry? Protože nám dovolují uniknout všedním starostem a strastem. Můžeme se stát někým jiným a objevovat něco, co bychom ve skutečném světě nemohli.
Nechte uživatele, ať postupně objevují nové možnosti a zákoutí ve vaší aplikaci. Ať odemykají další funkce a levely. To je něco, co je dokonale zaujme.
6. Odměny
Odměny snad ani nemusím rozvádět. Když dostanete virtuální odměnu, je to super. Ale ještě lépe fungují odměny skutečné. Například takový Starbucks vám za určitý počet věrnostních bodů dá šálek kávy zdarma. Majitel Starbucks Howard Schultz věděl už dávno, že gamifikace funguje. Věrnost je jedním z hlavních cílů většiny společností.
7. Dopamin a touha vracet se
Dopamin není hormonem potěšení, ale hormonem, který vám poskytuje potěšení z touhy, jak jsem nedávno psala v článku Špatné zprávy: Váš mozek je naprogramovaný tak, abyste nedosáhli svých největších snů.
Gamifikace spouští příval dopaminu. A dopamin je něco, bez čehož bychom my, lidské bytosti, byly ztracené. Pokaždé, když dosáhnete nového levelu, obdržíte odměnu, pozitivní feedback nebo něčeho dosáhnete, to polechtá vaše dopaminové receptory. A váš mozek vám to přetlumočí jako „to se mi líbí, udělej to znovu!“ Je to prostá rovnice.
Proto si firmy, které používají gamifikaci, lépe udrží stálé zákazníky. Pro dávku dopaminu se zkrátka jsme ochotni vracet. A brzy se na gamifikaci můžete těšit i tady u nás na Warengo. Nejvyšší čas založit si účet.
Je pro vás těchto sedm důvodů dostatečně zajímavých proto, abyste se o gamifikaci také pokusili? Nebo už ji dávno využíváte? Podělte se o své myšlenky v komentářích!
#gamifikace #marketing #reklama #trendy #byznys #podnikani #technologie
