Mnoho lidí v práci zažívá následující. Hromada úkolů, samé kontroly, porady a schůze, těsné termíny, nepříjemné papírování, otravné telefonáty nebo protivný šéf. Práce v takových podmínkách je velmi stresující, což ke spokojenosti nebo vysoké produktivitě rozhodně nepovede.
Pomůže zvýšení platu, více dovolené nebo vyšší hodnota stravenek? Sice to může zajistit větší spokojenost zaměstnanců, ale ne duševní pohodu, na tu zmíněné věci vliv nemají. Ovlivnit ji ale dokážou na první pohled prosté maličkosti. Například tzv. zelené kanceláře.
Kdo za tím stojí?
Světová rada pro šetrné budovy (WGBC) vyzývá firmy, aby posoudily klíčové faktory týkající se životního prostředí, které mají vliv na oblasti, jako je zdraví, produktivita, pohoda, ale i absence v práci. Vytvořila jednoduchý návod, který by měl pomoci, aby společnosti mohly lépe splňovat optimální pracovní podmínky. Jeho závěrem je stanovení několika hlavních faktorů, mezi které patří následující body.
1) Vzduch
Vzduch je základ, bez něj nemůžeme žít. A pracovat v prostředí, kde není dobrý vzduch, je za trest. Ještě než budu pokračovat, zkuste odhadnout, co může více snížit výkonnost. Teplo, nebo zima? Podle výzkumu může klesnout produktivita až o 6 % v prostředí, kde je příliš velké teplo. Když by naopak byla příliš velká zima, je to o 4 %.
Správná teplota v místnosti a pravidelný přísun čerstvého vzduchu zajistí správné kognitivní funkce. V porovnání s podmínkami, které nesplňují doporučení WGBC, je rozdíl až dvojnásobný, takže se tomu rozhodně vyplatí věnovat pozornost.
2) Světlo
Studie, které odhalují, že lidé pracující v optimálních světelných podmínkách pracují mnohem lépe a rychleji, nás už dnes nepřekvapují. Zajímavé ale je, že výhody z optimálně osvětleného pracoviště plynou i pro samotné pracovníky, ne jen pro jejich nadřízené (lepší výkon). V čem? Lépe usínají a spí.
Zmínil jsem tady optimální světelné podmínky, ale možná není úplně jasné, jak takové podmínky vypadají. Je to maximální využití denního světla a dostatečně osvětlené prostory. Určitě nestačí jedno světlo na stropě. A zvláště v zimních měsících, kdy je denního světla málo, je opravdu prospěšné využívat ho na maximum a jeho absenci suplovat důkladným osvětlením. Denní světlo je prospěšné nejen pro vaši produktivitu a spánek, ale i pro dobré zdraví.
3) Hluk
Z pohledu šéfa je možná fajn, když to v kanceláři hučí jako v úlu, protože to znamená, že se něco děje. A pokud se dějí správné věci, znamená to profit. Zkuste ale v takovém prostředí být delší dobu. Rozptylujících hlučných vlivů může být více. Stačí hluk z ulice, když je otevřené okno. Nebo upovídaní kolegové či hlučná klimatizace.
Takové rozptylování dokáže snížit koncentraci a výkon až o 66 %. Každá firma by se tak určitě měla snažit zajistit vhodné pracovní prostředí i z pohledu akustiky. Především by mělo jít o snahu eliminovat hluk, ať už je jeho zdroj jakýkoli.
4) Vzhled
Předchozí faktory pochopitelně udělají v produktivitě největší rozdíl, ale vzhled a design kanceláře dokáže dodat pocit spokojenosti na pracovišti. Efektivitu vizuální přitažlivost nezajistí, ale cítit se u pracovního stolu dobře, je pocit k nezaplacení.
Oblíbeným způsobem, jak navodit uvolněné a co nejméně stresující pracoviště, je otevřený, vzdušný prostor doplněný příjemnými barvami. Zvlášť uklidňujícím dojmem působí zelená barva, takže můžete použít široké spektrum různých zelených ozdob, anebo rovnou doplňte kancelář květinami, které také zajistí lepší pocit a spokojenost.
S květinami do boje proti nemocem
U květin a zelených dekorací ještě chvíli zůstaneme, protože využijeme průzkum, který probíhal na Wageningen University a ze kterého plynou zajímavé výsledky. Pro mnoho lidí jsou květiny na pracovišti nutnou zátěží a žroutem času a energie. Ve skutečnosti je jejich reálný dopad na pracovní prostředí, resp. na psychiku člověka větší, než si mnoho lidí myslí.
Průzkum, který probíhal na Wageningen University, trval 9 měsíců a zapojeno do něj bylo 75 zaměstnanců 3 různých firem. Ti byli po celou dobu experimentu rozděleni do dvou skupin. První skupina pracovala v přítomnosti vzrostlé vegetace, druhá bez ní. Po devíti měsících sledování byly výsledky fascinující. Rozdíl mezi skupinami byl 20 % v nemocnosti, 12 % v hladině stresu a 10 % v efektivitě a rychlosti práce. Která ze skupin je ta, jež na tom byla lépe, asi není nutné vyzdvihovat.
Čím to, že přítomnost květin dokázala zajistit takový rozdíl? Nizozemští vědci si myslí, že za rozdílem stojí schopnost rostlin ovlivnit vnitřní mikroklima. Výše jsem zmiňoval, že pro optimální pracovní nasazení je potřeba ideální teplota a tu rostliny umějí do určité míry stabilizovat. Příjemným bonusem navíc je uklidňující efekt zelené barvy.
Kolik je málo a kolik dost?
Správný počet květináčů je potřeba určit vzhledem k velikosti prostoru, ve kterém pracujete. Jay Naar se specializuje na designování pracovních kanceláří a jako minimum ve své knize Design for a Livable Planet udává 2 vzrostlé květiny (výška 25 centimetrů a více) na 30 čtverečních metrů. Jedině v takovém množství se jejich efekt bude moci projevit naplno.
I když se váš šéf nebo vaši kolegové nemají k osazování stolů a skříní zelení, můžete si alespoň přinést svůj květináč z domova. Nejlepší je volit takové rostliny, které nevyžadují přílišnou péči a zároveň jsou dostatečně odolné, aby vám je bezohledné větrání kolegů nebo klimatizace či nešetrná uklízečka nezmrzačili.
#podnikani #office #kancelar #zelena #kvetiny #vzduch #svetlo #design #produktivita #efektivita #spanek
