Nepříjemnosti loňského i letošního roku vládu donutily, aby standardní termín pro podání daňového přiznání posunula až do 3. května. A elektronickou verzi přiznání můžete podávat až do 1. června. Jako vždy ale platí, že není dobré nechávat tuto nutnou byrokracii až na poslední chvíli, a tak byste si už nyní měli dávat dohromady své loňské příjmy a spočítat si, zda vůbec daňové přiznání musíte podávat, případně co vše do něj musíte zahrnout.
Pojďme si projít nejčastější typy aktiv, které dnes čeští investoři ve svých portfoliích drží a zjistit, jak je to u nich s přiznáním příjmů a daněmi:
Stavební a penzijní spoření
Příjmy ze "stavebka" a "penzijka" se daní rozdílně podle toho, od koho pocházejí příspěvky, na jejichž základě vznikly. Veškeré státní příspěvky žádné dani nepodléhají. A pokud vám na penzijní spoření přispívá zaměstnavatel, nemusíte nic danit až do výše jeho příspěvku 50 000 Kč za rok. Co však v případě penzijního spoření dani podléhá, jsou výnosy ze všech těchto příspěvků (vašich, vašeho zaměstnavatel i státu). Tato daň však v přiznání být uvedena NEMUSÍ, je placena průběžně formou srážkové daně.
Spořící účty a termínované vklady
Dalšími velmi oblíbenými finančními produkty, které zhodnocují vložené prostředky, jsou spořící účty, případně termínované vklady bankovních společností. V obou případech (plus sem pro informaci spadají i běžné účty) podléhá 15% daní pouze úrok vykázaný konkrétním účtem. ALE tyto příjmy opět do daňového přiznání NEMUSÍTE, protože vám příslušnou daň z účtu automaticky stáhne vždy samotná banka.
Zhodnocení plynoucí z podílových fondů
Když investujete do nějakého podílového fondu, technicky nevlastníte veškerá různá aktiva, do nichž tento fond investuje. Za svůj kapitál obdržíte pouze podílový list. Pokud tedy fond inkasuje ze svých cenných papírů např. úroky či dividendy, anebo když své investice se ziskem prodá, žádné danění těchto konkrétních příjmů se vás netýká, protože jste žádný konkrétní příjem z kapitálového majetku nerealizovali. Nanejvýš jste zaznamenali růst hodnoty svých držených podílových listů.
Daně se vás začnou týkat až ve chvíli, kdy se rozhodnete své podílové listy se ziskem prodat, přičemž jste je nedrželi déle než 3 roky a váš celoroční příjem z prodeje přesáhnul částku 100 000 Kč (pozor, sčítá se i s příjmy z akcií a dluhopisů - pokud tedy příjem z podílových listů bude jen 20 000 Kč, ale příjem z akcií/dluhopisů 200 000 Kč, musíte přiznat vše). Tento typ příjmu totiž dle zákona o daních z příjmů spadá pod §10, jež řeší tzv. Ostatní příjmy. Zároveň si ale v takovém případě můžete náklady na nákup a prodej + kupní cenu přidat na stranu nákladů. Jen pokud se vejdete do množstevního limitu 100 000 Kč, anebo splníte-li časové osvobození ve výši 3 let, jsou příjmy od daně osvobozeny.
Akcie / dluhopisy + příjmy z nich
Při držení sestaveného a nakoupeného portfolia akcií či dluhopisů se můžete stát "obětí" dvou různých typů příjmů. Tím prvním jsou příjmy za to, že daný cenný papír držíte - dividendy či úroky. Na tyto příjmy se vztahuje 15% daň, kterou vám strhává subjekt, jež daný příjem vyplácí. POZOR: Toto platí pouze v případě, že vám dividendy/úroky vyplácí subjekt (firma), která je daňovým rezidentem České republiky. Pokud se tedy bavíme např. o dividendách z amerických akcií, je problematika trochu komplikovanější, neboť hrozí, že vám taková dividenda bude zdaněna jak v USA, tak v ČR (používá se termín "dvojí zdanění"), čímž přijdete o výraznou část tohoto příjmu. Chcete-li se o této problematice dozvědět více, odkázal bych vás na to, abyste se blíže seznámili s tím, co je to formulář W-8BEN, případně s tím, jaké možnosti investorům nabízejí někteří brokeři fungující na našem trhu.
Druhou samostatnou problematikou je příjem, který inkasujete z prodeje držených akcií a dluhopisů. Zde se dostáváme z pohledu zákona opět do §10 a Ostatních příjmů. To znamená - pokud váš příjem (NE ZISK!) z prodeje těchto cenných papírů přesáhne 100 000 Kč, jste povinni je přiznat a zdanit. To samé, jestliže jste od chvíle nákupu nedrželi danou akcii/dluhopis déle než 3 roky.
Pronájem vlastněných nemovitostí
Příjem plynoucí z pronajímání nemovitostí, které vlastníte, se daní dle §9 a nabízí několik možných úlev. Jednak na tyto příjmy můžete použít paušální výdaje ve výši 30 % celkového příjmu, anebo zvolit skutečné výdaje, díky nimž je teoreticky možné snížit daň z pronájmu třeba až na úplnou nulu.
Prodej vlastněných nemovitostí
Při prodeji vlastněné nemovitosti rovněž existuje něco ve stylu časového osvobození podobně jako u akcií. Jen s tím, rozdílem, že abyste z takového prodeje nemuseli platit daň z příjmu, musíte nemovitost vlastnit minimálně 5 let, nebo v ní mít minimálně 2 roky přihlášené trvalé bydliště, anebo být schopen/schopna prokázat, že jste příjem z prodeje v plné výši použili pro potřeby vlastního bydlení. Stejné podmínky mimochodem platí i na nemovitosti, jež například zdědíte či dostanete darem od příbuzného - tady je při případném prodeji klíčové, zda některou z výše popsaných podmínek splnil on. Pokud není aspoň jedna z možností splněna, je nutné tento příjem uvést a podléhá dani. Na druhou stranu však opět lze uvést náklady, za které jste danou nemovitost pořídili.
A co kryptoměny?
Tomuto tématu jsem se podrobněji věnoval ZDE a ZDE. V prvním případě jde o všeobecný článek, v druhém jsem tak trochu navázal rozhovorem s expertkou na danění kryptoměn, kde jsem se pokusil některé věci z prvního článku vyjasnit.
#investovani #dane #aktiva #danovepriznani #danzprijmu #legislativa #zakon #prijmy #portfolio #stavebnisporeni #penzijnisporeni #sporiciucet #terminovanyvklad #podilovefondy #akcie #dluhopisy #dividendy #uroky #dvojizdaneni #w8ben #nemovitosti #pronajem #prodej