Čtvrtý krok strategie úspěšného investora: Navržení alokace aktiv

V tuto chvíli snad už máte představu o tom, které třídy aktiv chcete zahrnout do svého portfolia, jak velké podíly by však měli jednotlivé třídy aktiv ve vašem portfoliu mít?

Neexistuje žádná správná univerzální odpověď. Navíc je pravděpodobné, že bude správných odpovědí na tuto otázku více. Existují doslova stovky rozumných alokací aktiv, které vám v kombinaci s přiměřenou mírou odkládání stranou umožní dosáhnout vašich finančních cílů. Takže se nemusíte příliš obávat, že byste museli navrhovat alokaci svých aktiv perfektně. Kromě toho platí, že mírně odlišná portfolia budou pouze mírně odlišně performovat. Perfekcionismus může být tak v tomto případě dokonce na překážku. Pojďme se podívat, co byste měli zvažovat při navrhování alokace aktiv?

1. Základ – poměr akcií a dluhopisů

I kdybyste se na všechno ostatní vykašlali, alespoň si stanovte vhodný poměr akcií a dluhopisů ve vašem portfoliu. Jedná se o nejdůležitější faktor určující rizikovost i návratnost vašich investic. Poměr akcií a dluhopisů v portfoliu nakonec rozhoduje o vašem úspěchu, nebo zklamání.

Pravidlo, které z popularizoval John Bogle, hovoří o tom, že by se vaše procentuální zastoupení akcií v portfoliu mělo rovnat 100 – váš věk. Pokud vám je tedy 25, měly by vaše portfolio ze tří čtvrtin tvořit akcie. Ačkoliv není toto pravidlo nikde vytesané do kamene, existuje spousta dobrých důvodů, proč se tímto pravidlem řídit. Pokud si nejste jistí, kde začít, jedná se o skvělou ideu.

Někteří investoři prosazují pravidlo 120 – váš věk. Nejčastěji se tato myšlenka objevuje především v průběhu dlouhých býčích runů těsně před nástupem medvědího trendu. Upravené pravidlo by určovalo padesátníkovi, aby držel 70 % svého portfolia v akciích, což se zdá jako poměrně agresivní strategie. Při rozhodování o tomto klíčovém poměru se můžete řídit ještě dalšími dvěma radami.

Za prvé, Benjamin Graham navrhoval, abyste za každé tržní situace udržovali poměr akcií mezi 25 a 75 %. Warren Buffett pak říká, že vše, co ví o investování se dozvěděl od Benjamina Grahama. Navrhuji, abyste tyto dva investory poslouchali. Vaše portfolio není místem, které si vyžaduje extrémistický přístup.

Procentuální zastoupení akcií v portfoliu by se mělo rovnat 100 – váš věk.

2. Jak jste na tom s tolerancí rizika?

Když poprvé budujete své portfolio, buďte o něco více konzervativnější, než si myslíte, že byste měli být, dokud poprvé neprojdete křtem ohně v podobě medvědího trhu. Teprve potom zjistíte, jak budete za vyhrocené situace skutečně reagovat.

Nejhorší možný scénář nastává, když začnete prodávat své investice nízko během medvědího trhu těsně před odchodem do důchodu.

V roce 2008-2009 klesl americký akciový trh o více než 56 %. Další třídy aktiv, jako jsou akcie rozvíjejících se trhů a REIT fondy ztratily ještě více. Americký akciový trh během Velké hospodářské krize v 30. letech minulého století klesl dokonce o 90 %. Během své investiční kariéry byste se tak měli připravit na to, že budete čelit okamžiku, kdy vaše akciové portfolio ztratí na hodnotě i třeba 50 %.

Buďte o něco více konzervativnější, než si myslíte, že byste měli být

3. Jaké akciové trhy vybrat?

Co si budeme povídat, český akciový trh je na tom bídně. Další obtížnou otázkou je, jak velkou část portfolia budete vystavovat kurzovému riziku, se kterým je spojené investování do mezinárodních akcií.

Bez investování na zahraničních trzích nedosáhnete požadované diverzifikace, a navíc přijdete o možnost získat vynikající výnosy pocházející z mnoha zahraničních trhů. České akcie byste tedy opomenout neměli, při lokální nabídce se však těžko dostanete na vyšší než pětinový podíl domácích investic. Za zmínku pak stojí, že stejně jako tržní výkyvy i změny v měnových kurzech do značné míry vyrovnává strategie pravidelného investování.

Při investování na zahraničních trzích se vystavujete dodatečnému kurzovému riziku.

4. Vyváženost vašeho portfolia

Jedním z velmi rozumných přístupů, jak investovat, je prostá koupě celého akciového a dluhopisového trhu prostřednictvím ETF fondů. Dosáhnete tak řady výhod. Vyšších výnosů než průměrný investor, který se snaží vybírat jednotlivé akcie, dospějete tak k dostatečné diverzifikaci při zachování velmi nízkých nákladů s využitím poměrně jednoduché investiční strategie.

Existují však také dobré argumenty pro větší „naklonění“ vašeho portfolia ve prospěch rizikovějších aktiv. Můžete tak například vyčlenit část svých investičních prostředků na akcie rozvíjejících se trhů a smallcaps, ve snaze dosáhnout vyššího dlouhodobého výnosu, což bude vaše odměna za podstoupení vyššího rizika.

Příkladem takového nevyváženého portfolia může být následující alokace: 25 % americký akciový trh, 10 % smallcaps, 25 % celosvětové akcie, 25 % celosvětový dluhopisový trh a 5 % rizikovější dluhopisy.

Rozumným investičním přístupem je prostá koupě celého akciového a dluhopisového trhu prostřednictvím ETF fondů.

5. Nezapomínejte i na další třídy aktiv

Část svých investičních prostředků byste měli investovat také do drahých kovů (ideálně zlata), jako pojistku proti neočekávaným událostem. Určitě se také vyplatí neopomenout protiinflační státní dluhopisy a část prostředků můžete nechávat v hotovosti či jiných ekvivalentech a vyčkávat na skutečně výhodnou investiční příležitost.

Nezapomínejte však, že ani diverzifikace by nemělo být přespříliš, postačí tak, pokud se budete pohybovat mezi 3 až 9 třídami aktiv.

Část svých investičních prostředků byste měli investovat také do drahých kovů, jako pojistku proti neočekávaným událostem.

Vhodná alokace za vás všechno nevyřeší

Jak jsem zmiňoval výše, existují desítky možná stovky variant rozumných alokací aktiv. Už jsem vám nastínil i oblíbené postupy.

Nejdůležitější věcí ve skutečnosti však není konkrétní složení vašeho portfolia. Mnohem důležitější je, jak se budete této alokace dlouhodobě držet. Upravovat byste ji měli jenom zřídka a pouze z dobrých důvodů po hloubavém přemýšlení. Investiční zisky nepocházejí ze zkratkovitého jednání, ale konzistence a dlouhodobého investičního přístupu.

---