Vzhledem k tomu, že mnoho lidí stále vůbec neví, co to ten "kurzarbeit" je, začneme trochu obšírněji. Abych vás ale nenudil historií, tak jen dvě, respektive tři krátké informace. Poprvé byla dohoda "kurzarbeit" zavedena v roce 1910 a měla za cíl udržet pracovní místa a kvalifikované dělníky při omezené těžbě a zpracování draselných solí v Německu. Samotné slovo "kurzarbeit" tedy pochází z němčiny a ani v Česku se obvykle nepřekládá, ale významově znamená něco jako "zkrácená pracovní doba".
Zbývá už jen třetí informace a tou už je novodobá historie. Na Kurzarbeit totiž může mnoho lidí vzpomenout. Během ekonomické krize v roce 2009 totiž fungoval v některých evropských zemích.
Co to je Kurzarbeit?
Důvtipný čtenář si jistě už domyslel, co to vlastně je. Zjednodušeně řečeno jde o dohodu mezi státem, zaměstnavatelem a zaměstnanci. Posledním jmenovaným se zkrátí pracovní doba a ušlý příjem doplatí stát. Na oplátku se ale zaměstnavatel zaváže, že nikoho nepropustí. Opatření je obvykle přechodné, časově omezené a aplikuje se sektorově, aby nedošlo ke zvýhodnění nepostižených firem nebo nebyla narušena konkurenční rovnováha trhu. Hlavní výhodou je, že nedojde ke zrušení pracovních míst.
Kurzarbeit v době koronaviru
Program Antivirus, který vláda schválila, má chránit zaměstnanost. Je možné žádat o částečnou nebo plnou náhradu mezd pro zaměstnance. Tu bude poskytovat úřad práce ČR. Náhrada bude poskytnuta z důvodu překážky ve vykonávání práce na straně zaměstnance - v případě nařízené karantény nebo na straně zaměstnavatele. Aby mohl zaměstnavatel příspěvek čerpat, musí prokázat, že překážka v práci vznikla v důsledku koronaviru.
Kdy žádat?
Proplacení mzdy ze strany státu bude probíhat zpětně po skončení daného období. V praxi to znamená, že za měsíc březen by měla být žádost podána na začátku dubna a za duben na začátku května.
Kdo může žádat?
Jak už vyplývá z informací uvedených výše, žádat může zaměstnavatel, jehož podnikání je vlivem koronaviru omezeno.
Od kdy lze žádat?
Program byl spuštěn v pondělí 6. dubna, ale jak už je zvykem, provázela ho řada komplikací. Během prvních dvou dnů dostaly úřady přes 9 tisíc žádostí, ale 70 procent jich bylo zamítnuto. Podle mluvčí ministerstva práce za to z velké části mohly neúplné žádosti.
Pozor na časté chyby
Ne vždy byla ale vina na straně podnikatelů. Například bod „odhadovaná výše příspěvku“ byl na webu i v instruktážním videu označen jako nepovinný. Kdo ho ale nevyplnil, brzy se dočkal telefonátu, ve kterém mu bylo sděleno, že jeho žádost není kompletní. V současné době je již i tato kolonka povinná.
Nelze ale svalovat vinu jen na špatně připravený formulář. Ten je naopak uživatelsky přívětivý a zasloužil si mnoho chvály. K mnoha dalším chybám došlo nepozorností žadatelů. Často tak chybělo identifikační číslo nebo číslo bankovního účtu. Na nejčastější chyby při vyplňování formuláře upozorňuje dokument, který ministerstvo práce vydalo.
- Pokud jste OSVČ a koronavirus se vás dotkl, můžete žádat o Pětadvacítku.
Čtěte také: Máte už svou pětadvacítku? Peníze může dostat prakticky každý OSVČ (pokud projde nesmyslným vyplněním žádosti) - Jestliže jste zaměstnavatel a koronavirus se vás dotkl, máte možnost využít výše popsaný program Antivirus.
Čtěte také: Náhrady mezd v období COVID-19- KURZARBEIT - Pokud se vás koronavirus nedotkl a budete tedy náhrady čerpat neprávem, mohou vás postihnout tvrdé sankce.
Čtěte také: Popotahování kvůli Pětadvacítce? Právnička radí, kdo může být v klidu a koho naopak kontroloři možná navštíví
Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!
#podnikani #Antivirus #Kurzarbeit #podpora #vlada #penize #firma #spolecnost #vyplaty #mzdy #prispevek