5 minut čtení

Bez téhle schopnosti, na niž před lety upozornil i Bill Gates, lídři v období pandemie nemají šanci přežít

Řízení lidí v krizovém managementu může být výzvou. Ještě větší výzvou je řízení nekompetentních zaměstnanců. Cílem každého lídra by měl být rovnocenný a kompetentní tým schopných spolupracovníků, jenže jak toho dosáhnout?

Bill Gates je bezpochyby jedním z nejvlivnějších filantropů všech dob. Poslední týdny se světová média plní zprávami o tom, jakým způsobem Bill využívá svých prostředků a moci v boji proti celosvětové pandemické krizi.

Jak všichni dobře víme, nadace Billa a Melindy Gates stojí za řadou důležitých a zásadních projektů a charitativních programů. Nesmíme ale zapomínat na to, že Bill je i jedním z nejschopnějších lídrů a manažerů všech dob. 

Přes 25 let byl generálním ředitelem vlastnoručně založené a vydřené gigantické společnosti, která stála u zrodu výpočetní technologie a samotné digitální revoluce. A až do letošního roku zůstával důležitým členem jejího představenstva. 

Myslím, že můžu bez přehánění říci, že Bill je vizionář: Stejně jako když před deseti lety předpověděl smrtící pandemii, která ohrozí celý svět, díky svým mnohaletým manažerským zkušenostem již před lety prohlásil něco, co rovněž silně rezonuje se současnou situací:

„V následujícím století budou lídry ti, kteří dokáží pozvednout a zmocnit ostatní.“

Až tváří v tvář pandemii dokážeme plně ocenit hloubku těchto slov. S globální izolací, karanténou a nuceným home office mnoho firem a společností naráží na zásadní problém. Nesamostatní a nedostatečně kompetentní zaměstnanci nedokáží efektivně pracovat v izolaci. 

Skutečný lídr totiž není ten, kdo skrze absolutní moc vede svou firmu k profitu, ale ten, kdo k sobě hledá rovnocenné partnery a je schopný delegovat funkce a pravomoci do dalších úrovní. Firmy se strukturální hierarchií jsou sociální izolací ovlivněny nejsilněji.

 

Krizové zplnomocnění

Pokud někdo očekává, že jeho zaměstnanci okamžitě přijmou kompetenci a zodpovědnost, na jakou dříve nebyli zvyklí, jen proto, že si to krizová situace žádá, pak bude asi nepříjemně překvapen.

Budování rovnocenného pracovního prostředí je běh na dlouhou trať a jak se ukazuje, svět jej možná potřebuje víc, než bychom si mohli myslet. Zajištění funkčního pracovního týmu a kvalitně odvedené práce vyžaduje kompetentní a schopné zaměstnance. 

1. Empatie a naslouchání

Být manažerem v těchto dnech není záviděníhodná situace, schopný lídr se musí denně zodpovídat investorům, nadřízeným a zároveň čelit problémům svých zaměstnanců. Jedno je jisté, pokud chce ze situace těžit a zajistit plynulý chod firmy, musí lidi nejen řídit, ale zároveň jim porozumět. 

Teď je více než kdy jindy důležité se zaměřit na emoční inteligenci, empatii a chápání potřeb svých zaměstnanců, dobrý manažer si uvědomuje stres, kterému jeho tým čelí, následky sociální izolace a strach o vlastní rodinu a její finanční zajištění.

Tato schopnost je důležitá v každodenním pracovním prostředí, ale v době krize je stěžejní, profesionalita a efektivnost jde ruku v ruce s lidstvím a ohleduplností vůči lidem kolem nás. 

2. Zábava a flexibilita

Jedním z důležitých bodů pracovního života je i kolektiv, občasná neformální atmosféra, týmové obědy – To je něco, co skrze virtuální prostředí zajistíte jen stěží. Právě proto, by se vaše komunikace neměla omezovat jen na pracovní úkoly a zadání. 

Společná káva nebo oběd, neformální meetingy a schůzky, jsou vítanou změnou pracovního stereotypu i online. Saar Yoskovitz, CEO Augury udržuje svůj tým ve spojení za pomoci digitálních happy hours, které zprostředkovávají neformální video-schůzky.

„Na den svatého Patrika se lidé při práci připojili na video-chat, pracovali a u toho popíjeli z pohodlí domova své oblíbené drinky a vedli neformální konverzaci. Mnoho našich zaměstnanců teď pracuje z domova, zatímco se musí starat o děti nebo domácí práce, snažíme se proto nastavit uvolněnější atmosféru a poskytnout jim i nějakou zábavu, která je vyvede z monotónního prostředí,“ vysvětluje Yoskovitz.

3. Investice do digitálních nástrojů

Podle výzkumu, který provedl server PWC, horních 5 % top manažerů v digitálním prostředí investuje do digitální infrastruktury o třetinu více než ostatní společnosti, z dotazníku mezi zaměstnanci vycházela i jasná korelace vyšších investic se spokojeností pracovníků.

„Ačkoli má mnoho firem během krize z pochopitelných důvodů tendenci šetřit a omezovat podnikové náklady, investice do digitálních nástrojů by měla být jejich prioritou,“ říká David Clarke, z PWC: „Společnosti, které na tento způsob spolupráce nebyly dosud zvyklé, potřebují v tomto sektoru zapracovat a zajistit funkčnost a efektivitu virtuální spolupráce za každou cenu.“

4. Hledání řešení problémů ve vlastních řadách

Z historického hlediska bylo řízení lidí procesem, ve kterém mělo pár lídrů s vysokým pozičním statusem absolutní autoritu. Z praxe ale víme, že jakmile má firma řešit zásadní problém, efektivní řešení může přijít z kterékoli linie

Manažeři často dělají tu chybu, že jakmile si s něčím neví rady, oslovují externí firmy a specializované freelancery, odpověď na jejich otázku přitom může „ležet přímo před nimi.“ Prvním místem, kde hledat řešení problému, by měl být firemní komunikační kanál nebo hromadný email.

Delegace problémů mezi své zaměstnance vybízí k větší aktivitě a upevňuje komunitní vazby mezi kolektivem, zaměstnanci se zároveň cítí kompetentní a důvěryhodní, což je win/win pro obě strany.   

#podnikani #byznys #management #lidr #manazer #Gates #Microsoft #rady #inspirace #karantena #digitalizace #pandemie #koronavirus #komunikace #rizeni #vize #inovace

Hodnocení: +32
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.