Ve chvíli, kdy se světem nekontrolovatelně šíří virus, proti kterému naše medicína nemá léky ani vakcíny, většina z nás propadá jednoduché úvaze. Buď se s tím můj imunitní systém vypořádá, nebo ne, nemůžu udělat nic lepšího, než přijímat více vitamínů a vyhýbat se stresu a fyzicky náročnému prostředí.
Tenhle úhel pohledu není tak úplně správný a z nesčetně důkazů kolem nás lze vypozorovat, že je na míle vzdálený pravdě. Když svět sžíral nekompromisní virus španělské chřipky, obyvatelstvo našeho světa žilo v úplně jiných podmínkách, tím spíše, že nemoc přišla na konci největší války, jakou moderní historie do té doby zažila.
Jenže mentalita, s jakou přistupujeme k imunitnímu systému a nemocem, se od té doby nijak výrazně nezměnila. S každým větším nachlazením běžíme za doktory nebo v horším případě ignorujeme příčinu nemoci a „léčíme“ její následky za pomocí tlumících léků.
A jakmile přijde zima, polovina lidí lehne doma s chřipkou nebo alespoň rýmou. Přitom mezi námi žijí lidé, kteří vykazují neuvěřitelnou odolnost vůči extrémním teplotám. Buddhističtí mniši dokáží v klidu téměř nazí setrvat v mrazivých podmínkách a světově známý rekordman Wim Hof, přezdívaný ledový muž, prošel několika experimenty, při kterých setrval i hodiny ve vodě plné ledu, bez větších problémů. Přitom zrovna on má k Tibetu daleko, žije totiž v Nizozemí.
Na podobné jedince se nahlíží jako na superlidi – obdařené jakýmsi darem od boha. Pokud by tomu tak opravdu bylo, pak by jejich výkony byly prostě jen zajímavými ukázkami nadpřirozeného talentu – podobně jako obdivujeme strongmany, kteří utáhnou vlak nebo zvednou osobní automobil.
Wim Hof ale tvrdí, že žádnou speciální schopností obdarován nebyl, že jen ovládá techniky, které může naučit kohokoliv a všechno je jen v našem mozku. Zakládají se taková tvrzení na vědeckých poznatcích? Dokážeme opravdu silou vůle ovládat rezistivitu vlastního těla?
Věda vs. fámy
Když dva neurovědci Otto Muzik a Vaibhav Diwadkar zkoumali, jakým způsobem reaguje lidský mozek na extrémní chlad, došli k zajímavým poznatkům. Jejich výzkum, stejně jako mnoho dalších, potvrdil, že superschopnost, se kterou lidé odolávají extrémním teplotám, opravdu tkví v systematickém tréninku, který modifikuje mozek i tělo.
Techniky, jaké ovládá Wim Hof a jakým se po léta učí tibetští mniši, mají zásadní vliv na jejich zdraví, reakci těla na okolní podmínky a může z nich čerpat kdokoli z nás.
Takzvané behaviorální modifikační techniky, mezi které spadá i prostá jóga nebo mindfulness, modulují naši fyziologickou rovnováhu – vědci ji nazývají homeostáze. Homeostáze je zásadní pro přežití a udržení fyzické integrity organismu.
Příklad: Jakmile je někdo vystaven chladu, určitá mozková centra iniciují procesy, na základě nichž jeho tělo zareaguje na hrozbu. Mezi tyto procesy spadá snížení krevního tlaku, stažení cév a aktivace takzvaných hlubokých svalů, které následně produkují teplo. Těmito procesy tělo udržuje vlastní teplo a jejich spuštění je automatické a samovolné.
Homeostáze je zajištěna za pomoci periferních orgánů (těla), jejichž senzory skrze nervovou soustavu zprostředkují data do řídícího centra (mozku). Ten zprocesuje dodané signály zorganizuje jejich prioritu a vytvoří akční plán – následně odešle zpět do těla příkazy, které nastaví potřebné procesy.
V našem těle tedy existuje rovnováha mezi fyziologickými mechanismy a psychologickou reakcí řídícího centra, které zajišťuje homeostázi a kontroluje veškeré procesy. Pointa superschopností mnichů a jiných nadpřirozených jedinců spočívá v tom, že tyto procesy lze „hacknout“ za pomoci trénování vlastního mozku a navyšování odolnosti vůči vnějším signálům. Tenhle trik se pochopitelně nevztahuje pouze na odolnost vůči chladu.
Terminologické peklo
Řídící systém našeho mozku pro udržení homeostáze vytváří komplexní hierarchií. Anatomické regiony v mozkovém kmeni (střední mozek, Varolův most) a hypotalamus tvoří dohromady homeostatickou síť. Tahle síť následně modeluje reprezentaci aktuálního fyziologického stavu našeho těla.
Na základě toho, jakou aktuální reprezentaci tělesné kondice mozek vymodeluje, regulační procesy spustí fyziologické změny, skrze nervový systém. Zároveň touto reprezentací generujeme základní emoční odezvu na fyziologické změny – chlad je nepříjemný – to vybudí psychickou potřebu – musím se dostat do tepla.
U člověka dále najdeme ve středním mozku oblast, která se nazývá periakveduktální šedá plocha, ta kontroluje a odesílá do těla signály spojené s bolestí nebo pocitem chladu. Zároveň vylučuje opioidy a kanabioidy – chemické substance, které ovlivňují náladu a úzkost. Periakveduktální šedá plocha tyto substance vysílá jako neurotransmitery do mozku a nervovou sítí zpět do těla, čímž potlačuje pocit bolesti a chladu.
Primitivnější sítě nižšího řádu, které najdeme v mozkovém kmeni se vyvíjejí dříve než vyšší regiony mozku – jako ty, které najdeme v kortexu. A sítě nižšího řádu mají významný vliv na fungování vyspělejších regionů mozku.
Zpátky na zem
Teď si to pojďme ukázat na příkladu, který zní o něco lidštěji: Jakmile zažíváme extrémní pocit chladu, naše schopnost racionálního uvažování je omezena až do stavu, kdy podchlazení vnímáme katastroficky. Bohužel nestačí abychom si představili prosluněnou pláž a tím odehnali nepříjemné pocity, v takových případech fyziologický systém převáží funkci psychologického systému.
Tahle asymetrie základních procesů v mozku byla dlouhou dobu považována za danou. Nemohly by však techniky, kterými cílíme na vnitřní fyziologické mechanismy indukovat hlubokou psychologickou kontrolu?
Právě na to se zaměřují studie, které došly k závěru, že technikami využívajícími kombinaci fyziologických stresorů a soustředěné meditace můžeme prolomit tuto asymetrii a dovolíme psychologickým procesům ovlivnit ty fyziologické. Přesně to podle všech důkazů dokáže Wim Hof.
Hofovy „automodifikační“ techniky zahrnují kontrolu dechu (hyperventilace a zadržování dechu) a meditaci. V této konkrétní studii provedl své meditační techniky těsně před tím, než se ponořil do ledové vody, která měla okolo 3° Celsia.
Zadržování dechu a chlad tvoří dva fyziologické stresory, zatímco meditace vytváří psychologickou kontrolu nad vlastním tělem. Pokud je normální jedinec vystaven chladu, jeho tělesná teplota se změní a tím vyvolá homeostatickou reakci. Jenže teplota pokožky u Hofa zůstala neměnná, navíc bylo z dat patrné, že na rozdíl od ostatních subjektů výrazně aktivoval periakveduktální šedou plochu, čímž reguloval pocit bolesti.
Jeho meditační techniky zjevně ovlivnily schopnost mozku vyrovnat se s chladem tak, že reguloval vlastní nervovou odezvu.
Lekce pro lidstvo
Na co poukazují výsledky výzkumu ledového muže?
Vystavení se chladu vyvolává stresem indukovanou odezvu spojenou s bolestí v homeostatické síti lidského mozku. Aktivace periakveduktální šedé plochy zjevně ovlivňuje vnímání bolesti a s ní spojenou úzkost. Udržováním této změny dokáže homeostatická síť v mozku Hofa navýšit jeho toleranci vůči chladu. Efekt je podpořen soustředěnou meditací, která generuje předpoklad pozitivní reakce.
Zde je ta stěžejní část: Tento psychický předpoklad pravděpodobně ještě zvyšuje efekt snížení stresem vyvolané bolesti. Pokud naplníme psychologický předpoklad – „Byl jsem konfrontován s chladem a cítím se skvěle,“ povede to k dalšímu vyloučení opioidů a kanabioidů z periakveduktální šedé plochy.
To ovlivní úroveň dalších neurotransmiterů, jako serotoninu a dopaminu, čímž ještě víc povzbudí svůj psychický stav. Tahle smyčka s pozitivní odezvou je v medicíně dobře známá pod pojmem – placebo efekt.
Z širšího hlediska – techniky, jaké ovládá Hof, mají silný pozitivní vliv na imunitní systém lidského těla. Dá se očekávat, že mají dlouhodobě kladný vliv i na změnu nálady a úzkost, právě z důvodu uvolňování opioidů a kanabioidů. Tyto efekty zatím nebyly hlouběji zkoumány – ale vyvoláním stresově indukované analgezické reakce, by mohl subjekt získat kontrolu nad klíčovými oblastmi mozku, zodpovědné za emoce a náladu.
V současnosti miliony lidí na světě využívá drogy, kterými potlačuje pocity deprese a úzkosti. Většina z těchto drog má výrazné negativní vedlejší účinky. Behaviorální modifikační techniky by ale jednoho dne mohly lidem nabídnout alternativu, jak trénovat vlastní mozek a jeho homeostatickou reakci se stejným účinkem.
Neurověda a snaha o pochopení lidské fyziologie a psychologie pravděpodobně skrývá odpověď na zdravější a šťastnější život nás všech.
Kdo by pořád ještě nebyl přesvědčen, Wim Hof provádí workshopy a veřejná cvičení a jeho klienti byli už po pár týdnech schopni čelit extrémním teplotám bez jakékoli ochrany. – Můžete to zkusit už dnes, za pomoci jeho videotutoriálu.
#Hof #WImHof #medicina #imunita #veda #vyzkum #ledovymuz #mozek #neuroveda #vedci #zdravi #zdravotnictvi #drogy #kanabioidy #opioidy #nervovysystem #osobnirozvoj #meditace #joga #mindfulness