Stavební spoření vám nebudu přestavovat, jsem si jistá, že o jeho existenci dobře víte, v bance vám jej už milionkrát nabídli nebo jste ho dokonce již využívali (či stále využíváte). V tomto článku se podíváme na to, kde má místo v investičním portfoliu a pro koho je vhodné.
Stavební spoření jako spořící nástroj
Když se na „stavebko“ díváme jako na spořící nástroj – tedy na produkt, kam pravidelně vkládáte peníze a za 6 let je vyberete, má pevně daný výnos. Víte, kolik peněz na konci dostanete, tudíž nenesete žádné riziko. Ve srovnání například s fondy, o kterých jsem nedávno napsala seriál, je v tomto ohledu pro konzervativní investory stavební spoření výhodnější.
Seriál o fondech najdete tady:
Fondy 2/3: Investiční fond vyberte podle těchto kritérií a vyhněte se jedné časté chybě
Fondy 3/3: Investování do ETF – nejlepší poměr riziko/výnos. Zhodnotí vaše peníze až o 10 % ročně
Ve fondech tušíte, jaký výnos můžete očekávat, ale nemůžete si tím být jistí. Výnos při pravidelné investici a efektivním využívání státní podpory při šestiletém cyklu investice je kolem 3 %.
3 % v porovnání s ostatními investicemi nezní nijak závratně, ale musíte mít na paměti, že u stavebního spoření nic neriskujete a výnos je zaručený.
Nevýhodou stavebního spoření je velmi omezená likvidita. Pokud peníze vyberete předčasně, přicházíte o státní podporu, která dělá významnou část zisku. Navíc přicházíte o peníze, které jste vložili do poplatků, můžete se tak při předčasném výběru dokonce dostat i do ztráty.
Místo stavebního spoření v portfoliu
Stavební spoření se dá svým výnosem a rizikem připodobnit k dluhopisovým instrumentům. Proto se při sestavování portfolia zaměříme na to, kolik peněz chceme mít v dluhopisech. Než vybereme nějaké dluhopisové fondy, zvážíme, jestli bychom nemohli stavební spoření využít místo nich. Dají se jím nahradit i dluhopisové fondy. Mají podobnou výnosnost, ale „stavebko“ na rozdíl od nich nemá žádné riziko.
V portfoliu by tedy stavební spoření mělo zaujímat místo vedle akciového fondu. Pořiďte si stavební spoření, kam budete posílat měsíčně 1700 korun, abyste dosáhli maximální výše státní podpory, a zbytek financí investujte například do rizikovějších produktů jako jsou akciové fondy.
Pro pravidelném spoření 1700 Kč měsíčně stavební spoření se státní podporou nemá konkurenci pro všechny, kdo chtějí pravidelně spořit s předem daným výnosem a mohou si být jisti tím, že nebudou nespořenou částku po dobu šesti let potřebovat.
Po ukončení stavebního spoření je nejlepší peníze vybrat a uložit je někam jinam nebo si založit nové stavební spoření.
A co doplňkové penzijní spoření?
Stejně jako volíme různé investiční strategie při investování, můžeme volit i různé investiční strategie při spoření. Liší se od rizikovějších (s rizikem většího kolísání investice) po konzervativnější (vhodné pro lidi, kteří nemají do důchodu moc daleko).
I u penzijního spoření má opět podíl na zhodnocení investice státní příspěvek. Ten se přímo odvíjí od výše příspěvku účastníka.
Vlastní měsíční příspěvek | Státní příspěvek |
300 Kč | 90 Kč |
400 Kč | 110 Kč |
500 Kč | 130 Kč |
600 Kč | 150 Kč |
700 Kč | 170 Kč |
800 Kč | 190 Kč |
900 Kč | 210 Kč |
1000 Kč | 230 Kč |
Výše státního příspěvku na první pohled vypadá obrovsky. Když si každý měsíc odložíme na penzi 1000 Kč, dostaneme od státu navrch 23 %! Pokud ale investujeme dlouhodobě, není výnos z podpory nijak závratný. Záleží především na vhodném výběru investiční strategie. Průměrné zhodnocení financí je totiž mnohem důležitější.
Například při průměrném zhodnocení 4 % budeme po 20 letech při měsíčním vkladu 1000 Kč mít bez státního příspěvku 366 775 Kč a se státním příspěvkem 451 133 Kč. To znamená, že stát nám za 20 let „přihrál“ 84 358 Kč.
Penzijní spoření by se dalo přeložit jako pravidelná investice do fondů se státním příspěvkem. Proto si musíte především dobře vybrat vhodné fondy.
#warengo #penzijnisporeni #stavebnisporeni #nvestice #investovani