Po problémech se samotnou žádostí o Pětadvacítku, které už se jakž takž podařilo vyřešit, tady máme pro řadu OSVČ další dávku stresu. Mohou za ni obavy z možných kontrol, sankcí a pokut, které na příští jaro dle ministryně financí Aleny Schillerové chystají Finanční úřady na všechny, kteří potenciálně mohli o Pětadvacítku zažádat neprávem, nebo ji dle úsudku úředníků dost možná nepotřebovali.
Nechci se tady zaobírat přímo tím, co všem OSVČ, kteří třeba za letošek oproti loňsku vykáží výrazně vyšší příjmy, reálně hrozí. Spíš bych se chtěl pozastavit nad tím, že se tady bavíme o popotahovávání drobných podnikatelů kvůli pár korunám, a to navíc v době, kdy si stát ekonomicky nemůže zrovna dvakrát pískat a měl by být rád za každého občana, který má chuť utrácet.
O víkendu jsem si pročítal různé online diskuze podnikatelů, kteří nyní řeší především to, jestli si vůbec o kompenzaci zažádat. Je šílené, že to řeší i lidé, kteří nyní nemůžou provozovat žádnou ze svých výdělečných činností, protože je stejně jako každého jiného podnikatele představa finanční kontroly tak trochu děsí. Některým by se ty peníze i hodily, ale žádat spíš nebudou, protože už vědí, že letos budou mít na papíře výrazně vyšší příjmy než loni, takže si nechtějí kvůli pár korunám přidělávat starosti.
Přečtěte si také: Co hrozí OSVČ, které budou čerpat Pětadvacítku neprávem? Kontroly a sankce
Představa, jak úředníci na Finančních úřadech po celé Republice za rok budou řešit, jestli náhodou tenhle nebo tamten nezískal 25,000 Kč zbytečně, načež kvůli takto směšné částce začnou plýtvat časem svým i časem podnikatelů na za vlasy přitažených kontrolách, je vážně výjev z minulého století, kterému někdo omylem přidal kulisy roku 2021.
To si vážně paní ministryně Schillerová myslí, že si OSVČ těch pětadvacet zahrabou do slamníku a nesáhnou na ně? Kdepak, všichni je vezmeme a utratíme buď na vlastní životní náklady, nebo je hned po uvolnění opatření poběžíme dát našim kadeřníkům, kosmetičkám, masérům, fitness trenérům, oblíbeným barmanům, či zpěvákům a hercům. Jinými slovy je s radostí a chutí hned vrhneme do ekonomiky, které tím nepochybně pomůžeme a z které tím pádem budou moci do státní kasy plynout daně.
Nyní ale hrozí, že to velká část menších podnikatelů neudělá, protože si prostě o Pětadvacítku nezažádají. A proč by to taky dělali, když se jim za to stát možná odmění kontrolou a pokutami, protože si dovolili zrovna letos ukončit pár svých dlouhodobých projektů, z nichž jim poplynou vyšší příjmy (dlouhodobé náklady z minulých let někdo řešit bude?).
Jak už jsem psal v minulém textu o Pětadvacítce, představa, že se budou kontroloři nějakému freelancerovi z oboru, o kterém nemají ani šumák, snažit vysvětlit, že se mu letos vedlo až příliš dobře na to, aby měl na kompenzaci nárok, je přinejmenším bizarní. A pokud nebudou mít chuť prošmejdit vám veškerou elektronickou komunikaci v mobilu a PC, těžko vám dokáží, že jste opravdu před rokem kvůli pandemii hromadně nerušili schůzky, smluvené projekty a naplánované spolupráce. Takže se z toho stane spíš divadlo.
Přečtěte si také: Co si o Pětadvacítce myslí lesník, zvukař nebo kadeřník? Zeptala jsem se jich
Pokud se shodneme na tom, že 25,000 Kč je spíš symbolická podpora a cena útěchy než reálná efektivní podpora pro lidi, kteří zrovna zavírají krám, nemají žádné příjmy a přemýšlejí, co dál, protože už své měsíční náklady zkrátka neutáhnou, mohli bychom se (společně s paní Schillerovou) na celou věc podívat jinak: Celá Pětadvacítka je v podstatě nepodmíněný příjem, peníze shozené z helikoptéry, které OSVČ mohou vzít a začít utrácet.
Jelikož nikdo nedostane víc než 25,000 Kč, těžko si lze představit, že se zrovna na této podpoře malí podnikatelé mohou jakkoliv zásadně na úkor státu přiživit. Kdyby byla u slíbené částky ještě jedna nula, můžeme se začít seriózně bavit o kontrolách a přísných sankcích pro každého, kdo si zažádal o čtvrt milionu na záchranu byznysu, byť je reálně asi moc nepotřeboval.
Ale určovat, kdo potřeboval, nebo nepotřeboval pětadvacet tisíc, tedy v našich končinách v závislosti na tom, kde bydlíte, s prominutím průměrný až podprůměrný měsíční plat, je spíš nehezká podpásovka. Reálná podpora to stejně pro většinu podnikatelů není, nikdo na ní závratně určitě nezbohatne a nikoho, kdo opravdu kolabuje, rozhodně nezachrání ani mu jeho zničenou živnost nijak nevykompenzuje. Tak co s tím?
No přece nic! Vůbec nic. Ministerstvo financí a Finanční správa by vlastně udělaly nejlépe, kdyby prostě každému OSVČ bez nějakých žádostí, pravidel, online formulářů, PDF souborů, podmínek a dalších nesmyslů poslali 25,000 Kč, ať vyrazí po uvolnění současných opatření podpořit drobné podnikatele ve svém okolí a pomohou jim zpět na nohy. Anebo ať si koupí doživotní zásobu toaletního papíru. Já nevím, jestli to na první pohled vypadá tak složitě, ale mně osobně to přijde jako normální no-brainer, který by razantním způsobem snížil administrativu, dohady, nejasnosti a obavy okolo celé téhle srandy jménem Pětadvacítka.
Přečtěte si také: Popotahování kvůli Pětadvacítce? Právnička radí, kdo může být v klidu a koho naopak kontroloři možná navštíví
Rád uvítám komentáře na téma, proč by byl jednorázový nepodmíněný příjem 25,000 Kč pro OSVČ špatně. Z mého pohledu se to řadě menších podnikatelů vlastně nevyplatí už nyní, i když žádná kontrola nepřijde a peníze dostanou, protože okolo toho, zda vůbec mají nárok zažádat, řeší až příliš mnoho stresujících nejasností. Nemluvě o tom, že budou do příštího jara někteří trnout, jestli je nenavštíví kontroloři.
#podnikani #petadvacitka #osvc #kompenzace #pandemie #opatreni #nepodminenyprijem #ekonomika #dane #financniurad #kontrola #sankce #pokuta #schillerova
